Izraelská armáda je připravena k útoku na Rafáh. OSN varuje před krveprolitím

Desítky izraelských tanků se připravují na jihu pásma Gazy k pravděpodobně poslednímu útoku. Cílem má být příhraniční město Rafáh, kde se podle izraelské vlády skrývají poslední teroristé, kteří se podíleli na masakru v Izraeli loni 7. října. Spolu s nimi je tam ale i jeden a půl milionu uprchlíků z celého Pásma Gazy. Před možnými ztrátami na straně civilistů varuje OSN i Spojené státy.

"Upozornili jsme Izrael, že je nutné zajistit, aby se civilisté z bojové zóny přesunuli dřív, než bude zahájen jakýkoliv útok. To zatím ještě neudělali," řekl americký ministr obrany Lloyd Austin.

Invazi by mohla odložit pouze dohoda mezi Izraelem a Hamásem o propuštění 129 rukojmích výměnou za dočasný klid zbraní. Ultimátum k jejímu dosažení už vypršelo. Ačkoliv je podle Egypta jednání na dobré cestě, podle izraelského premiéra k útoku dříve či později stejně dojde.

[chooze:article;value:552195]

"​Jsou mezi námi různé názory ohledně operací ve vzdálených i blízkých oblastech. Ale konečné stanovisko jsem přijal já, už je rozhodnuto. Zasáhli jsme zde a zasáhneme i tam," upozornil izraelský premiér Benjamin Netanjahu.

"Útok může přijít každou chvíli. Nemáme kde  se schovat, už tu nic nezbylo," říkají lidé. "Doufám, že se nakonec dohodnou a my se vrátíme do svých domovů. Snad válka skončí a do Rafáhu žádná invaze nebude," věří další. "Samozřejmě že máme strach. Doufám, že se situace nějak vyřeší, lidé nemají kam jít," postěžovali si jiní.

Za ukončení sedmiměsíčního konfliktu v Pásmu Gazy protestují lidé v zemích po celém světě. Ve Spojených státech amerických se propalestinské demonstrace za mír na některých univerzitách ale proměnily v agresi vůči židovským studentům.

Negativní kampaně lákají odjakživa. Strany se v nich nebrání vulgaritám

Jako milník tvrdých kampaní je označován rok 2006. Negativní, posměšné či urážlivé kampaně přestaly mít podpis konkrétních stran a většinou je platil někdo ze zahraničí. Mimořádná byla iniciativa Trikem proti komunismu.

Hesla z roku 2006 "Zabij si svého komunistu" nebo "Zabij komunistu, posílíš mír"  tak je to jednoznačně akce evokující násilí. A to se také stalo, když komunistický poslanec Jiří Dolejš dostal od neznámých útočníků nakládačku.

[chooze:article;value:553779]

​Ve volebním roce 2010 se zakládaly weby proti ODS s názvem "Modrá nemoc" nebo naopak proti tehdejší sociální demokracii "ČSSD proti vám". Do souboje obou rivalů zasáhly poprvé Věci veřejné Víta Bárty.  A rodící se strana Pirátů využila ve své kampani Miroslava Kalouska.

Samostatnou kapitolou je Andrej Babiš se stylem sám proti všem. V prezidentských volbách jeho tým vyrukoval s billboardem, ve kterém sliboval nezavlečení Česka do války s tím, že není voják. "Je pravda, že na tom billboardu mělo být "generál"," obhajoval se tehdy šéf hnutí ANO.

Koalice SPOLU ho zase vykreslila jako agenta a spolupracovníka Putina.

Města v Česku ovládla sdílená kola. V Praze je propojili i s veřejnou dopravou

Už skoro v padesáti městech po celé České republice najdete sdílená kola. Zcela zdarma nebo za malý poplatek se tak můžete dostat do cíle vaší cesty bez použití auta nebo MHD.

"Ve všech městech je o službu obrovský zájem. Je to ideální alternativa pro dopravu po městě," tvrdí zástupce společnosti Nextbike Tomáš Karpov. "Přes padesát procent lidí, kteří se u nás registrují, se registrují proto, že chtějí jezdit buď do práce, nebo z práce, anebo vědí, že je to pro ně nejrychlejší způsob dopravy," říká zástupce společnosti Rekola Jan Střecha.

Třeba v Ostravě už fungují sdílená kola šestým rokem. K půjčení je tam více než tisícovka kol a občané je využívají hlavně na krátké vzdálenosti. "Nejčastěji jsou to cesty do pěti kilometrů, to znamená asi do patnácti minut," dodává náměstkyně primátora Ostravy Hana Tichánková (ANO).

[chooze:article;value:552116]

Skoro měsíc už mají kola na půjčení i v Novém Jičíně, kde chtějí díky sdílení vytvořit takzvané město krátkých vzdáleností. "To znamená, aby se člověk dostal odkudkoli kamkoli během deseti nebo třeba patnácti minut. A ta kola k tomu slouží," vysvětlil místostarosta města Ondřej Syrovátka (Zelení).

Největší zájem o sdílená kola je v hlavním městě. Denně si je tam půjčí až deset tisíc Pražanů. A v budoucnu by jich mohlo být ještě víc. Pomoci by v tom mělo nové vyhledávání trasy v aplikaci Lítačka, které nově umí naplánovat cestu i s využitím sdílených prostředků. Pražané tak můžou cestu tramvají zkombinovat třeba s krátkou projížďkou na kole.

Další města se na sdílená kola chystají. Nedávno vypsala výběrové řízení Plzeň, kde doposud tato služba nefungovala.

Nad nehodou, kdy řidič smetl ženu s kočárkem, visí otazníky. Policie hledá svědky

Tragická nehoda, při které 39letý muž ve sportovním autě ve středu večer srazil a vážně zranil maminku dvouletého dítěte, se vůbec nemusela stát. Podle zjištění deníku Blesk luxusní vůz řídil podnikatel, který jako jeden z prvních vybíral peníze na kampaň prezidenta Petra Pavla a v době nehody se měl léčit z černého kašle. Za volantem tak neměl, co dělat.

"Specifický preparát, který se používá při léčbě černého kašle, je azytromicin. A ten shodou okolností má vliv na pozornost a stav člověka v tom slova smyslu, že může vyvolávat určité závratě. Není doporučováno s tímto preparátem řídit," vysvětluje epidemiolog Roman Prymula.

Spekuluje se, že muž mohl za volantem zkolabovat nebo dostat záchvat kašle a ztratit nad vozem kontrolu. Podle záchranné služby měl "zdravotní obtíže".

[chooze:article;value:553516]

"Ten záchvat bývá poměrně dlouhý a samozřejmě, pokud se mám věnovat řízení, tak mě to může velmi výrazně zaměstnat," tvrdí Prymula. "Když jedete 50, než začnete reagovat, je to 14 metrů do zastavení," upozorňuje pak dopravní expertka Stanislava Jakešová.

"Žádný černý kašel nemám. Mám prokázané, že jsem dřív měl nějaký zdravotní problém, který odezněl, ale teď se vrátil a zapříčinil tu nehodu. Mám to vše podložené lékařskými zprávami. Došlo ke ztrátě vědomí a já jsem tomu nemohl zabránit," odmítl řidič informace o černém kašli pro Extra.

[chooze:article;value:553691]

Dítěti v kočárku se jako zázrakem nic nestalo, ženu záchranáři odvezli s těžkými zraněními hlavy do nemocnice, kde stále bojuje o život a v nemocnici skončil také řidič vozu.

Případem se teď zabývá policie, obvinění ale zatím nepadlo ."Ve věci byly zahájeny úkony trestného řízení pro podezření ze spáchání trestného činu těžké ublížení na zdraví z nedbalosti," sdělil za policii její mluvčí Jan Rybanský.

Policie žádá případné svědky, kteří se ve středu okolo 7 hodiny večer pohybovali v ulici U Elektry v pražských Vysočanech, aby se ozvali na linku 158.

Výměny ministrů jsou poměrně časté. Někteří vydrželi ve funkci jen pár hodin

Ministerská rošáda patří mezi vrcholovou disciplínu vládní partie a kdo řídí ministerstvo, snadno skončí mimo šachovnici. Vyprávět o tom mohla dlouholetá držitelka titulu nejkratší ministryně ČR. Karolína Peake stihla říct jen dobrý den a už za ni hledali náhradu – ve funkci zůstala osm dní.

"Premiér zřejmě uzavřel za našimi zády dohody týkající se personálního obsazení na ministerstvu obrany," řekla v roce 2012 bývalá ministryně obrany Karolína Peake. 

O tom, že nahoře hodně fouká, se přesvědčila i ministryně spravedlnosti Taťána Malá. Celých třináct dnů ve funkci vysvětlovala, že její diplomová práce o chovu králíků není plagiát. "Ta má rezignace v žádném případě neznamená, že připouštím jakoukoliv chybu," svěřila světu v červeni 2017 tehdejší ministryně spravedlnosti za ANO Taťána Malá.

[chooze:article;value:553820]

​Chyby nepřipouštěli ani další rekordmani. Například ministr zdravotnictví Roman Prymula, který skončil 38. den ve funkci po kritice, že porušil vlastní proticovidové opatření. "A já tady s plnou vážností říkám, že jsem nic neporušil," hájil se před čtyřmi lety Prymula (za ANO).

O pouhých deset dnů déle vydržel ve funkci jeho nástupce Petr Arenberger. "Panu premiérovi jsem dnes ráno do Bruselu oznámil svou rezignaci," informoval v květnu 2021 tehdejší šéf resortu zdravotnictví Arenberger.

Česká politika zná i případy několikanásobné ministerské rošády. Jejím průkopníkem byl ministr obrany Jaroslav Tvrdík. V roce 2003 podal demisi, pak ji odvolal a nakonec odvolal i to, že ji odvolal. Opačnou strategii předvedl ministr Vojtěch Adam. "Nebuďte slušnej. Řekněte pravdu, kdo vám to řek?" vyzýval ho dnes už legendární větou Andrej Babiš.

Na svoji funkci rezignoval a vrátil se až poté, co si jeho tři nástupci ve funkci vylámali zuby. Stal se tak nejdéle sloužícím ministrem zdravotnictví České republiky.

Bojujeme za děti. Nejsme neempatičtí úředníci, říká sociální pracovnice

"OSPOD není restriktivní orgán. Dá se říct, že jeho úlohou je především to, že pomáhá dětem, bojuje za jejich práva, pokud tam není někdo, kdo by ta jejich práva hájil," uvedla Klinecká.

Řídí se zákonem, který říká, že nejzásadnější je vždy zájem a blaho dítěte. "Veškeré kroky OSPODu musí směřovat k tomu, aby skutečně toto bylo naplňováno a hájeno," doplnila.

Podněty k prošetření může podávat kdokoli. "Neměl by to být rozhodně žádný strašák, protože OSPOD je partner, je to pomocník, je to partner pro rodiče i pro děti. Pokud někdo podá oznámení, tak i v případě, že ho podá anonymně, tak ten OSPOD se tím vždycky zabývá bez ohledu na toho odesílatele, oznamovatele," sdělila.

[chooze:article;value:531394]

Oznamovatel se může sám rozhodnout, jestli chce vědět, jak nahlášení dopadlo. "To znamená, OSPOD mu do 30 dnů může sdělit, zda dítě shledal jako ohrožené, nebo nikoliv. Bohužel mu nemůže sdělit nic jiného, protože pracovníci OSPOD jsou vázáni přísnou mlčenlivostí," popsala sociální pracovnice.

"OSPOD si samozřejmě může požádat například o zprávu ve škole nebo si může požádat pediatra o zprávu. Zároveň ale OSPOD může zpracovávat pouze takové informace, ke kterým má zákonné opodstatnění, odůvodnění," vysvětlila. 

Pokud je dítě ohrožené, začíná rozhodování, co s ním bude dál. "Odebrání dítěte z rodiny je vždycky tou poslední možností," poznamenala Klinecká. Většinou se snaží udržet rodinné prostředí, pokud tedy nemůže být u maminky či tatínka, může skončit u jiného člena rodiny nebo někoho z okolí rodiny. 

"A až poté přicházejí nějaké jiné varianty jako třeba náhradní rodinné prostředí. Máme tu třeba institut pěstounské péče na přechodnou dobu, která dovede třeba vykryt nějaké krizové období v té rodině, nebo další instituty náhradní rodinné péče," popsala.

Důležitá je podle ní ze strany OSPODu prevence. "Věřím tomu, že OSPOD dělá tu prevenci tak, aby nemuselo dojít k tomu, že dítě bude z rodiny odebráno," prohlásila.

Jací jsou pracovníci?

Práce zaměstnanců OSPODu je podle ní pestrá. "Nedá se to úplně zobecnit, ale dá se říct, že den nikdy nevypadal tak, jak si ráno sociální pracovnice naplánuje. Od sociálních pracovníků to vyžaduje velkou míru kreativity a flexibility, protože musí vždy aktuálně řešit potřeby, konkrétní potřeby, co vyplynou," podotkla.

Pracovat musí 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. "Je to z toho důvodu, aby byli k dispozici soudům, policii nebo pro takové ty mimořádné nenadálé případy. Takže zkrátka fungují v noci, je-li to potřeba," uvedla.

[chooze:article;value:492624]

Lidé si podle ní představují pracovníky OSPODu jako neempatické úředníky. To ale není pravda. "Když se potkáte se skutečným sociálním pracovníkem na OSPOD, tak zjistíte, že je to empatický, sympatický, vlídný, vzdělaný člověk, který má výraznou touhu pomoci a disponuje nástroji, které k této pomoci mohou vést," doplnila.

Televizní noviny – pátek 3. května

[chooze:article;value:553779]

[chooze:article;value:553884]

[chooze:article;value:553795]

[chooze:article;value:553889]

[chooze:article;value:553791]

[chooze:article;value:553798]

[chooze:article;value:553748]

[chooze:article;value:553842]

[chooze:article;value:553820]

[chooze:article;value:553891]

[chooze:article;value:553893]

[chooze:article;value:553896]

[chooze:article;value:553786]

[chooze:article;value:553801]

[chooze:article;value:553584]

Obří požár v Berlíně. Plameny krotí přes 220 hasičů

V německé metropoli hoří od pátečního rána továrna na zpracování kovů, ze které se valí hustý kouř. Část jedné ze zasažený budov se zřítila. "Hašení pokračuje a má výsledky. Okolní budovy byly ochráněny," informovali po šesté hodině večerní berlínští hasiči na síti X.

Hala patří společnosti Diehl Metal Applications spadající pod skupinu Diehl, pod kterou spadá i společnost Diehl Defence, jejíž rakety IRIS-T jsou nasazovány na Ukrajině. Informoval o tom deník Berliner Zeitung. V berlínské továrně ale výroba zbraní údajně neprobíhá.

[chooze:article;value:553748]

Kvůli průmyslové výrobě panovaly obavy, že může být kouř z továrny silně toxický. "Můžeme potvrdit, že v budově hoří také chemikálie. Byla tam uskladněna kyselina sírová a kyanid měďnatý. Hrozí nebezpečí vzniku kyseliny kyanovodíkové, která by mohla s kouřem stoupat do ovzduší," citoval Bild informace uvedené hasiči.  

