„Chodil jsem krást, pral jsem se venku, ve škole jsem se pral, udělal jsem jednu přepadačku,“ svěřil se televizi Nova 17letý Patrik. „Pořád jsem se pral s kamarády. Pořád jsem to dělal, a proto jsem se dostal do Boletic,“ sdílel podobnou zkušenost 15letý Petr. To je jen zlomek toho, co provedly děti, které se nakonec dostaly do výchovného ústavu, takzvaného pasťáku.
V boletickém zařízení vychovávají téměř stovku problémových chlapců s různou trestní minulostí. „Máme zde chlapce od problémového chování přes chlapce s problémy s adiktologickou péčí, to znamená, že jsou uživatelé psychotropních látek. Ale máme zde i děti, které spáchaly závažné trestné činy až po ty nejzávažnější,“ říká Rudolf Jakubec, ředitel výchovného ústavu Boletice.
[chooze:article;value:532187]
Většina chovanců, kteří se do Boletic dostali, pochází z problémových rodin a vyloučených lokalit. Z prostředí, ve kterém je často normou užívání drog, trestná činnost různého charakteru a násilí.
To, že v místní komunitě bují agrese už v raném věku, potvrdila parta sedmiletých chlapců. „Tady jsou prostě děti, co dělají naschvály. Třeba mě tady zbily,“ prozradilo reportérovi jedno z dětí.
„Zvyšuje se kriminalita těch dětí a mládeže, zvyšuje se trestná činnost a rodiny přestávají spolupracovat,“ sdělila k místní situaci kurátorka pro děti a mládež OSPOD Kamila.
Problematický návrat do rodin
Děti, které mají nařízenou takzvanou ústavní léčbu, se v pasťáku učí, bydlí a věnují se volnočasovým aktivitám. Mají ale také právo na vycházky a na víkendy nebo o prázdninách se vracejí zpět do nefunkčních rodin. Na to velmi často naráží reforma ústavní péče, jejíž snahou je dítě nechat v rodině a nezavírat do ústavu. To ale v současné době v praxi přináší celou řadu problémů.
[chooze:article;value:569186]
„Dokážu si představit ponechat dítě v rodině, kde rodiče spolupracují. Nevidím důvod ho nechat tam, kde se rodina o dítě nezajímá. Nerespektují vůbec nic. Vím o případu, kde ti rodiče užívají drogy a to dítě už ve 13 letech také bylo na drogách,“ vysvětluje kurátorka Kamila.
V souvislosti s vizí reformy ústavní péče prý v současné době dochází k citelnému tlaku na některé kurátory z OSPODu, aby se postarali nejen o bezpečí dítěte, ale také o nápravu rodinného prostředí. Cílem je, aby dítě nemuselo do ústavu a v rodině mohlo zůstat. To nejenže není posláním pracovníků OSPODu, ale ani na to nemají kapacity. „Většinou se to týká OSPODu, kde není tak vysoká kriminalita. Ale tlaky tu jsou, aby děti zůstávaly co nejdéle v rodinách,“ potvrzuje Kamila.
Odborníci se shodují, že praxe by neměla spočívat v odebrání dítěte z nevyhovujícího prostředí a v jeho umístění do ústavu, ale v nápravě rodiny do takové míry, aby v ní dítě mohlo po nějaké době znovu žít. V řadě případů je ale náprava rodinného prostředí běh na několik let, navíc pouze za podmínky, že je rodina ochotná spolupracovat. A v některých případech je prý taková náprava dokonce úplně nemožná. Řada dětí tvrdí, že v ústavu je jim lépe než doma.
Ufetoval se k smrti
„Zpracovával jsem znalecký posudek na poškozeného šestiletého chlapce, kterého dva roky matka prodávala Němcům k sexu, a dokonce s ním obcovala,“ popsal otřesný případ Michal Slavík, soudní znalec v oboru pedagogika a psychologie.
[chooze:article;value:632510]
Ředitelé výchovných ústavů jako problém vnímají i to, že i dítě, které má soudem nařízenou ústavní péči, má právo jezdit na víkendy nebo o prázdninách domů do krizového prostředí, což s sebou přináší rizika. Například to, že se dítě z vycházky do ústavu samo nevrátí a musí jej najít a přivést policie. Takových případů ministerstvo školství evidovalo za školní rok téměř 102 tisíc. Od roku 2013 jde o nárůst o 20 tisíc případů ročně.
„Právo nepustit dítě do té rodiny v podstatě nemáme. Před dvěma měsíci jsme chlapce pustili domů a on se nám bohužel ufetoval. Byť podle odborníků má 15letý chlapec právo užívat drogy a experimentovat. Pokud chceme přistoupit na to, že se nám 15letí budou ufetovávat, tak já toto nechci,“ uvedl Rudolf Jakubec.
Že systém není v dnešní době v řadě ohledů vyhovující a neodpovídá ani potřebám dítěte, sporné není. V rámci systémové reformy je ale potřeba udělat i řadu dílčích změn. Od posílení sociálních služeb, nabrání nových odborníků až po revizi některých neziskovek, které mají celou rodinu přivést k normálnímu životu, ale v některých případech prý jejich práce zůstává jen na papíře.
]]>