Lidé v okolí byli v souvislosti s požárem vyzváni, aby zavřeli okna a nevětrali. K večeru ale hasiči upřesnili, že jedovatost kouře je nižší, než původně očekávali. "Znečišťující látky bylo možné detekovat pouze v bezprostřední blízkosti požářiště. Výstražná oblast byla zmenšena," uvedli s tím, že proti ohni bojuje 223 lidí. 

Obří požár lesa na Pelhřimovsku. Plameny krotilo 13 jednotek hasičů (30/4/2024):

Žáček: Nespoléhejme na USA, Ukrajina je podle nich evropská záležitost

Stejně jako většina expertů i Žáček přiznává, že bezpečnostní situace ve světě se zhoršuje. "Můžeme se bavit, co jsme podcenili, ale to je všechno minulost pro historiky a politology. Dneska musíme řešit to, čemu čelíme," řekl s tím, že Česko by mělo spolupracovat s partnery.

Evropa by se podle něj ale neměla spoléhat výhradně na pomoc Spojených států. "Jejich pozornost je věnována zejména Číně. Proto nám už dnes říkají: Ukrajina? To je především evropská záležitost. Afrika? To je především evropská záležitost," popsal Žáček.

[chooze:article;value:553643]

I proto je podle něj klíčové, abychom posilovali naši obranyschopnost. "Musíme mít vycvičené kvalifikované vojáky. Musíme přehodnotit zastaralý systém naší mobilizace. Nemělo by to ale nutně znamenat, že se povolávají všichni mladí muži," vysvětlil.

Měl by podle jeho slov vzrůst i počet profesionálních vojáků a záložníků. "Do roku 2030 bychom měli mít 30 tisíc a aktivní zálohy," uvedl s tím, že to je minimální počet. "Musíte mít nějaké zálohy. Musí to být nějaký systém, který se nevyčerpá při prvním dnu nasazení," dodal.

V oblíbeném horském středisku se objevili medvědi. Zastavili dopravu

Populární turistické středisko ve slovenských Vysokých Tatrách řeší závažný problém. V pátek krátce ráno natočili lidé cestou do práce hned dva medvědy poblíž Tatranské Lomnice, upozornil web zoznam.sk.

Obě šelmy mířily zřejmě do rekreační osady Tatranské Matliare. Utíkaly přes silnici těsně před projíždějícími vozy. Později se podle svědků zastavily na okraji komunikace a pozorovaly okolí.

[chooze:article;value:550059]

​"Pohyb medvěda hnědého na území města Vysoké Tatry evidujeme pravidelně. Často se pohybují i blízkosti obydlí. V takových případech je okamžitě informovaná policie a ve spolupráci se zásahovým týmem monitorujeme situaci až do odchodu šelem do neobydlených částí," řekl náčelník Městské policie Vysoké Tatry Marián Nedorost.

Už ve čtvrtek upozornilo vedení Veľké Lomnice, že místní zpozorovali medvěda poblíž obydlí na okraji obce. "Upozorňujeme občany na opakovaný výskyt medvěda v zastavěném území. Dne 2. 5. 2024 ho viděli v ulici Golfová," napsal na sociální síti okresní úřad v Kežmarku.

Situaci tam od té doby monitoruje zásahový tým, uvedla stanice RTVSObec zároveň vyzvala občany, aby byli při pohybu venku opatrní. Požádala je rovněž, aby kontejnery na odpad nenechávali volně přístupné před svými domy.

Medvědi se objevili ve stejný den i na cyklostezce v tatranské obci Rakúsy. Lidé ho měli spatřit ve večerních hodinách. 

Ve středu zase u obce Selce v okrese Banská Bystrica napadl medvěd 57letého houbaře. Podle webu Štandard se to mělo stát po obědě. Poranění, která šelma muži způsobila, však nebyla vážná a záchranáři ho po ošetření odvezli domů. Houbař prý dokonce přinesl domů houby, které ještě před útokem nasbíral.  

Šokující případ ze Slovenska. Předškolák skončil s 2,5 promile v bezvědomí

Předškolák v jihoslovenské obci Panické Dravce u Lučence upadl do bezvědomí po požití většího množství alkoholu a musel být hospitalizovaný, o případu informoval web tvnoviny.sk.

[chooze:article;value:550894]

​Záchranka na místo dorazila ještě před příjezdem policie. "Kvůli intoxikaci alkoholem zdravotníci převezli dítě do banskobystrické nemocnice," informovala slovenská policie citovaná serverem topky.sk.

Pětiletý předškolák měl lahev najít na ulici společně se svým o rok starším bratrem. Informace k případu předá policie k dořešení obecnímu úřadu v místě, kde k nešťastné události došlo.

Belgičan si v těle vytváří sám alkohol. Soud mu zrušil pokuty za řízení v opilosti (4/2024):

Vlak, který ujel bez strojvůdce, blokoval provoz na trati. Případ vyšetřuje policie

V noci na pátek se z místa nehody podařilo odtáhnout lokomotivu. Vagony ležící na boku a na střeše se ale asi na nějakou dobu stanou součástí přírodní scenérie u obce Klínec. Co s nimi, České dráhy zatím nevědí.

"Pokud to situace dovolí, tak ty vozy odstraníme vlastními silami. Případně bude vysoutěžena specializovaná firma," řekla mluvčí Českých drah Vanda Rajnochová.

Likvidace následků může trvat měsíce. Místo do té doby musí hlídat bezpečnostní agentura. Trať už ale byla v pátek odpoledne zprovozněna.

[chooze:article;value:548275]

Strojvedoucí ve čtvrtek kolem 13. hodiny zastavil s vlakem na stanici v Čisovicích. Nespěchal. "Tady šel na kafe, protože ten vlak tady hodinu stojí," řekl jeden z obyvatel Čisovic. Jenže nestál a sám se rozjel. A během pár kilometrů jízdy převážně z kopce nabral pořádnou rychlost.

Splašená souprava prolétla několik přejezdů, než v zatáčce u Klínce vylétla z trati. Že to neskončilo tragicky, je velké štěstí.

"Události si převzali kriminalisté z Prahy-západ, kteří ve věci zahájili úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání trestného činu obecné ohrožení z nedbalosti," upřesnila policejní mluvčí Michaela Richterová.

"Jako hlavní možné příčiny bereme buď selhání člověka, nebo technickou závadu na vlaku," dodal mluvčí Drážní inspekce Martin Drápal. Vyšetřování by mělo skončit do roka

Poplach na palubě letadla. Na 70 cestujících skončilo v péči záchranářů

Drama se odehrálo ve čtvrtek při pravidelném letu z Mauricia do německého Frankfurtu nad Mohanem. Až 70 z celkem 290 cestujících na palubě letadla společnosti Condor si stěžovalo na nevolnost, během cesty mnozí z nich dokonce několikrát zvraceli, informoval list Bild.

Po přistání ve Frankfurtu na ně na letištní ploše čekalo 15 sanitek a početný zdravotnický personál. Na místě byly i záchranné složky ze sousedních okresů, upřesnil web echo-online.

[chooze:article;value:552145]

​"Posádka je vycvičená na speciální situace, jako byla tato. Po pečlivém prozkoumání celkové situace let pokračoval. Letadlo bezpečně přistálo ve Frankfurtu, kde byli k dispozici zdravotníci, kteří se postarali o postižené hosty," sdělila Bildu mluvčí aerolinky Condor. Podle jejich slov měli potíže jen pasažéři, posádka byla v pořádku.

"Společnost Condor již zahájila vyšetřování případu, abychom zjistili příčinu a vyvodili z ní možná opatření," pokračovala mluvčí. "Obecně se neúčastníme spekulací o příčině, například o jídlech podávaných na palub, která byla připravena na Mauriciu," dodala. Jak se zasaženým cestujících daří odmítla komentovat. Podle informací listu Spiegel nakonec cestující všechny přivolané sanitky nevyužili.

Condor je německá letecká společnost, která se zaměřuje na lety do dovolenkových destinací. Založena byla roku 1955 jako dceřiná společnost firmy Lufthansa. Její hlavní sídlo ve Frankfurtu nad Mohanem. 

Ruzyňské letiště přešlo na letní provoz. Více se dozvíte v následující reportáži (3/2024):

Drama v hořícím domě. Před plameny zachránili seniora záchranáři

Evropa si hraje s ohněm, do třetí světové nás nedotlačí, hřmí Orbán

"Maďarsko bylo dvakrát nuceno vstoupit do války, která tragicky poznamenala jeho budoucnost. Nedovolme, aby se to opakovalo!" hlásá na maďarský premiér Viktor Orbán na facebooku. Pro mír jsou podle něj pak jen ti, kteří budou ve volbách do Evropského parlamentu volit jeho stranu Fidesz.  

Tuto myšlenku rozvedl v pátečním vysílání radia Kossuth. "Nechtěli jsme se zúčastnit první ani druhé světové války. Nedovolíme, aby byli Maďaři potřetí vtaženi do války, po které by museli zaplatit cenu nejvyšší," cituje jej portál Telex. "Evropa si v tuto chvíli zahrává s ohněm na křižovatce míru a války," prohlásil také.

Válku v Evropě podle něj podporuje jak většina evropských lídrů, tak Spojené státy, i jeho arcinepřítel Georg Soros. "Prezident Spojených států jasně řekl, že ekonomice USA prospěje zbrojní podpora Ukrajiny, přičemž jsou zde i nevládní organizace a lidé kolem Sorose, kteří této situace zneužívají," poznamenal a obvinil opozici z toho, že jsou proválečnými agenty placenými ze zahraničí. 

[chooze:article;value:553727]

Neznamená to ale, že by Maďarsko pod Orbánovým vedením nezbrojilo a na případný konflikt se nepřipravovalo. Naopak. Jen letos by mělo podle portálu Daily News Hungary maďarské ministerstvo obrany operovat s rekordním rozpočtem 1 796 miliard forintů, tedy asi 115 miliard korun. To by mělo znamenat obranné výdaje na úrovni asi 2,1 procenta HDP.

Ani to ale podle Orbána není dost. "Pokud se válka protáhne do roku 2025, pak úroveň výdajů na armádu z let 2023 až 2024 nebude dostatečná a bude třeba ji zvýšit," cituje Orbána Echo24. Maďarský ministerský předseda zároveň připustil, že tyto peníze pak můžou chybět jinde.

Prezident Petr Pavel zkritizoval za předvolební kampaň ANO i Spolu:

Rusové už u nás slídili. Podle experta se mohou opakovat Vrbětice

Rusko se zaměřuje na Českou republiku, Pobaltí, Polsko, Německo či velkou Británii, tedy na země podporující Ukrajinu. Hrozí dezinformace, sabotáže, násilné činy a kybernetické útoky, varuje NATO. 

"Rusové ale při sabotážích neumějí fungovat nepozorovaně. Vzpomeňme si třeba na likvidaci bývalého agenta Litviněnka. Útočníci tehdy zanechali stopy po radioaktivním poloniu v půlce Evropy," říká vojenský analytik Lukáš Visingr.

[chooze:article;value:553605]

Čeho bychom se ze strany Ruska my v Česku měli obávat?

Může jít zejména o kybernetické útoky na kritickou infrastrukturu. Pro lepší představivost se stačí podívat, co si vzájemně provádí Rusko s Ukrajinou. Ohrožené mohou být elektrárny, rozvodny, železnice a letiště. Ale třeba také čistírny odpadních vod.

Proč zrovna čistírny?

Něco podobného se už v minulosti stalo v jednom americkém městě. ČOV mají elektronické bezpečnostní protokoly. Když je v odpadní vodě zachycen nějaký problém třeba s toxickými látkami, systém automaticky vypne i celý vodovodní řad. A stačí, pokud hackeři do toho systému vloží nějaký falešný poplach, oni tím pro celé město vypnou přísun vody. Obnovení dodávek pak může trvat i několik dní.

Může nás ohrožovat i něco jiného než kybernetické útoky?

Kdyby se například na Ukrajině začali vyskytovat ve větším množství vojáci NATO, nebo pokud by se Rusové naštvali třeba kvůli dodávkám stíhaček F-16 na Ukrajinu, tak by Moskva mohla reagovat a oni to umí.  

Něco podobného známe u nás z výbuchu muničního skladu ve Vrběticích z roku 2014, hodnota škod překročila jednu miliardu korun…

Provést něco takového ale není úplně snadné, a zdá se, že Rusové při takových sabotážích neumějí fungovat nepozorovaně. Vzpomeňme si třeba na likvidaci bývalého agenta Litviněnka. Útočníci tehdy zanechali stopy po radioaktivním poloniu v půlce Evropy. Problém je udělat sabotáž nepozorovaně.

[chooze:article;value:553291]

Co by se stalo, pokud by byla odhaleny nějaké další podobné aktivity?

Reakce zvlášť některých evropských zemí by mohly být pro Moskvu velmi nepříjemné. Zvlášť pokud by se něco stalo třeba Francouzům.

Na co bychom se tedy měli připravit my v Česku?

Už u nás byl zaznamenán minimálně jeden případ, kdy podezřelé osoby slídily okolo jednoho českého podniku, jenž má velmi významnou roli v podpoře Ukrajiny. Může se stát i to, že by Rusové zkusili zopakovat něco podobného, jako se stalo ve Vrběticích.

V Polsku mají velké problémy s výpadky signálu navigačního systému GPS už několik měsíců, v minulém týdnu kvůli tomu dokonce své lety rušily i finské aerolinky.

V tom elektronickém boji byli Rusové vždy velmi dobří. Disponují mnoha různými systémy elektronického boje. Kromě navigace si snadno poradí například i s mobilními sítěmi.

Hrozí problémy s navigacemi GPS také u nás?

Ta výkonná technologie je celkem velká, je na velkém osmikolovém kamazu a k nám by ji Rusové asi jen tak nepropašovali. V Polsku je signál rušen z Kaliningradu a dosah je jen několik desítek kilometrů.

Putin o útoku na Česko a Polsko: Jen tahají ze svých lidí peníze, prohlásil (3/2024):

Tábory zdražily, i tak míst ubývá. Ty u moře nabírají na oblibě, říká provozovatel

Míst na letních táborech podle Topinky s nadcházejícím létem ubývá. "Výběr už se pochopitelně zužuje. Je to tak každý rok, protože klasické pobytové tábory jsou český fenomén. Čím dříve, tím lépe," řekl provozovatel táborů. Rezervace se podle něj otevírají už na podzim.

Zájem je vysoký i navzdory jejich zdražování kvůli inflaci. "Nic jiného nám nezbylo. Je to taková větší domácnost. Musíme ohřát teplou vodu, musíme na něčem uvařit, musíme ty suroviny za něco nakoupit a musíme zaplatit lidi," vysvětlil důvody.

[chooze:article;value:552704]

Podle Peterky za tím stojí nepoměr délky prázdnin a dovolené v zaměstnání. "Řada domácností se dostává do situace, že má děti, které mají dlouhé prázdniny, zatímco běžný zaměstnanec má 20 až 30 dní dovolené. Není vlastně ani v jeho silách děti celé prázdniny hlídat," popsal.

Srovnávat ale podle něj rodiče musí výdaje, které by za dítě vydali i doma. "Kdyby to dítě bylo doma, tak ho stejně musíme krmit, koupit mu jídlo, nějaké vybavení, pravděpodobně ho třeba vzít do kina nebo na jiný kroužek, koníček, který stojí peníze," dodal.

[chooze:article;value:550634]

A nabídka táborů je opravdu široká. "Od takové táborové klasiky, kde jedete na týden nebo 14 dní a máte tam nějakou celotáborovou s nějakým tématem, po různé zájmové tábory. To znamená, umělecké, sportovní, army tématika," uvedl Topinka.

Na oblíbenosti nabírají i tábory v cizině. "Fenomén posledních pěti, deseti let jsou tábory u moře. Jezdíme do Chorvatska, Španělska, Černé Hory. Máme tam třeba i tábor, kde se po cestě zastavíme v Bosně a Hercegovině a vyrazíme na rafty," doplnil provozovatel.

Poplach na litvínovském gymnáziu. Na místě zasahovala policie

[chooze:gallery;value:35765]

​Na litvínovském gymnáziu T.G. Masaryka probíhal celé páteční ráno a dopoledne zásah policie. "Přijali jsme oznámení o násilném vstupu osoby do budovy gymnázia v Litvínově. Na místě aktuálně zasahuje několik policejních hlídek včetně policejního psovoda a speciální pořádkové jednotky," uvedla policie na síti X v pátek po půl deváté.

Ze školy bylo ihned evakuováno několik desítek studentů do přistavených autobusů. "Provádíme prohlídku budovy a pátráme po podezřelém. Zatím nemáme žádné informace o tom, že by osoba byla ozbrojena," dodala policie. Na místě prý nebyl nikdo zraněný. 

[chooze:article;value:553568]

​Kolem 9. hodiny policie informovala, že zřejmě dopadla podezřelou osobu. Pomohla jí přitom městská policie z Litvínova. "Policisté ve spolupráci s městskou policií Litvínov omezili podezřelou osobu na osobní svobodě v blízkém supermarketu," řekl mluvčí policie Václav Krieger pro TN.cz. Podle informací TV Nova mělo jít údajně o zloděje.

"Muži ve věku 38 let, který měl neoprávněně vstoupit do litvínovského gymnázia, jsme sdělili podezření ze spáchání přečinů neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku a z krádeže vloupáním. Vzhledem k jeho trestní minulosti mu hrozí až tříletý pobyt za mřížemi," informovala policie. 

I po jeho dopadení ale policie zůstala v budově. Z preventivních důvodů ji musela prohledat a zjišťovala také, jestli na gymnáziu není ještě druhá osoba. Nic z toho se ale nepotvrdilo a samotná prohlídka budovy byla během dopoledne ukončena.

[chooze:article;value:550844]

​Ještě kolem poledne ale zůstávali na místě činu kriminalisté, kteří zkoumali místo, kterým se pachatel dostal do budovy, uvedl pro TN.cz policejní mluvčí. Zásah policie ukončila krátce po poledni. 

"Policisté opustili litvínovské gymnázium. Po provedených úkonech a důkladné prohlídce nenalezli nic, co by nasvědčovalo hrozbě nebo ohrožení zdraví. Celkem bylo evakuováno 310 osob. Budovu jsme předali zástupci ředitele," uzavřeli policisté na síti X.

V souvislosti s událostí se už na sociálních sítích objevily i nepravdivé informace. "V komentáři sdíleného příspěvku je uvedeno, že zadržená osoba je 20letý Ukrajinec se zbraní. Pisatel také uvádí, že se na gymnáziu již dvakrát střílelo. Tyto informace se nezakládají na pravdě," napsala policie na síti X.

Odpolední Televizní noviny – pátek 3. května

[chooze:article;value:553779]

[chooze:article;value:553846]

[chooze:article;value:553791]

[chooze:article;value:553782]

[chooze:article;value:553786]

[chooze:article;value:553820]

[chooze:article;value:553801]

[chooze:article;value:553795]

[chooze:article;value:553783]

[chooze:article;value:553803]

Meteorologové varují před bouřkami. Mohou překvapit svou intenzitou

Do Česka se přihnaly bouřky, které během dne postupují přes naše území směrem od východu na západ. Podle meteorologů mají sice poměrně málo energie, ale dost vlhkosti. Upozorňují tak na to, že i navzdory tomu, že při pohledu na radar se může zdát, že jde o slabé bouřky, mohou svou intenzitou překvapit.

"Měly by v nich být dominantní tzv. teplé srážkotvorné procesy, které jsou na tvorbu srážek velice efektivní, a proto i radarově poměrně slabá bouřka může překvapit intenzitou deště," zdůrazňuje Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). I tak by ale úhrny srážek neměly přesahovat 30 mm.

[chooze:article;value:553645]

Podle předpovědi se navíc bouřek jen tak nezbavíme. Objevit se mohou i o víkendu. V sobotu je meteorologové očekávají odpoledne a večer hlavně na horách. A v neděli bude lepší si deštník přibalit, ať vyrazíte kamkoliv. 

Jinak tomu nebude ani v příštím týdnu, kdy se v pondělí déšť přižene od severozápadu a neustane ani v dalších dnech. Ojedinělý výskyt bouřek ale meteorologové hlásí jen do úterý. Pak už by se měl objevovat jen déšť nebo přeháňky.

V dubnu se silná bouře přehnala i přes Německo. Doprovázel ji silný vítr o rychlosti až 100 km/h: 

Nebeská podívaná. Češi vyhlíželi polární záři, místo toho natočili start rakety

[chooze:gallery;value:35771]

Byl čtvrtek krátce před desátou hodinou večerní a paní Blanka z Kostelce nad Orlicí vyšla před dům v naději, že uvidí polární záři, na jejíž spatření byly dobré podmínky. Na nebi ji ale zaujal úplně jiný úkaz. "Snažila jsem se vyfotit polární záři, když jsem si všimla světlého bodu na obloze, který se pomalu a tiše pohyboval směrem na sever," popsala pro TN.cz.

Neznámý předmět prý letěl pomalu a tiše. Kolem něj se nesla výrazná záře. "Byla jsem si skoro jistá, že letadlo to není, protože to nemá kolem sebe takový světlý opar," uvedla s tím, že tedy neměla tušení, co by to mohlo být. "Jen jsem se nebála UFA. Netvrdím, že neexistuje, ale spíš věřím na to, že se to dá nějak vysvětlit," dodala.

[chooze:article;value:551038]

Paní Blanka ale nebyla jediná, koho úkaz zarazil. Podobnou zkušenost má z toho večera i pan Martin z Plzeňska. "Včera večer byla dle předpovědi poměrně dobrá šance spatřit polární záři, což se bohužel nepodařilo. Nicméně jsem v tu chvíli spatřil záři na obloze a snažil se jí zdokumentovat," řekl. 

Polární záři tak sice neviděli, odnáší si ale unikátnější zážitek. Podařilo se jim totiž sledovat let rakety Falcon 9 společnosti Space X, která startovala z Vandenbergovy základny v Kalifornii. "Opravdu to byl druhý stupeň Falconu 9 ze včerejšího startu," potvrdil pro TN.cz odborník na kosmonautiku Milan Halousek.

"Byla to komerční družice pro snímkování povrchu. Nebyla to ta první část rakety, která se vrací na plošinu, tohle byl další stupeň, který hoří v době, kdy je půlka zeměkoule obletěná," dodal. "Start byl 20:36 středoevropského času, takže u nás byl vidět chvíli potom. Lidé čekali na polární záři, takže byli připravení a vyšlo to," uzavřel.

V Chorvatsku se přemnožily zmije. Pokousaní lidé končí v nemocnicích

Nemocnice v chorvatském Splitu bijí na poplach. Důvodem je neobvykle vysoké množství lidí, které už letos stihli pokousat hadi, píše chorvatský deník Dnevnik.hr

Dle znalců hadů se totiž tento rok přemnožily zmije, takže každý, kdo vyráží do přírody, i ten, kdo bydlí blízko přírody, musí být opatrnější.

Poslední případ se týká zhruba 70leté ženy z oblasti Vrgorac nedaleko Splitu. Had ji pokousal přímo na zahradě jejího domu. V nemocnici ve Splitu dostala protijed, kterého je naštěstí v zemi dostatek. "Chci zdůraznit, že máme protijed," ujišťuje vedoucí urgentní medicíny ve Vrgoraci Andrija Babić.

[chooze:article;value:553302]

​Jedním z důvodů přemnožených hadů jsou podle tamních obyvatel zemědělci, kteří se nestarají o svá pole. "Pole jsou zanedbaná a nepracuje se na nich. Předtím by byl jakýkoliv had zabit, ale teď je nikdo nezabíjí. A jsou to opravdu velcí hadi, vytrvalci," popsala tamní obyvatelka Damirka Mihanovićová webu N1info. "Každou chvíli je někde potkávám, cestou na hřiště jsem musela přejet dva nebo tři," dodala žena.

Chorvatsko letos trápí vysoká inflace. Podívejte se, jak ovlivní dovolenou:

Veronika ze Survivoru brečela ve studiu. Příteli vysvětlovala vztah s Bandurkem

Návrat z Ostrova do reality byl pro Veroniku rozhodně tvrdým probuzením. "Spala jsem na zemi, když jsem se vrátila. Tělo si za nějakou dobu zvykne a je to strašný šok," popsala. Přítele ale nepřekvapila jen tím, že k němu nešla do postele.

Musela taky vysvětlovat svoje vztahy s Bandurkem, se kterým si byli v soutěži blízcí. "My jsme se připravovali na to, že bude vznikat spousta drbů.  Když jsem se vrátila, tak jsme to sledovali spolu a cokoliv tam bylo, tak jsem to vysvětlovala a v tomhle nebyl vůbec problém," řekla.

[chooze:article;value:553341]

"Sedli jsme si lidsky i v tom, jak tu hru chceme hrát. Takže jsme tam prostě jeli spolu od začátku," vysvětlila, proč se sblížili. Dokonce se údajně Bandurko s jejím přítelem už potkali a rozuměli si.

A vzhledem k tomu, že s dalšími soutěžícími si tak dobře nesedla, mohla teď zpětně posoudit i to, kdo se nejvíce přetvařoval. Nefalešnější podle ní byly Nikola Kabátová a Jana Zicklerová.

[chooze:article;value:552317]

"Ony mě tam podporovaly, ale když jsem pak slyšela, jak o mně mluví v těch rozhovorech, tak to nebylo upřímný. Tam byly ty herecké výkony," uvedla. "U Piráta a Mikýře jsem věděla, kde si stojím. Chovali se ke mně normálně, ale zároveň to nebylo, že by mi mazali med kolem pusy," dodala.

Tuleja ministrem nebude, sám se postu vzdal. Fiala má z toho radost

Pavel Tuleja ministrem pro vědu a výzkum nebude. ​"V posledních dnech vyšlo najevo několik mých selhání, kterých jsem si sice nebyl vědom, ale které nechci a nemohu relativizovat. Politická kultura v naší zemi je pro mě nesmírně důležitá a považuji za samozřejmé vyvodit z toho politickou odpovědnost," uvedl v reakci zaslané TV Nova Tuleja, jehož do funkce nominovala TOP 09.

[chooze:article;value:552561]

​"Žádný ministr nesmí být zatížen pochybnostmi o způsobilosti vykonávat svůj úřad, a proto se vzdávám nominace na ministra vědy, výzkumu a inovací vlády České republiky," dodal politik, jeho rozhodnutí uvítal i premiér Petr Fiala (ODS).

Hrad na Tulejovo rozhodnutí reagoval stručně. "Prezident Pavel vyčká na další návrh na ministra nebo ministryni pro vědu a výzkum od předsedy vlády a bude dál postupovat v souladu s ústavou," informovala prezidentská kancelář na síti X.

Pochybnosti vzbuzovaly Tulejovy publikace vědeckých článků v takzvaných predátorských časopisech. Ty část vědecké komunity neuznává.

Podle bývalé šéfky akreditační komise Vladimíry Dvořákové, ale zásadní problém nepředstavují. "Problematické by bylo až prokazatelné opisování," řekla pro TN.cz Dvořáková.

Helena Langšádlová končí jako ministryně pro vědu, výzkum a inovace (25/4/2024):

Česko pod útokem hackerů: Špionážní akci měla řídit ruská tajná služba

"Vrbětice, Voice of Europe, kybernetické útoky. Česká diplomacie brání snahám Kremlu o podkopání demokracie a bezpečnosti Česka," upozornilo české Ministerstvo zahraničí na sociální X.

Podle něj se totiž staly zdejší instituce obětmi ruské kybernetické špionáže. "Způsob fungování a zaměření těchto útoků odpovídalo profilu aktéra APT28. Ten je spojen s ruskou vojenskou zpravodajskou službou GRU," vyjádřilo se ministerstvo v tiskové zprávě. Hackeři prý využili zatím nezjištěné slabiny Microsoft Outlooku.

[chooze:article;value:553801]

Jedná se tak podle resortu o ohrožení národní bezpečnosti. "Vyzýváme Ruskou federaci, aby se takového jednání zdržela," reagovalo ministerstvo a uvedlo, že kybernetické útoky namířené proti politickým subjektům, státním institucím a kritické infrastruktuře jsou ohrožením demokratické společnosti.

"Spolupráce Bezpečnostní informační služby a Vojenského zpravodajství je v boji proti zásahům aktérů z Ruské federace naprosto zásadní," doplnila česká ve vyjádření Bezpečnostní informační služba.

[chooze:article;value:551402]

​Proti kybernetickým útokům vůči Evropě se vymezil i generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. "Odsuzuji škodlivé kybernetické aktivity Ruska vůči spojencům NATO včetně Německa a Česka. NATO je i nadále odhodlané čelit vážné, nepřetržité a stále rostoucí kybernetické hrozbě," upozornil na sociální síti X generální tajemník.

Bek prodloužil přihlašování na střední školy. Cermat se bojí útoku hackerů (2/2024):

Horor v Řecku. Letadlo s Čechy nedokázalo přistát

[chooze:gallery;value:35767]

Pan Vladimír cestuje do Řecka pravidelně, na tuhle cestu ale asi jen tak nezapomene. I když si řecké písečné pláže užívá s rodinou i třikrát do roka, tentokrát o odpočinkovou dovolenou na ostrově Kythira málem přišel. Poslední let z Athén, který měl cestující konečně dostat do cílové destinace, se totiž po chvíli ve vzduchu vrátil.

"Prostě jsme odletěli z Athén společností Olympic Air," začal vyprávět s tím, že ze začátku se zdálo, že je vše v pořádku. Čím víc se ale blížili k ostrovu Kythira, tím byla situace horší. "Sice jsme tam doletěli a zkusili jsme přistát, ale pilot to vyhodnotil a po prvním nepovedeném pokusu jsme letěli zpátky," popsal pan Vladimír.

Podle něj ale nebyla chyba na straně pilota. Za nepovedené přistání mohla zřejmě nepřízeň počasí. "Při pokusu o přistání byly opravdu silné poryvy větru, takže pilot, který má zodpovědnost za cestující i posádku, myslím, správně otočil zpět do Athén," dodal.

Redakce TN.cz oslovila leteckou společnost Olympic Air, ta ale na dotaz, zda za nepovedený let mohla skutečně nepřízeň počasí, nereagovala.

[chooze:article;value:550576]

Ne všichni cestující přijali změnu plánu s takovým pochopením jako pan Vladimír. "Samozřejmě cestující reagovali různě a byly i nějaké dětské slzičky, ale prostě to jinak nešlo," zhodnotil. Počáteční zklamání ale zřejmě u mnohých brzy vystřídalo nadšení, protože společnost jim zařídila pětihvězdičkový hotel. Do cílové destinace se dostali až druhý den.

Pak Vladimír sdílel svůj zážitek i ve facebookové skupině Milujeme Řecko, kde se ukázalo, že má podobnou zkušenost vícero lidí. "Také se nám to stalo," napsala paní Pavla, podle které se ale i tak vyplatí na Kythiru počkat. "Je nádherná," dodala.

Podle pana Pavla, který je na ostrově Milos, je navíc otočení letu mířících na řecké ostrovy běžnou praxí. "Dnes v Řecku brutálně foukalo. K nám na ostrov z 5 letů 3 zrušeny a ke 2 nejsou informace. Včera skóre 3 z 5," napsal. Jeho tvrzení potvrdil i pan Vladimír. S ním totiž skončili v hotelu i lidé, kteří ten den mířili právě na ostrov Milos.

Dovolená se Čechům může letos pořádně prodražit. Zájem je ale rekordní:

Jiří zmizel po filipojakubské noci. Rodina a známí mají o něj strach

Kriminalisté se domnívají, že Jiří Hynek by se mohl pohybovat v Praze či jejím okolí. Na policii se s prosbou o pátrání po něm obrátila jeho rodina po filipojakubské noci.

"V souvislosti s pátráním po tomto pohřešovaném muži jsme provedli několik prověrek, ať už na nádražích nebo vlakové přepravy, v nemocničních zařízeních, ale taky u známých a přátel pohřešovaného muže. Doposud se nám jej bohužel nepodařilo žádným způsobem vypátrat," sdělil mluvčí liberecké policie Vojtěch Robovský.

[chooze:article;value:553758]

​Policisté ale nevědí přesně, jaké oblečení 36ti letý muž na sobě měl. Předpokládají, že jde o tříčtvrteční kalhoty a mikinu s kapucí cihlové barvy. Hledaný měří 175 až 180 centimetrů, má hnědé oči, hnědý plnovous a vyholené vlasy.

Na levé ruce má podle informací policie tetování s motivem býka a další tetování má na zádech. Informace o Jiřím Hynkovi policisté uvítají na tísňové lince 158 nebo jakékoli policejní služebně.

ZADÁNÍ TESTŮ: Celá třída se smála. Trapné, hodnotí žáci maturitu z češtiny

[chooze:gallery;value:35770]

"'OK, boomer' je internetový mem, který se roku 2019 proslavil doslova přes noc," začíná první text v letošním didaktickém testu z českého jazyka. Článek o tématu, které mělo být maturantům blízké, jim ale přišel spíš trapný.

"Několik lidí se zasmálo, když si to přečetli. Mně to taky připadalo vtipné," řekl TN.cz Jakub z gymnázia na Praze 4. Jinak mu ale přišlo, že letos byla maturita lehká. 

"Celá třída se začala smát hned po otevření textu," napsala jedna z maturantek na TikToku. "Brainrot (mozek v rozkladu) výchozí text," poznamenal další.

"OK, boomer bude i v mých snech," prohlásil jiný. "Já z toho byla boomer," poznamenala studentka. Někteří to ale naopak považovali za nejlepší část testu.

[chooze:article;value:553705]

Dalším textem, který maturanty zaujal, je úryvek z románu Kateřiny Tučkové Žítkovské bohyně. Ten byl o pověrách a strachu ze zabití bílého hada, které má přinést ochránci domácnosti velké neštěstí. Některým to přišlo složité.

Nejzáludnější ale byla nejspíš otázka o přírodní katastrofě u kamerunského jezera Nyos. Při limnické erupci se tehdy udusilo před 1 700 lidí.

V textu měli maturanti určit, co předkládá autor čtenářům jako domněnku. Spousta se nemohla rozhodnout, jestli jde o důvod menšího zájmu ve větě: "Tato událost však, patrně kvůli nižšímu počtu obětí, vzbudila mnohem menší zájem". Nebo že není dosud zřejmé, proč se uvolnil oxid uhličitý v souvětí: "Dodnes není zcela zřejmé, čím bylo tehdy uvolnění CO2 z Nyosu zapříčiněno: mohlo jít o sesuv půdy, odborníci ale zvažují i jiné možnosti".

Podívejte se, jak reagovali studenti na letošní didaktický test z angličtiny:

Čína chce dobýt vesmír. K Měsíci vypustila výzkumnou sondu

Čínská národní vesmírná agentura v pátek zahájila jednu ze svých dosud nejambicióznějších misí. Z kosmodromu na ostrově Chaj-nan vypustila sondu, která má získat vzorky z odvrácené strany Měsíce a dopravit je zpátky na Zem.

Přistávací modul bude provádět výzkum v kráteru Apollo. Vesmírná odysea potrvá přesně 53 dní - z části Měsíce, která není ze Země viditelná, má sonda dopravit na Zem přibližně dva kilogramy horniny. Její strukturu, fyzikální vlastnosti i složení pak bude zkoumat tým vědců.

[chooze:article;value:552472]

​Analýza nových vzorků má poskytnout odborníkům podrobnější informace nejen o historii Měsíce, ale také o vývoji Země a Sluneční soustavy. Ambice Číny jsou ale mnohem vyšší.

"Naším cílem je uskutečnit první pilotovanou misi na Měsíc do roku 2030. Už teď vytváříme v rámci našeho týmu konstrukční plány. Máme na starost koordinaci dvou misí, a to vesmírné stanice a přistání člověka na Měsíci," hlavní konstruktérka Chuang Wej-fen.

Peking se chce stát vesmírnou velmocí a do roku 2030 plánuje vysadit čínské tchajkonauty na povrchu Měsíce a zřídit základnu na jeho jižním pólu. Pilotovanou misi na Měsíc má v roce 2028 v plánu i americká NASA v rámci programu Artemis.

Všechno špatně. Pavel za předvolební kampaň tepe Spolu i hnutí ANO

Přeměna hesla "Česko, pro tebe všecko" na "Rusko, pro tebe všecko". Z českých vlaječek na tvářích předsedy hnutí Andreje Babiše (ANO) a lídryně kandidáty Kláry Dostálové (ANO) vlaječky ruské. Tak si koalice Spolu pohrála s předvolební grafikou hnutí ANO. 

"Na chvíli se tak otevřelo víko kanálu, kde vidíme metody koalice Spolu. Ta kromě využívání tragického konfliktu na Ukrajině a celé ruské agrese ve svůj prospěch nemůže nabídnout už vůbec nic," uvedla na síti X poslankyně Alena Schillerová (ANO).

[chooze:article;value:552852]

​"Využili jsme toho, že si hnutí ANO nezaregistrovalo doménu ceskoprotebevsecko.cz, abychom upozornili na to, že Andrej Babiš a spol. neustále zpochybňují prozápadní směrování naší země. Stačí se přeci jen podívat na výroky jeho, Karla Havlíčka a Aleny Schillerové z posledních týdnů a měsíců," uvedla na X europoslankyně a kandidátka za Spolu Veronika Vrecionová (ODS).

Kampaň hnutí ANO i antikampaň koalice Spolu zkritizoval prezident Petr Pavel. "Předvolební výroky Andreje Babiše podněcující protiukrajinské nálady považuji za nevhodné, nefér a nebezpečné. Ale kampaň jeho oponentů, která z něj a hnutí ANO dělá zastánce ruských zájmů, je stejně nefér a stejně nebezpečná. Jedno ani druhé politickou kulturu v naší zemi nezlepší a důvěru občanů v politiky nezvýší," uvedl Pavel.

K antikampani se pro TN.cz vyjádřili někteří politologové. "Nejsem přesvědčen, že tímhle způsobem je možné dosáhnout oslabení podpory hnutí ANO," uvedl politolog a sociolog Jan Herzmann. "Trochu mi to připomíná kampaň Andreje Babiše před druhým kolem prezidentských voleb, která se nakonec ukázala jako neefektivní," zavzpomínal Herzmann.

"Koalice by měla dělat všechno pro to, aby zvedla svoje preference, a místo toho dělá úplný opak," řekl TN.cz politolog Jan Bureš. Antikampaň nejdříve považoval, dle svých slov, za vtip. "Označit hnutí ANO za proruskou stranu je nesmysl," řekl s tím, že tato kampaň ve výsledku pomůže hnutí ANO a nikoli vládě.

"Máme tady vládu, která verbálně bojuje proti dezinformacím, fake news a dezinformačním webům, a najednou sama spustí dezinformační web na své politické konkurenty," popsal politolog Lukáš Jelínek. "Pokud vytýkají Andreji Babišovi, že se chová jako neřízená střela, a že voliče obelhává, tak v tuto chvíli se oni chovají úplně stejně," uzavřel Jelínek.

Veškeré informace a data k eurovolbám 2024 a volebním preferencím najdete zde na TN.cz

Kampaň proti hnutí ANO a prezidentovu reakci rozebrala komentátorka Lenka Zlámalová:

Verdikt případu námořního neštěstí v Kalifornii. Soud potrestal kapitána

Sněmovnou prošla nová pravidla pro nakládání s kratomem. Chránit mají hlavně děti

Poté, co ve čtvrtek projednali 9 ze 14 bodů schůze, měli v pátek poslanci na programu závěrečná čtení. Schválili mimo jiné pravidla pro nakládání s látkami typu kratom nebo konopí s nízkým obsahem účinné složky THC. Novela má ochránit před těmito látkami především děti. 

Látky typu kratom nebo konopí s nízkým obsahem THC by měly být tedy dostupné pouze pro dospělé, podobně jako například alkohol. Látky s psychoaktivním účinkem se mají rozlišit podle rizikovosti, méně rizikové si budou moci kupovat výhradně dospělí lidé. Prodejci by museli podle novely splnit různé podmínky, platit má zákaz veřejné reklamy.

[chooze:article;value:552709]

Někteří poslanci ANO namítali, že novela obsahuje mimo jiné i omezení pravomocí hygieniků v dozoru nad provozem restaurací. Podle nich taková změna do předlohy o návykových látkách nepatří.

Na programu schůze byl také zákon o ochraně zemědělského půdního fondu. Ten by měl přinést vyšší ochranu nejkvalitnější zemědělské půdy. Do vládní předlohy poslanci doplnili například zákaz prodeje zemědělské půdy subjektům sídlícím mimo Evropskou unii.

Všechny zmíněné zákony dostanou k projednání zástupci horní komory parlamentu, tedy Senátu.

Posledním bodem programu mimořádné schůze bylo krácení doby oddlužení ze současných pěti let na tři roky pro všechny dlužníky, k tomu se ale zákonodárci na páteční schůzi nedostali.

Do Vsetína dorazila legendární Slovenská strela, otevřeli tam nové nádraží

Historická souprava Slovenská strela zpestřila slavnostní program otevření nového vsetínského nádraží. Nová třípodlažní odbavovací hala bude sloužit jako terminál pro železniční i autobusovou dopravu, projekt Správy železnic měl téměř 3,5 miliardový rozpočet.

[chooze:article;value:535522]

​"Nové nádraží má mnohem lepší hlukové parametry než to staré. A průmyslová plocha, která byla vedle, se stane novou čtvrtí," říká k projektu vlakové stanice starosta Vsetína Jiří Čunek (KDU-ČSL). Ten nepochybuje, že nové nádraží "nakopne" další rozvoj města. Do jeho okolí teď podle něj budou mířit miliardové investice.

Zmíněná ​Slovenská strela, která u výjimečné události nemohla chybět, je skutečným unikátem. Byla v někdejším Československu nejrychlejším spojem na kolejích, ale také na 30. léta velmi luxusní a designově jedinečnou soupravou. Dosahovala rychlosti až 148 km/h a jediné, co ji po mnoha desetiletých desetiletích překonalo, bylo až Pendolino.  

Podívejte se na reportáž o novém nádraží ve Vsetíně:

Polední Televizní noviny – pátek 3. května

[chooze:article;value:553779]

[chooze:article;value:553748]

[chooze:article;value:553791]

[chooze:article;value:553795]

[chooze:article;value:553782]

[chooze:article;value:553786]

[chooze:article;value:553801]

[chooze:article;value:553803]

Čína ukazuje, že může zaútočit na Tchaj-wan. Západ udělal chybu, říká expert

Za 24 hodin vyslal Peking 26 letadel a pět lodí. Střední linii v průlivu, kterou Tchaj-wan považuje za hranici, podle něj překročilo 14 letounů. "Proč to dělá zrovna teď, těžko říci, dělají to ale už dlouhodobě, takže chtějí opět ukázat, že jsou připraveni Tchaj-wan případně obsadit silou," vysvětlil Baar.

"Je fakt, že při té poslední návštěvě ministra Blinkena v Číně se o tom až tak moc nehovořilo. Byť i tam měli Číňané připraveno a deklarovali to Američanům, že by se měli stáhnout z toho prostoru, protože je to prostor čínský a usnadnit, a umožnit mírové spojení Tchaj-wanu s Čínou," uvedl.

[chooze:article;value:553744]

"Tchaj-wan je náš, takže si můžeme dělat, co chceme. To je především politika, kterou komunistická Čína velmi asertivně a tvrdě prosazuje proti celému světu," poznamenal.

Západ i Tchaj-wan podle něj udělali velkou chybu, když si mysleli, že hlavním zájmem Číny bude mít dobré vztahy a ekonomicky prosperovat. Ve skutečnosti podle něj chce vybudovat nejsilnější armádu.

"Mohla by začít to, co říká už také několik let nejen Čína, ale i Rusko, přebudovávat celý mezinárodní řád, a to je vlastně jejich cíl," upozornil.

[chooze:article;value:553547]

Vztahy jsou mezi zeměmi napjaté dlouhodobě. "Obě strany se považovaly za jediného představitele celé Číny, což na Tchaj-wanu už dávno odsunuli do pozadí. Oni chtějí Tchaj-wan jako zemi, která se svou pracovitostí dostala na 22. místo na světě a ekonomicky je v první desítce mezi zeměmi, které by měly budovat prosperující společnost," poznamenal.

Moc se podle něj nezmění ani nástupem nového tchajwanského prezidenta Williama Laie. "Většina společnosti chce žít nezávisle na pevninské Číně," popsal.

Kolaps Ewy Farne! Zpěvačka skončila na kapačkách

[chooze:gallery;value:33711]

​Ewu Farnou museli křísit záchranáři. Zpěvačka na sociálních sítích přiznala, že nabitý program a otrava jídlem si vyžádaly svou daň a ona zkolabovala. "To byl masakr víkend. Ve čtvrtek noční přejezd do Varšavy, celodenní natáčení našeho koncertu a nový pořad," popsala na instagramu zpěvačka.

Pracovní povinnosti však zkomplikovala náhlá nevolnost. "V pátek přejezd přejezd do Bydgoszczy na vystoupení s Pawbeats orchestra, brutální otrava jídlem, záchranáři, kapačka, přelet s panem pilotem do Prahy," svěřila se Farna.

[chooze:article;value:531076]

Přiznala, že před Pražským Majálesem jí bylo opravdu zle. Kromě koncertu přitom zpívala od 10 ráno na průvodu pro královskou delegaci Univerzity Karlovy. "Sobota slabá jak papír," promluvila o kolapsu zpěvačka. "Já jsem tady vypila prostě nesmyslně ionťáků a tabletek, jak dlouho ne," svěřila se ve videu z Majálesu.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Ewa Farna (@ewa_farna93)

Dokázala se však postavit na nohy a předvést jedinečnou show. "Vystoupení na Majálesu, kde jste mi dali takovou energii, která mě postavila na nohy. A to jsem si myslela, že to fakt ani neustojím v kuse. Ukázali jste mi, co dokáže soustředěná lidská energie. Někdy jsou věci jinak, než vypadají," dodala popová ikona. "Děkuju za tu pro mě kouzelnou sobotu jak dlouho ne," uzavřela.

Velkolepá show i trefný vtip. Ewa Farna rozesmála halu plnou diváků (3/2024):

Nahá žena se předváděla před dětmi. Šlo o uměleckou akci, tvrdí vysoká škola

V rámci oslav, které se pojí s takzvanou filipojakubskou nocí (30. dubna), proběhla na půdě Akademie výtvarných umění (AVU) performance umělkyně a pedagožky Kateřiny Olivové, během níž se před skupinou dětí pohybovala nahá. Celá performance byla dobře viditelná přes plot akademie, u nějž se odehrávala.

Podle vysoké školy nejde o nic, nad čím by bylo nutné se pozastavovat. "Performance probíhala v rámci studentské akce "Slay the Patriarchy" (zničte patriarchát pozn. red.), pořádané v den, který veřejnost slaví jako takzvané čarodějnice," sdělila TN.cz mluvčí AVU Petra Švecová.

"Dle slov autorek bylo jejím smyslem otočit zažité role. Místo upalování čarodějnice, symbolu potrestání nepodřízené ženy, byla rozbita piňata z hlíny, která ale obsahovala semena rostlin. Ta se tak při rozbití uvolnila do zahrady a dala vzniknout novému životu," vysvětlila.

[chooze:article;value:548153]

"Co se týče nahoty, můžeme jen konstatovat, že je s uměním spojena od prehistorie až do současnosti a pro autorku performance je i klíčovým vyjadřovacím prostředkem. Performance probíhala na zahradě AVU, ne tedy v dětském koutku, jak bylo mylně uváděno na sociálních sítích," tvrdí dále Švecová. "Přítomnost dětí v publiku by nebyla možná bez dohledu jejich zákonných zástupců," dodala. 

"S ohledem na uměleckou svobodu, která je konstitutivní hodnotou moderního demokratického státu a kultury, neuplatňuje vedení školy na akademické půdě AVU apriorní schvalování či cenzuru uměleckých děl," zdůraznila mluvčí.

[chooze:article;value:510017]

Podle advokáta Ondřej Preusse, zakladatele DostupnyAdvokat.cz, ale mohlo být jednání umělkyně potenciálně trestné. "Mám za to, že by se mohlo jednat o trestný čin podle §358 trestního zákoníku, tedy výtržnictví," tvrdí. Podle něj se totiž tento zákon vztahuje i na takzvaný exhibicionismus.

"U rodičů by pak teoreticky mohlo jít o §201 trestního zákoníku, tedy ohrožování výchovy dítěte, kde platí že kdo, byť i z nedbalosti, ohrozí rozumový, citový nebo mravní vývoj dítěte tím, že závažným způsobem poruší svou povinnost o ně pečovat nebo jinou svou důležitou povinnost vyplývající z rodičovské zodpovědnosti, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta," dodává Preuss.

"Co se dělo v Praze 7 v ulici U Akademie, prověřují policisté z místního oddělení Letná. Věcí se zabývají pro podezření ze spáchání trestného činu výtržnictví," sdělila policie na sociální síti X.

[chooze:poll;value:0b43351610d926558ca78d7c3e04c38e231b5919;layout:tn_nova]

Otázky pro kandidující strany a koalice: S čím jdou do eurovoleb 2024

Červnové volby do Evropského parlamentu se již blíží. O 21 míst bojuje celkem 30 uskupení, ať už se jedná o samostatné strany, nebo různé koalice. Jejich kandidátky si můžete prohlédnou na portálu ČSÚ volby.cz.

Redakce TN.cz oslovila všechna tato uskupení s celkem devíti otázkami. Ty se týkají například bezpečností, zavedení eura, zemědělství, migrace a dalších. Jak jednotlivé strany odpovídaly, se můžete podívat níže.

[chooze:article;value:549387]

​V každé tabulce je uvedeno, kdo otázky zodpovídal, zda je daná strana v koalici (některé strany v koalici se totiž rozhodly zodpovídat otázky individuálně), najdete tam také odkaz na volební programy, pokud jsou dostupné.

Některé strany a koalice nestihly v termínu své vyjádření zaslat. Pokud tak dodatečně učiní, budete se moci podívat i na jejich odpovědi.

Klub angažovaných nestraníků (1)

Odpovídal Stanislav Pochman, lídr kandidátky
1. Podporujete společnou unijní bezpečnostní a obrannou politiku? Byli byste pro vytvoření společné armády Evropské unie? Podporuji společnou unijní bezpečnostní a obrannou politiku, ale na první místo v této otázce stavím naše členství v NATO.
Nesouhlasím s vytvořením společné armády EU.
2. Měla by mít Evropská unie větší pravomoci v boji proti energetické krizi? Největší pravomoci v boji proti energetické krizi musí mít jednotlivé členské státy.
3. Je podle vás správně, že by se členským státům EU zrušilo právo veta? A to třeba i v souvislosti s energetickou bezpečností EU? Nesouhlasím se zrušením práva veta, a to ani v souvislosti s energetickou a bezpečnostní politikou EU.
4. Souhlasíte s dalším rozšiřováním Evropské unie? Jste pro přičlenění Ukrajiny? Ano, souhlasím, včetně začlenění Ukrajiny.
5. Souhlasíte s migračním paktem? Ve stávající podobě nesouhlasím.
6. Jak hodnotíte uzavírání hranic států v schengenském prostoru, například v souvislosti s migrací či v době pandemie covidu-19? Je to v podobných případech nutnost, nebo nepřijatelné porušení principu volného pohybu? V odůvodněných případech (například covid-19) souhlasím.
7. Měla by Česká republika zavést euro? Co se další integrace Česka do Evropské unie týče, jste pro, nebo proti? Ano, měla by přijmout. Termín nedokážu odhadnout, měl by to být výsledek plnění jednoznačných ekonomických kritérií.
8. Jste pro deregulaci pravidel Evropské unie pro zvýšení konkurenceschopnosti? Nebo se toho dá podle vás dosáhnout i jiným způsobem? Souhlasím s deregulací a zjednodušením jednotlivých pravidel EU.
9. Měla by se zemědělská politika nadále řešit společně na evropské úrovni, nebo by měla být výlučně v rukou jednotlivých členských států? Je to stejné jako s energetickou politikou – EU může zejména doporučovat, ale hlavní slovo musí mít členské státy.
volební program najdete zde
zdroj: TN.cz / odpovědi politických stran, hnutí či koalic

Liberální aliance nezávislých občanů (2)

Odpovídal Šimon Hlinovský, lídr kandidátky
1. Podporujete společnou unijní bezpečnostní a obrannou politiku? Byli byste pro vytvoření společné armády Evropské unie? Jsme pevně přesvědčeni, že vytvoření společné evropské armády je zásadním krokem pro budoucnost naší obranné politiky. Tento krok by nejen výrazně posílil obranné kapacity Unie, ale také by zajistil lepší alokaci a využití dostupných zdrojů. Společná armáda by umožnila efektivnější koordinaci a rychlejší reakce na mezinárodní bezpečnostní hrozby, což je v dnešní nestabilní globální situaci nezbytné. Jako strana, která klade důraz na obranu svobody, demokracie a právního státu, považujeme tuto iniciativu za klíčovou k posílení těchto hodnot v rámci i mimo naše hranice. Společná evropská armáda je logickým vyústěním našeho závazku k udržení míru a bezpečnosti v Evropě a ve světě.
2. Měla by mít Evropská unie větší pravomoci v boji proti energetické krizi? V LANO považujeme současnou energetickou krizi za přímý důsledek agresivního chování Ruska, které nám před zahájením války proti Ukrajině úmyslně nechalo prázdné zásobníky plynu po celé Evropě. Toto jednání zapříčinilo vysoké ceny energií a následnou vysokou inflaci. Proto zdůrazňujeme nutnost, aby Česká republika usilovala o maximální energetickou soběstačnost. Podporujeme rychlý přechod na zelenou energii, který výrazně sníží naši závislost na státech těžících ropu a další fosilní paliva. Tento krok je nezbytný pro zajištění naší národní bezpečnosti. Zároveň očekáváme, že Evropská unie se bude primárně věnovat stabilizaci energetického trhu a zajištění bezpečnosti energetických přenosových soustav, což je klíčové pro zajištění stabilní dodávky energie pro všechny členské státy.
3. Je podle vás správně, že by se členským státům EU zrušilo právo veta? A to třeba i v souvislosti s energetickou bezpečností EU? Vnímáme energetickou bezpečnost jako základní prioritu pro stabilní budoucnost Evropy. Proto podporujeme rozhodování kvalifikovanou většinou v otázkách energetické bezpečnosti, což omezuje možnost jednotlivých států blokovat zásadní rozhodnutí. Tento systém umožňuje EU jednat rychleji při reakci na krize a výzvy, jako jsou náhlé změny na mezinárodním trhu s energiemi, politická nestabilita ve státech dovážejících fosilní paliva do EU, nebo přírodní katastrofy ovlivňující energetickou infrastrukturu. Rychlá a jednotná akce je nezbytná pro implementaci inovativních a udržitelných politik, jako jsou investice do obnovitelných zdrojů a rozvoj moderních energetických technologií, které minimalizují závislost na nestabilních externích dodavatelích a zvyšují naši vnitřní energetickou nezávislost.
4. Souhlasíte s dalším rozšiřováním Evropské unie? Jste pro přičlenění Ukrajiny? Považujeme rozšíření Evropské unie a přijetí Ukrajiny za jednu z našich hlavních priorit. Přičlenění Ukrajiny k EU bude mít pozitivní dopad na ekonomickou a bezpečnostní stabilitu celého regionu, protože Ukrajina je klíčovým geopolitickým hráčem na východě Evropy. Přijetí Ukrajiny do Evropské unie také otevře českým firmám velký trh, kde mohou nejen prodávat své výrobky a služby, ale také investovat do výrobních podniků. Je to také výrazem naší solidarity a podpory v jejím boji za národní suverenitu a proti vnější agresi. Zavazujeme se aktivně podporovat Ukrajinu v jejím integračním procesu a věříme, že její členství v EU bude přínosem nejen pro Ukrajinu, ale pro celou Evropu.
5. Souhlasíte s migračním paktem? Podporujeme nulovou toleranci vůči ilegální migraci a zdůrazňujeme, že klíčem k zajištění bezpečné Evropy je posílení ochrany vnějších hranic EU, jak prostřednictvím agentury Frontex, tak i možného využití evropské armády. Je nezbytné efektivně hlídat naše hranice, aby k ilegální migraci nedocházelo. Současný migrační pakt Evropské unie se snaží řešit důsledky nedostatečné ochrany hranic, ale pro nás musí být prioritou jejich pevné zabezpečení. Pouze tak můžeme skutečně zajistit bezpečnost a sociální soudržnost našeho kontinentu. Máme za to, že základem pro řešení migračních výzev by měla být robustní a preventivní politika na hranicích.
6. Jak hodnotíte uzavírání hranic států v schengenském prostoru, například v souvislosti s migrací či v době pandemie covidu-19? Je to v podobných případech nutnost, nebo nepřijatelné porušení principu volného pohybu? Uzavírání hranic v Schengenském prostoru považujeme za krajní opatření, které by mělo být aplikováno pouze v mimořádných okolnostech, jako jsou pandemie nebo závažné bezpečnostní krize. Během pandemie COVID-19 jsme považovali opatření uzavření hranic za přehnané, nicméně uznáváme, že v případě ještě vážnějších pandemií může být uzavření hranic nezbytné z hlediska veřejné bezpečnosti. V kontextu migrace by preference měla být dána řešením, která jsou v souladu s mezinárodním právem a lidskými právy, s důrazem na ochranu hranic, která neohrožuje princip volného pohybu. Je zásadní, aby byla ochrana veřejného zdraví a bezpečnosti vždy vyvážena s právy jednotlivců a svobodou pohybu, které jsou základními hodnotami Evropské unie
7. Měla by Česká republika zavést euro? Co se další integrace Česka do Evropské unie týče, jste pro, nebo proti? Milujeme naši českou korunu, ale je důležité zdůraznit, že po důkladném vyhodnocení všech scénářů jednoznačně vyplývá, že přijetí eura by pro Čechy znamenalo více peněz v peněženkách a především zvýšení ekonomické a finanční bezpečnosti. Zavedení eura v České republice považujeme za strategický krok k posílení naší ekonomiky. Euro by snížilo transakční náklady, eliminovalo kursové rizika a zjednodušilo obchod s ostatními členy eurozóny, což by výrazně podpořilo české podniky a spotřebitele. Euro také přispěje k větší finanční stabilitě, která je zásadní v dobách ekonomických turbulencí. Apelujeme na všechny Čechy, abychom opustili korunu a s hrdostí se připojili k jednotné měně celé Evropy. Podporujeme rovněž další prohlubování integrace České republiky v EU jako způsob, jak zvýšit naši politickou váhu, což přispěje k celkovému hospodářskému růstu a konkurenceschopnosti.
8. Jste pro deregulaci pravidel Evropské unie pro zvýšení konkurenceschopnosti? Nebo se toho dá podle vás dosáhnout i jiným způsobem? Podporujeme deregulaci zbytečně složitých a zastaralých pravidel EU, která brzdí inovace a efektivitu. Avšak zdůrazňujeme, že každá deregulace musí být prováděna s ohledem na zachování vysokých standardů ochrany životního prostředí, spotřebitelů a pracovních práv. Silně věříme, že zvýšení konkurenceschopnosti není pouze o odstraňování regulací, ale také o podpoře vzdělávání, výzkumu a inovačních kapacit. Efektivní kombinace inteligentní deregulace a cílených investic do vzdělání a výzkumu může vést k dynamickému, udržitelnému růstu a umožní Evropě udržet si konkurenceschopný postavení na globálním trhu. To zahrnuje také podporu startupů a malých a středních podniků, které jsou často nejagilnější při implementaci inovací a přizpůsobení se novým tržním podmínkám.
9. Měla by se zemědělská politika nadále řešit společně na evropské úrovni, nebo by měla být výlučně v rukou jednotlivých členských států? Podporujeme jednotnou zemědělskou politiku EU, avšak zdůrazňujeme, že tato musí být primárně zaměřena na soběstačnost v potravinové produkci, což je klíčové pro zajištění bezpečnosti celé Evropy. Je zásadní, aby zemědělská politika kladla důraz na trvale udržitelný rozvoj, aktivní boj proti změně klimatu a podporu biodiverzity. Považujeme za nezbytné posílit podporu malých a středních zemědělců, kteří hospodaří na svých pozemcích a jsou klíčoví pro udržení kvality a vitality půdy. Podpora vztahu k půdě je nezbytná nejen pro udržení zemědělské produkce, ale také pro ochranu našeho přírodního dědictví a zajištění zdravého prostředí pro budoucí generace. Politika by měla být flexibilní a citlivě reagovat na specifické potřeby různých regionů, aby zajišťovala jejich udržitelnost a konkurenceschopnost v globálním kontextu.
volební program najdete zde
zdroj: TN.cz / odpovědi politických stran, hnutí či koalic

Mourek – politická strana (4)

Odpovídal Jan Červenka, volební lídr strany
1. Podporujete společnou unijní bezpečnostní a obrannou politiku? Byli byste pro vytvoření společné armády Evropské unie? Aktuální bezpečnostní zárukou Evropy vůči vnějším nebezpečím je NATO, jehož základem je vazba s USA. Pouze pokud by za mořem došlo k politickým změnám, které by ochotu USA bránit své evropské spojence oslabily, bylo by namístě společnou evropskou obranu vytvořit. A protože takový scénář aktuálně nemůžeme vyloučit, je dobře se touto otázkou zabývat a včas se připravovat na nejhorší variantu.
Evropská armáda by však určitě neměla být zřizována v rámci EU. Unie je spíše úřednický mechanismus a základem jeho rozhodování je demokracie, což s sebou nese nízkou pružnost a pomalé reakce, a to je v případě armády velmi nevhodné.
2. Měla by mít Evropská unie větší pravomoci v boji proti energetické krizi? Evropská unie by především měla nastavit v rámci Green Dealu takové postupy pro přechod na bezemisní výrobu elektřiny, aby energetickou krizi sama nevytvořila. Pokud odstavíme uhelné elektrárny a zároveň budeme zavádět elektromobily, přinese to obrovské nároky na zvýšení výroby elektřiny. Obnovitelné zdroje jsou bohužel závislé na rozmarech přírody a způsobují velké výkyvy v rozvodných sítích, a proto se neobejdeme bez jejich kombinace s novými jadernými a/nebo paroplynovými elektrárnami. Tyto dva zdroje musejí zůstat mezi zdroji, které budou považovány za tzv. "čisté zdroje".
3. Je podle vás správně, že by se členským státům EU zrušilo právo veta? A to třeba i v souvislosti s energetickou bezpečností EU? Právo veta se v Evropské unii uplatňuje jen v určených okruzích témat, např. ve vztahu k vnějším zemím nebo bezpečnosti. Ačkoli se událo několik případů, kdy je členský stát využil k nátlaku na ostatní státy, nezpůsobuje zásadní potíže pro běžné fungování Unie. Právo veta chceme zachovat, koneckonců nikdy nevíme, kdy může být "poslední záchranou" i pro Českou republiku.
4. Souhlasíte s dalším rozšiřováním Evropské unie? Jste pro přičlenění Ukrajiny? Souhlasíme s další rozšiřováním, ale je potřeba si uvědomit, že většina z aktuálních kandidátských zemí (Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Gruzie, Moldavsko, Severní Makedonie, Srbsko, Turecko, Ukrajina a potenciálně i Kosovo) má zásadní problémy s aktivními mezinárodními konflikty, vnitřním napětím (např. etnickým či politickým) nebo extrémní korupcí. Je otázka, nakolik by bylo v současné situaci rozšíření pro Evropskou unii přínosem, a nikoliv jen zdrojem dalších komplikací. Podporujeme ovšem pomoc těmto státům k tomu, aby byly připraveny do EU vstoupit – tak jako k tomu dostala dříve podporu Česká republika.
5. Souhlasíte s migračním paktem? Vítáme snahu migraci intenzivněji řešit a přiznat si, že v některých státech je nezvládnutá a riziková pro budoucí podobu celé Evropy. Migrační pakt by mohl přispět ke zlepšení situace společným azylovým řízením, screeningem žadatelů již na vnějších hranicích EU či jejich společnou databází. Nevěnuje se však dostatečně nelegální migraci a nedefinuje jednoznačně výjimku z povinné solidarity pro země, které se podílejí na zvládání jiných krizí. Tedy např. pro Česko neplatí pevná výjimka za přijetí uprchlíků z Ukrajiny, ale tuto výjimku uděluje po zvážení jednorázově až Evropská komise. V zásadě tedy považujeme migrační pakt za nedotažený do konce.
6. Jak hodnotíte uzavírání hranic států v schengenském prostoru, například v souvislosti s migrací či v době pandemie covidu-19? Je to v podobných případech nutnost, nebo nepřijatelné porušení principu volného pohybu? Volný pohyb osob je pro běžného občana jedním z hlavních přínosů Evropské unie. Přesto v odůvodněných případech vnímáme dočasná omezení překračování hranic, tj. hraniční kontroly, jako přiměřené a možné opatření.
7. Měla by Česká republika zavést euro? Co se další integrace Česka do Evropské unie týče, jste pro, nebo proti? Jsme pro zavedení eura, udrží nás to v hlavním evropském proudu a zjednoduší situaci pro podnikatele, což bude přínosné vzhledem k obchodní provázanosti s eurozónou. Rozumíme obavám z inflace, i když data z jiných států ukazují, že obavy nejsou opodstatněné. Je nezbytné konzultovat rizika a načasování s odborníky a inspirovat se případy z podobně rozvinutých zemí – z Pobaltí či Slovinska. Chceme, aby o euru rozhodly odborné argumenty, nikoliv sentiment nebo strach.
Co se týče další integrace, domníváme se, že to bude možné, teprve až Evropa vyřeší současné problémy a zdolá ambiciózní cíle, které si dala v rámci tzv. Green Dealu.
8. Jste pro deregulaci pravidel Evropské unie pro zvýšení konkurenceschopnosti? Nebo se toho dá podle vás dosáhnout i jiným způsobem? Evropská unie se může vydat dvěma cestami, jak zachovat konkurenceschopnost své ekonomiky. Buď deregulovat svá pravidla, anebo chránit svůj trh před výrobky ze zemí, které její pravidla nesplňují, např. z hlediska tamních pracovních podmínek nebo hygienických předpisů. Nejhorší možné řešení je aplikovat přísné regulace na evropské firmy a naproti tomu umožňovat dovoz zboží z vnějších zemí, které mají pravidla volnější, např. zaměstnávají své pracovníky v podmínkách a za mzdy, které by v Evropě nebyly přípustné. A právě to se bohužel aktuálně děje.
9. Měla by se zemědělská politika nadále řešit společně na evropské úrovni, nebo by měla být výlučně v rukou jednotlivých členských států? Opět především platí, že není možné, aby uvnitř EU platily pro zemědělce přísná pravidla, co se týče bezpečnosti práce, ochrany klimatu či zdraví spotřebitelů, a zároveň bylo možné sem obdobné výrobky dovézt levněji ze zemí, které taková pravidla dodržovat nemusí. Stejně tak znepokojující jsou obavy z narůstající byrokracie. Je žádoucí mít na evropské úrovni zemědělskou politiku, která nám zajistí potravinou bezpečnost a soběstačnost, ale je potřeba zrevidovat celý přebujelý dotační systém, který upřednostňuje byrokracii před zájmy nejen zemědělců, ale v konečném důsledku i spotřebitelů.
volební program najdete zde
zdroj: TN.cz / odpovědi politických stran, hnutí či koalic

LEPŠÍ ŽIVOT PRO LIDI – min. mzda 70 000 Kč, min. důchod 50 000 Kč, návrat cen energií na ceny z roku 2019, v obchodech zboží nejvyšší kvality za ceny dostupné pro každého, zrušení daně z nemovitostí, STOP válce (5)

Odpovídal Pavel Opl, volební lídr strany
1. Podporujete společnou unijní bezpečnostní a obrannou politiku? Byli byste pro vytvoření společné armády Evropské unie? Česká republika musí být suverénní zemí, takže nepodporujeme společnou bezpečnostní a obrannou politiku a jsme proti vytvoření společné armády Evropské unie.
2. Měla by mít Evropská unie větší pravomoci v boji proti energetické krizi? Již žádné další pravomoci do rukou Evropské unie, naopak, pravomoci přenesené na Evropskou unii vrátit na vládní úroveň jednotlivých členských zemí.
3. Je podle vás správně, že by se členským státům EU zrušilo právo veta? A to třeba i v souvislosti s energetickou bezpečností EU? Jsme zcela zásadně proti zrušení práva veta členským zemím Evropské unie. Jako suverénní země musíme mít zachováno právo veta ve všech otázkách a navrhovaných opatřeních.
4. Souhlasíte s dalším rozšiřováním Evropské unie? Jste pro přičlenění Ukrajiny? Jsme proti rozšiřování Evropské unie a Ukrajina v žádném případě nesplňuje vůbec žádné kritérium pro vstup, takže v Evropské unii nemá co dělat.
5. Souhlasíte s migračním paktem? Migrační pakt vnímáme jako pokus o genocidu obyvatel České republiky i celé Evropy a jsme zcela zásadně proti jeho přijetí.
6. Jak hodnotíte uzavírání hranic států v schengenském prostoru, například v souvislosti s migrací či v době pandemie covidu-19? Je to v podobných případech nutnost, nebo nepřijatelné porušení principu volného pohybu? Katastrofální přístup Evropské unie k masové nelegální migraci přímo vybízí k tomu, aby si Česká republika, i ostatní státy, uzavřely své hranice jakožto preventivní opatření proti narušení vnitřní bezpečnosti.
7. Měla by Česká republika zavést euro? Co se další integrace Česka do Evropské unie týče, jste pro, nebo proti? Jsme zásadně proti přijetí eura. Česká koruna je znakem suverenity České republiky a ekonomickým nástrojem pro zvládání ekonomicky nepříznivých časů.
8. Jste pro deregulaci pravidel Evropské unie pro zvýšení konkurenceschopnosti? Nebo se toho dá podle vás dosáhnout i jiným způsobem? Jakákoliv regulace mající vést k větší konkurenceschopnosti v Evropské unii, i v České republice, je naprostý nesmysl a všechny regulace tohoto typu by měly být zrušeny.
9. Měla by se zemědělská politika nadále řešit společně na evropské úrovni, nebo by měla být výlučně v rukou jednotlivých členských států? Evropská zemědělská politika je naprosto neférová, tato agenda by měla být zcela zrušena a převedena na národní úrovně jednotlivých členských zemí.
volební program najdete zde
zdroj: TN.cz / odpovědi politických stran, hnutí či koalic

Správná volba PRO Zdraví a Sport
koalice PRO Jindřicha Rajchla (6)

Odpovídal Miloň Houda, místopředseda strany
1. Podporujete společnou unijní bezpečnostní a obrannou politiku? Byli byste pro vytvoření společné armády Evropské unie? Jsme pro takovou bezpečnostní a obrannou politiku EU, která bude vytvářena na základě jednomyslnosti, tedy jen pokud bude respektovat názor všech členských zemí EU.
2. Měla by mít Evropská unie větší pravomoci v boji proti energetické krizi? Ne.
3. Je podle vás správně, že by se členským státům EU zrušilo právo veta? A to třeba i v souvislosti s energetickou bezpečností EU? Ne.
4. Souhlasíte s dalším rozšiřováním Evropské unie? Jste pro přičlenění Ukrajiny? Jsme pro takové rozšíření EU, které bude pro Unii přínosem. Rozšíření o Ukrajinu není na pořadu dne. Myslíme, že by unáhlené přijetí Ukrajiny nebylo dobré. Nyní je potřeba ukončit válku za podmínek, které povedou k odstranění napětí v Evropě a vrátí mír a vzájemnou důvěru na kontinent.
5. Souhlasíte s migračním paktem? Ne.
6. Jak hodnotíte uzavírání hranic států v schengenském prostoru, například v souvislosti s migrací či v době pandemie covidu-19? Je to v podobných případech nutnost, nebo nepřijatelné porušení principu volného pohybu? Podporujeme volný pohyb osob při respektu k členským státům, které musí mít možnost chránit své občany.
7. Měla by Česká republika zavést euro? Co se další integrace Česka do Evropské unie týče, jste pro, nebo proti? Jsme pro referendum o přijetí eura a budeme respektovat vůli občanů ČR.
8. Jste pro deregulaci pravidel Evropské unie pro zvýšení konkurenceschopnosti? Nebo se toho dá podle vás dosáhnout i jiným způsobem? Jsme pro zrušení škodlivých regulací, které vedou k chudobě, drahým energiím a ztrátě zaměstnání pro občany ČR. Zejména v Green Dealu spatřujeme ohrožení budoucnosti ČR.
9. Měla by se zemědělská politika nadále řešit společně na evropské úrovni, nebo by měla být výlučně v rukou jednotlivých členských států? Společná zemědělská politika EU potřebuje výraznou revizi. Zemědělství musí produkovat kvalitní a cenově dostupné potraviny. Výsledkem zemědělské politiky EU je obrovská nespokojenost zemědělců, která se projevuje napříč EU. Výsledkem politiky EU jsou drahé potraviny a chudí zemědělci.
volební program najdete zde
zdroj: TN.cz / odpovědi politických stran, hnutí či koalic

Právo Respekt Odbornost
koalice PRO Jindřicha Rajchla (6)

Odpovídal Jindřich Rajchl, volební lídr, spolu s
Michalem Haškem, bývalým hejtmanem a kandidátem na europoslance
1. Podporujete společnou unijní bezpečnostní a obrannou politiku? Byli byste pro vytvoření společné armády Evropské unie? Rozhodně ne. Česká republika si musí zachovat vlastní bezpečnostní politiku. Společná evropská armáda je pro nás rizikem, nikoliv příležitostí.
2. Měla by mít Evropská unie větší pravomoci v boji proti energetické krizi? Rozhodně ne. Odmítáme se vydat do rukou zelených šílenců z Německa. Česká republika si musí zachovat vlastní energetickou politiku. Ta je ostatně často v přímém rozporu s energetickou politikou Německa.
3. Je podle vás správně, že by se členským státům EU zrušilo právo veta? A to třeba i v souvislosti s energetickou bezpečností EU? Rozhodně ne. Právo veta chrání menší členské státy před svévolí států velkých. Zrušení práva veta by znamenalo přesunout se od volantu vlastního automobilu jménem Česká republika na zadní sedadlo autobusu jménem Brusel. A to kategoricky odmítáme.
4. Souhlasíte s dalším rozšiřováním Evropské unie? Jste pro přičlenění Ukrajiny? Rozšiřování EU je možné – například o Srbsko. Přičlenění Ukrajiny však nepodporujeme, neboť by destabilizovalo celou Evropu a zejména pak pracovní trh.
5. Souhlasíte s migračním paktem? Absolutně ne. Jedná se pouze o jinak pojmenované povinné kvóty. Západní Evropa si s tímto problémem neví rady, a tak se jej snaží rozprostřít i na další země, které jej nezavinily. Byla to Angela Merkelová, kdo prohlásil "Wir schaffen das", nikoliv my. Odmítáme platit německé dluhy z českých kapes a ohrozit bezpečnost našich spoluobčanů.
6. Jak hodnotíte uzavírání hranic států v schengenském prostoru, například v souvislosti s migrací či v době pandemie covidu-19? Je to v podobných případech nutnost, nebo nepřijatelné porušení principu volného pohybu? Je to záležitost, která by měla spadat do kompetence členských států. Uzavírat hranice v době covidu byl ničím neopodstatněný nesmysl – virus opravdu uzavřením hranic nezastavíte. Naopak v případě migrace uzavření hranic smysl má a i my bychom byli pro toto opatření za účelem zajištění bezpečnosti našich obyvatel. Migrace totiž přináší zásadní zvýšení kriminality. Vždy a všude.
7. Měla by Česká republika zavést euro? Co se další integrace Česka do Evropské unie týče, jste pro, nebo proti? V žádném případě. Zaprvé – ČR republika se nesmí vzdát vlastní měnové politiky. Zadruhé – ČR by rozhodně neměla vstupovat do dluhové unie a převzít na sebe alikvotní část závazků Řecka, Itálie či Španělska. Zatřetí – ECB připravuje koncept digitálního eura (CBDC) a faktické ukončení plateb v hotovosti. Což fakticky znamená obrovské omezení individuální svobody každého občana, neboť stát bude moci kdykoliv omezit jakýkoliv jeho nákup či jakoukoliv platbu. A začtvrté – přijetím eura bychom se fakticky zbavili možnosti EU kdykoliv v budoucnu opustit. Přičemž nelze vyloučit, že takový krok pro nás může být někdy výhodný. V podstatě se tím zavazujeme být "s Bruselem na věčné časy". A to už jsme tu jednou měli a strana PRO se do této pozice v žádném případě znovu dostat nechce. Současně jsme proti další integraci ČR, přičemž jsme naopak přesvědčeni, že některé kompetence by si naše země měla vzít zpět.
8. Jste pro deregulaci pravidel Evropské unie pro zvýšení konkurenceschopnosti? Nebo se toho dá podle vás dosáhnout i jiným způsobem? Jsme rozhodně pro rozvolnění všech evropských pravidel. "Gleichšaltování" nás přivedlo do této hluboké ekonomické krize, v níž se aktuálně nacházíme. Dosáhnout vyšší konkurenceschopnosti možno je – prvním předpokladem je však okamžité opuštění zelené utopické vize nesoucí název Green Deal. To jsou ta největší pouta svazující evropskou ekonomiku.
9. Měla by se zemědělská politika nadále řešit společně na evropské úrovni, nebo by měla být výlučně v rukou jednotlivých členských států? Evropská zemědělská politika by měla garantovat rovné a férové podmínky všem zemědělcům v EU, v současnosti však značně znevýhodňuje zemědělce ze zemí bývalého východního bloku. Proto prosazujeme změnu této politiky. Dále budeme usilovat o to, aby rovné podmínky podpor nebyly narušeny rozdílnou výší tzv. národních podpor, protože statní rozpočet ČR nemůže konkurovat rozpočtům Francie, Německa či Italie.
volební program najdete zde
zdroj: TN.cz / odpovědi politických stran, hnutí či koalic

Urza.cz: Nechceme vaše hlasy; ke svobodě se nelze provolit. Odmítneme každou politickou funkci; nechceme totiž lidem nařizovat, jak mají žít. Máme jinou vizi. Jdeme jinou cestou – najdete ji na webu www.urza.cz. (7)

Odpovídal Urza, zakladatel strany
1. Podporujete společnou unijní bezpečnostní a obrannou politiku? Byli byste pro vytvoření společné armády Evropské unie? Ne.
Dle principu subsidiarity by měly být všechny problémy řešeny co nejblíže občanům; to znamená, že by EU neměla zajišťovat nic, co mohou zajistit samotné státy či nižší správní celky, do čehož obrana a armáda bezesporu spadají. Jednotlivé státy mohou samozřejmě vždy spolupracovat při obraně proti společnému nepříteli; odmítáme však (další) centralizaci a delegování (dalších) pravomocí Evropské unii.
2. Měla by mít Evropská unie větší pravomoci v boji proti energetické krizi? Ne.
Evropská unie by rozhodně neměla mít silnější pravomoci v boji proti energetické krizi, což ale neznamená, že by tyto pravomoci měly mít národní státy; energetickou krizi má řešit – a vlastně úspěšně vyřešil – trh, jehož regulacemi a deformacemi státy (nebo EU) pouze škodí ekonomice.
Spousta lidí považuje zvyšování cen – nejen energií – za selhání trhu, které mají řešit státy (či EU); jenomže státy (ani EU) problém nevyřeší, jen ho zakryjí, neboť jejich "řešení" beztak pocházejí z peněz, které seberou lidem.
Vysoké ceny naopak představují žádoucí tržní signál, který pomocí vidiny zisku decentralizovaně motivuje tržní aktéry zajistit dodávky nedostatkové komodity.
3. Je podle vás správně, že by se členským státům EU zrušilo právo veta? A to třeba i v souvislosti s energetickou bezpečností EU? Ne.
Právo veta bylo jedním z nejzásadnějších argumentů ve veřejné debatě o vstupu do EU; k jeho zrušení by dle nás nemělo dojít bez opětovného referenda. S ohledem na to, že se EU za posledních 20 let významně změnila (a to zdaleka nejen Lisabonskou smlouvou), referendum o dalším setrvávání ČR v EU by se mělo dle našeho názoru opakovat; a to při každé zásadní změně unijního fungování i po uplynutí určitého časového úseku – například jednou za generaci.
4. Souhlasíte s dalším rozšiřováním Evropské unie? Jste pro přičlenění Ukrajiny? Ne.
Jsme zastánci decentralizace, nikoliv ještě masivnější centralizace; a čím větší EU bude, tím více se rozhodovací procesy oddálí od jednotlivých lidí. Tato rozhodnutí však samozřejmě závisejí především na Ukrajině či dalších případných zájemcích o členství. Určitě nechceme nikomu v ničem bránit.
5. Souhlasíte s migračním paktem? Ne.
Jelikož neexistuje ničí morální právo nárokovat si pomoc, nevznikají žádné závazky ani pohledávky, ze kterých by bylo třeba se vyplácet; solidarita je přece otázkou dobrovolnosti, ne donucení. Zároveň však nejsme ani pro zavírání hranic a odmítání pomoci; naopak – nechť každý pomáhá, jak chce a potřebuje, ovšem ze svého. Státy (ani EU) by neměly nikoho nutit pomáhat (třeba násilným přerozdělováním), ale ani to nikomu komplikovat či v tom bránit (třeba zavíráním hranic a omezováním pohybu osob).
6. Jak hodnotíte uzavírání hranic států v schengenském prostoru, například v souvislosti s migrací či v době pandemie covidu-19? Je to v podobných případech nutnost, nebo nepřijatelné porušení principu volného pohybu? Ne.
Omezování svobody nikdy není nutnost, ani když se to tak politici někdy snaží prezentovat. Volný pohyb zboží a osob na volném trhu je skvělá myšlenka, se kterou kdysi EU vznikala – dávno předtím, než se z ní stal absurdně přebujelý byrokratický aparát na přerozdělování; uzavírání hranic v schengenském prostoru pak znamená pošlapání i té trochy dobrého, co v EU ještě zbylo.
7. Měla by Česká republika zavést euro? Co se další integrace Česka do Evropské unie týče, jste pro, nebo proti? Ne.
Česká republika by neměla zavádět euro, jehož úplná digitalizace (CBDC) hrozí více než u koruny; peníze by měly být svobodné, volnotržní, a tedy nevynucované zákony, takže státy (ani EU) by nad nimi neměly mít kontrolu – a to ani částečnou v podobě měnových politik centrálních bank, jakou mají dnes, natož úplnou, jakou by získaly zrušením hotovosti.
To by znamenalo nejen úplnou ztrátu jakéhokoliv finančního soukromí, ale centrální banky by navíc získaly absolutní moc nad všemi transakcemi i zůstatky v dané měně; následky něčeho takového jsou extrémně nebezpečné a pro většinu lidí nepředstavitelné.
Další integrace ČR do EU nám nedává smysl.
8. Jste pro deregulaci pravidel Evropské unie pro zvýšení konkurenceschopnosti? Nebo se toho dá podle vás dosáhnout i jiným způsobem? Jsme pro deregulaci pravidel Evropské unie nejen pro zvýšení konkurenceschopnosti, byť je to jeden z důvodů. Voláme po deregulaci nejen na úrovní EU, ale také na úrovni státní, protože nepovažujeme za etické, aby někdo rozhodoval o životech ostatních proti jejich vůli. Je naprosto v pořádku, aby se kdokoliv rozhodl kohokoliv dobrovolně následovat, není pro nás však přijatelné k tomu kohokoliv násilím nutit, což je bohužel princip, na kterém jsou založeny současné státy i EU.
9. Měla by se zemědělská politika nadále řešit společně na evropské úrovni, nebo by měla být výlučně v rukou jednotlivých členských států? Ne.
EU (alespoň deklarativně) uznává princip subsidiarity, jemuž řešení zemědělské politiky na společné evropské úrovni zcela zjevně odporuje, jelikož je prokazatelně možné řešit ji i na úrovni jednotlivých států, což byla běžná praxe, než si tuto pravomoc začala uzurpovat EU. Jsme dokonce přesvědčeni, že je možné – a žádoucí –, aby zemědělskou politiku neprováděly ani jednotlivé státy, které tak křiví trh (nejen) dotacemi a způsobují notorickou neefektivitu typickou pro centrální plánování.
volební program najdete zde
zdroj: TN.cz / odpovědi politických stran, hnutí či koalic

Švýcarská demokracie (www.svycarska-demokracie.cz)
koalice Referendum o vstupu ČR do EU v roce 2003 bylo zmanipulováno státem placenou kampaní za 200 mil. Kč, která občanům sdělila pouze výhody členství, nevýhody byly zamlčeny – i přesto z celkem 8,3 mil. voličů pouze 3,5 mil. hlasovalo pro vstup (4,8 mil. voličů bylo proti nebo nehlasovalo). Švýcaři se stali jedním z nejbohatších národů světa a členy EU nejsou. Vztahy s EU řeší prostřednictvím Evropského sdružení volného obchodu a bilaterálních smluv. Vydáme se stejnou cestou. (8)

Odpovídal Tomáš Raždík, předseda Švýcarské demokracie a lídr kandidátky
1. Podporujete společnou unijní bezpečnostní a obrannou politiku? Byli byste pro vytvoření společné armády Evropské unie? V žádném případě. Evropa si nemůže dovolit časový a finanční luxus v podobě dalšího sledování neschopnosti Evropské komise. Odstrašujícím příkladem budiž nákup vakcín proti covidu-19, které se EU snažila vnutit občanům. Skončil kontroverzemi, nedůvěrou, plýtváním, netransparentností a vyšetřováním předsedkyně EK.
Obranyschopnost Evropy stojí a padá s obranyschopností a silou jednotlivých evropských zemí, které si ji musí efektivně samy zajistit.
2. Měla by mít Evropská unie větší pravomoci v boji proti energetické krizi? EU je jednou z příčin energetické krize, současná politika státu spočívá v boji s nápady z Bruselu, tudíž nemůže být řešením posílení pravomocí EU.
Pro energetickou bezpečnost je důležitá diverzifikace zdrojů s využitím odlišných možností jednotlivých států Evropy.
Zatímco se schylovalo k problému, ztráceli jsme čas diskuzemi s Bruselem, zda je jaderná energie čistým zdrojem, navzdory krizi stále trpíme emisními povolenkami a již zřetelně nezvládnutou "zelenou" transformací.
3. Je podle vás správně, že by se členským státům EU zrušilo právo veta? A to třeba i v souvislosti s energetickou bezpečností EU? Rozhodně ne, Evropa by měla těžit z rozmanitých národních schopností a konkurence, nikoliv prostřednictvím EU vnucovat státům univerzální a zpravidla nefungující řešení. Vzhledem ke zkušenostem se zavedenou praxí by se jednalo při zrušení veta o upozadění malých států, jako je ten náš, a zvýhodnění států, jako je Německo, Itálie, Francie... Svůj hlas potřebujeme k prosazování našich zájmů.
4. Souhlasíte s dalším rozšiřováním Evropské unie? Jste pro přičlenění Ukrajiny? Diskuze nad přijetím Ukrajiny do EU považujeme za příklad katastrofálního selhání celého projektu. EU nebyla ochotna přijmout Ukrajinu ani před deseti lety, kdy absence data startu přístupových rozhovorů, nebo byť jen jejich příslibu, donutila prezidenta Janukovyče odmítnout asociační dohodu a rozjela události na Majdanu až po dnešní konflikt.
Mluvit o přijetí dnešní rozvrácené a zdevastované Ukrajiny je cynismus a pokrytectví.
EU by mohla fungovat jako elitní hospodářský klub se striktními pravidly, namísto toho je její rozšiřování hnáno posilováním politického vlivu za každou cenu, čímž ve výsledku tratíme všichni.
5. Souhlasíte s migračním paktem? Ne, jde o další vágně formulovaný dokument, neřešící podstatu problému, budící kontroverze napříč členskými státy a demonstrující neschopnost sebereflexe špiček EU. Je zcela nepochopitelné
- proč se podporuje migrace, když už jsou jasně viditelné dopady v monstrózní kriminalitě v zemích na západ od našich hranic
- proč máme za člověka, třeba i kriminálníka, kterého si u nás nepřejeme a ani není občanem našeho státu, platit přes půl milionů korun
- proč se nepodporuje porodnost vlastních obyvatel
- proč se na úkor obyvatel ČR podporují cizinci
Podle švýcarské ústavy má Švýcar zaručenou přednost před cizinci. Přejeme si stejný systém u nás.
6. Jak hodnotíte uzavírání hranic států v schengenském prostoru, například v souvislosti s migrací či v době pandemie covidu-19? Je to v podobných případech nutnost, nebo nepřijatelné porušení principu volného pohybu? Státní hranice jsou základním prvkem suverenity státu a poskytují jednu ze záchranných brzd v případě krize.
Schengenský prostor je příjemný bonus, který je ale torpédován nezodpovědnou migrační politikou EU, neschopností ostrahy vnější hranice EU a upadajícím geopolitickým vlivem EU, znemožňujícím účinné pozitivní působení přímo v problémových zemích.
7. Měla by Česká republika zavést euro? Co se další integrace Česka do Evropské unie týče, jste pro, nebo proti? Jsme v každém případě pro zachování národní měny. Nejvyšší kupní sílu v Evropě mají státy mimo EU, v EU vévodí státy mimo extrémně zadluženou eurozónu.
Národní měna rozšiřuje možnosti ekonomického růstu při správně nastaveném systému, stejně jako tlumí dopady ekonomických otřesů.
Otázka další integrace evropských národů by byla velmi kontroverzní i v případě bezpečnosti a prosperity kontinentu, v současnosti ji považujeme za zcela utopickou.
8. Jste pro deregulaci pravidel Evropské unie pro zvýšení konkurenceschopnosti? Nebo se toho dá podle vás dosáhnout i jiným způsobem? Deregulace je jedním z nezbytných faktorů pro zastavení ekonomického propadu. Nicméně regulace jsou v současnosti, po dekádách směřování EU levicovými politiky, jejím základním prvkem a skutečná deregulace by znamenala její konec v současné podobě. Je tedy nereálné evropskou deregulaci očekávat, byť by se jednalo o rozumný přístup.
Deregulace musejí přijít na národních úrovních i za cenu konfliktu s EU.
9. Měla by se zemědělská politika nadále řešit společně na evropské úrovni, nebo by měla být výlučně v rukou jednotlivých členských států? Zemědělská politika v EU je diskriminační pro ČR. Kvůli EU se zničilo pěstování místních plodin. Princip různě vysokých dotací, subvence za neprodukci, podpora pěstování biopaliv, dovoz jablek z Chile, rajčat z Maroka, révy z Indie, cukru z Malawi, cibule z Nového Zélandu atp., to je proti zdravému rozumu. Kde zůstala ekologie?
Dalším faktorem je problematika geneticky modifikovaných potravin nebo potencionálně problematické produkce ze zemí jako Ukrajina, kdy centrální řízení má tendenci dělat politická rozhodnutí, která nejsou v zájmu spotřebitele a ani vlastních zemědělců.
Základem má být potravinová soběstačnost. Jestliže EU opouští základní principy, je třeba držet rozhodovací pravomoci na národní úrovni.
volební program najdete zde
zdroj: TN.cz / odpovědi politických stran, hnutí či koalic

koalice PŘÍSAHA a MOTORISTÉ (9)

Odpovídal Filip Turek, superlídr koalice
1. Podporujete společnou unijní bezpečnostní a obrannou politiku? Byli byste pro vytvoření společné armády Evropské unie? Nápady na vytvoření Evropského obranného společenství, nebo dokonce evropské armády se objevují opakovaně, ale není to správný koncept. Je třeba klást důraz na naše členství v Severoatlantické alianci NATO, která je dostatečnou zárukou bezpečnosti. V tomto ohledu je úkolem české politické reprezentace rozvíjet možnosti a úroveň Armády České republiky, nikoli další byrokratické struktury, kterou by jakákoli forma euroarmády nutně musela být. Evropská unie zde není od toho, aby organizovala obranu, armádu a vojenské kapacity, ale aby rušila celní, obchodní a jiné bariéry mezi přátelsky spolupracujícími zeměmi.
2. Měla by mít Evropská unie větší pravomoci v boji proti energetické krizi? Jakékoli další posilování pravomocí Evropské unie na úkor národních vlád, které vzešly z demokratických parlamentních voleb, je nepřijatelné. Je nutno říci, že to byla právě nesmyslná zelená politika Evropské komise, která evropské země přivedla k současné energetické krizi. Válka na Ukrajině je jistě významným urychlujícím faktorem, ale vzpomeňme si, že krachovat první energetické společnosti jsme viděli již na podzim 2021. Systém emisních povolenek, tlak na dekarbonizaci, bezemisnost, uhlíkovou neutralitu a tzv. zelenou transformaci, to vše a mnoho dalších revolučních experimentů přivedlo mnoho evropských společností a domácností na hranici existenčních problémů. Vedení Evropské unie tuto oblast tragicky nezvládlo, když se evropskou energetiku pokusilo zatížit nefunkční zelenou ideologií. Pravomoci v energetice by proto Evropské unii měly být spíše odebrány a navráceny vládám jednotlivých členských zemí.
3. Je podle vás správně, že by se členským státům EU zrušilo právo veta? A to třeba i v souvislosti s energetickou bezpečností EU? Všichni kandidáti koalice Přísaha a Motoristé se písemně zavázali hlasovat i veřejně vystupovat proti veškerým snahám o narušení práva veta, jakož i proti jakýmkoli pokusům omezovat státní suverenitu České republiky. Akt, který by měl vést ke zrušení národního práva veta, tedy k omezování principu jednomyslnosti, považujeme za akt zrady.
4. Souhlasíte s dalším rozšiřováním Evropské unie? Jste pro přičlenění Ukrajiny? S rozšiřováním Evropské unie souhlasíme, přesto má svá pravidla, která musí všechny země respektovat, podobně jako tato pravidla musela respektovat i Česká republika. Připomeňme si, že Česká republika byla přijata po osmi letech vyjednávání a naplňování jednotlivých přístupových kapitol. Přistupující země musí mít demokratickou politickou strukturu a tomu odpovídající právní řád. Musí mít nízký stupeň korupce, funkční justici atd. V roce 2009 např. podalo svoji přihlášku Srbsko, které dodnes nemá svá přístupová jednání uzavřena a není členskou zemí EU. Domníváme se, že cesta Ukrajiny do Evropské unie bude ještě velice dlouhá a přesahuje období představitelné budoucnosti. Udělení výjimky vylučujeme, pravidla pro přijetí musí být stejná pro všechny žádající země.
5. Souhlasíte s migračním paktem? Ne. Schválení tohoto paktu vládou Petra Fialy a ministrem vnitra Vítem Rakušanem považujeme za zradu České republiky, odchýlení se jak od prosazování zájmů české veřejnosti, tak od dlouhodobého postoje drtivé většiny českých občanů. Realizace migračního paktu bude představovat zásadní zhoršení bezpečnostní situace v České republice, která doposud platí za jednu z nejbezpečnějších zemí světa. Vláda Petra Fialy prosazuje zájmy bruselského vedení v České republice, namísto aby prosazovala zájmy své země v Bruselu. To si v případě přístupu k masové a ilegální migraci nedovolila žádná předchozí vláda.
6. Jak hodnotíte uzavírání hranic států v schengenském prostoru, například v souvislosti s migrací či v době pandemie covidu-19? Je to v podobných případech nutnost, nebo nepřijatelné porušení principu volného pohybu? Něco jiného je úplné uzavření hranic a návrat hraničních kontrol. Kontrolovat hranice je i v Schengenu legitimně možné na omezenou dobu a musí to být možné i nadále. Třeba v případě migrační krize, která může způsobit značné zhoršení vnitřní bezpečnosti České republiky. Důkazů jsme v minulosti viděli více než dost. Vzpomeňme na útok v redakci Charlie Hebdo, výbuchy na bruselském letišti Zaventem, hromadné znásilnění při silvestrovské noci v Kolíně nad Rýnem, nebo na sérii teroristických útoků provedených migranty ve Vídni před několika lety. To vše jsou negativní důsledky nezvládnuté masové migrace. Přechodné kontroly na hranicích jsou jistým řešením. Cestující občané výměnou za vnitřní bezpečnost své země rádi na hranicích ukážou pas. Drtivé části veřejnosti se to navíc nedotkne téměř vůbec. Každý má ve svém domě dveře a ty občas zamyká, stejné je to i se státními hranicemi. Fungující a střežené státní hranice nejsou totéž, co dříve bývala neprostupná Železná opona.
7. Měla by Česká republika zavést euro? Co se další integrace Česka do Evropské unie týče, jste pro, nebo proti? Ne. Naší měnou je česká koruna a měla by jí zůstat i nadále. Vlastní měnová politika je účinnou výhodou v případě ekonomické krize. Vzdávat se jí je hloupost a nerozumnost. Článek 62 Vídeňské úmluvy o smluvním právu č. 15/1988 Sb. uznává tzv. "podstatnou změnu poměrů v rozsahu závazku" jako důvod pro zánik smluvní povinnosti. V době vstupu ČR do EU jsme neměli právní povinnost ručit ani jinak řešit dluhy Řecka, Španělska, Itálie a dalších zemí. Nyní bychom ji po vstupu do eurozóny měli. Proto považujeme vstupní závazek přijetí eura za překonaný a dnes již neplatný. Česká republika přijmout euro nemusí a může si i nadále ponechat výhody vlastní měny, vlastní centrální banky a vlastní měnové politiky. Lidé by to měli vědět.
8. Jste pro deregulaci pravidel Evropské unie pro zvýšení konkurenceschopnosti? Nebo se toho dá podle vás dosáhnout i jiným způsobem? Zvýšení konkurenceschopnosti se ještě nikdy v historii žádné civilizace nepodařilo dosáhnout zvýšením regulace. K vyšší konkurenceschopnosti, natož k pokroku se ještě nikdo nikdy "neprozákazoval". Deregulace je proto správný postup, měla by probíhat daleko přesvědčivějším způsobem.
9. Měla by se zemědělská politika nadále řešit společně na evropské úrovni, nebo by měla být výlučně v rukou jednotlivých členských států? Posílení možností národních států na poli zemědělské politiky by nepochybně pomohlo českým zemědělcům, ale změnit značně komplikovanou společnou zemědělskou politiku, která de facto činí Evropskou unii Evropskou unií, je téměř nemožné. Určitě je ale žádoucí o lepší podmínky národního zemědělství a potravinářství bojovat. Dalším zásadním problémem je také na zemědělce drtivě dopadající Green Deal. Ten snižuje konkurenceschopnost nejen českých zemědělců, ale i těch evropských. Produkty dodávané ze zemí jižní Ameriky jsou dostupnější a levnější, než výrobky produkované v zemích Evropské unie, tedy v zemích "greendealové jurisdikce".
volební program najdete zde
zdroj: TN.cz / odpovědi politických stran, hnutí či koalic

koalice SEN 21 a Volt Česko (10)

1. Podporujete společnou unijní bezpečnostní a obrannou politiku? Byli byste pro vytvoření společné armády Evropské unie? Ano, je to i jedním z hlavních bodů našeho programu do evropských voleb. V současné době nám toto téma připadá nesmírně důležité. Potřebujeme se postavit na vlastní nohy a snížit svou závislost na USA a zamezit neefektivnímu plýtvání prostředky (až 40 mld. eur), které plyne z roztříštěnosti EU
2. Měla by mít Evropská unie větší pravomoci v boji proti energetické krizi? Potřebujeme vybudovat energeticky silnou a nezávislou EU, což se neobejde bez spolupráce všech členských zemí. V rámci tohoto mechanismu prosazujeme spravedlivé rozdělení nákladů mezi členské státy.
3. Je podle vás správně, že by se členským státům EU zrušilo právo veta? A to třeba i v souvislosti s energetickou bezpečností EU? Právo veta dává některým členským státům možnost vydírat ostatní státy a změna názoru těchto kverulantů zpravidla stojí peníze nás všechny. Nic jiného než peníze je totiž nemotivuje. ČR využila právo veta pouze jednou. Myslíme si, že národní zájmy se lépe prosazují skrze dialog.
4. Souhlasíte s dalším rozšiřováním Evropské unie? Jste pro přičlenění Ukrajiny? Ano, Evropská unie je založena na dobrovolném vstupu a řešení společných problémů. Podporujeme vstup Ukrajiny do EU, stejně jako každého evropského státu, který stojí o členství a splňuje podmínky pro vstup.
5. Souhlasíte s migračním paktem? Ano, souhlasíme a jsme rádi, že si jako ČR můžeme zvolit formu solidarity a přijmout pouze ty migranty, které chceme.
6. Jak hodnotíte uzavírání hranic států v schengenském prostoru, například v souvislosti s migrací či v době pandemie covidu-19? Je to v podobných případech nutnost, nebo nepřijatelné porušení principu volného pohybu? Nesouhlasíme. Mnoha občanům, kteří mají například rodinu jinde v Evropě či dojíždí za prací, to zkomplikovalo život a šíření viru to stejně nezastavilo.
7. Měla by Česká republika zavést euro? Co se další integrace Česka do Evropské unie týče, jste pro, nebo proti? Samozřejmě že by ČR měla přijmout euro, vyplatí se to nám všem, více o tom rozepisujeme v našem programu. A ano, podporujeme integraci v nejširší možné míře.
8. Jste pro deregulaci pravidel Evropské unie pro zvýšení konkurenceschopnosti? Nebo se toho dá podle vás dosáhnout i jiným způsobem? Plně podporujeme současnou politiku EU, která si zvýšení konkurenceschopnosti plně podporuje.
9. Měla by se zemědělská politika nadále řešit společně na evropské úrovni, nebo by měla být výlučně v rukou jednotlivých členských států? Jsme pro to, aby se zemědělská politika stále řešila na unijní úrovni, ale byli bychom pro revizi pravidel přidělování dotací jednotlivým členským zemím.
volební program najdete zde
zdroj: TN.cz / odpovědi politických stran, hnutí či koalic

Česká republika na 1. místě! (11)

Odpovídal Ladislav Vrabel, lídr kandidátky
1. Podporujete společnou unijní bezpečnostní a obrannou politiku? Byli byste pro vytvoření společné armády Evropské unie? Rozhodně považuji za dobré, abychom si pomáhali na vnějších hranicích chránit Evropu před imigranty a neziskovými organizacemi, které imigranty z Afriky a Blízkého východu dovážejí. Tím ale nepodporuji společnou armádu ani policii. EU je samostatný politický orgán, nad kterým jednotlivé státy nemají moc. EU slouží pouze ekonomickým zájmům globálních hráčů, nikoli občanům jednotlivých zemí. Pokud vznikne společná armáda, bude sloužit spíše k vnějším útokům, než k naší obraně. Tím nás spíše ohrozí. Stejně tak společná policie bude spíš chránit režim, než práva občanů. EU není nástrojem bezpečnosti, ale vzteklým psem, který se utrhl z řetězu a ohrožuje všechny členy rodiny.
2. Měla by mít Evropská unie větší pravomoci v boji proti energetické krizi? EU vytvořila energetickou krizi. Kdybychom nebyli v EU, energetickou krizi bychom neměli. Když jsem vystupoval v Europarlamentu (v Bruselu i ve Štrasburku), nemohl jsem si nevšimnout všudypřítomné propagandy oslavující "budoucí nezávislost na ruských energiích". Oproti tomu má první slova na Václavském náměstí byla, že se pojedu omluvit do Ruska za naší vládu, abychom obnovili dodávky levných energií do České republiky. Jediný způsob, jak bojovat proti energetické krizi, je vystoupit z EU, oprostit se od politiků zkorumpovaných globalistickými a energetickými "kmotry" a začít používat selský rozum. Je třeba nesloužit Němcům, obnovit vztahy s Ruskem a používat mozek.
3. Je podle vás správně, že by se členským státům EU zrušilo právo veta? A to třeba i v souvislosti s energetickou bezpečností EU? Správně je to obráceně. Navrátit státům jejich svrchovanost. EU je zločinecký syndikát, který se tváří jako významná organizace. Když jsem procházel sály europarlamentu a sledoval jednotlivé europoslance, úředníky a zaměstnance, nemohl jsem si nevšimnout té nabubřelosti. Ta síla moci a peněz je zřejmá. Hned vedle žijí lidé v bídě a špíně na ulici. V mnohem horší, než je v ČR. A tak se chová celá EU. Odtržená od reality, odtržená od lidí. Čím více moci jí dáme, tím méně bude sledovat naše zájmy. Každý, kdo předává moc z našeho parlamentu do EU, je pro mě vlastizrádce a pracuje proti lidem.
4. Souhlasíte s dalším rozšiřováním Evropské unie? Jste pro přičlenění Ukrajiny? Jediná správná velikost EU je 0m². EU je třeba rozložit opatrně, legálně, ale rychle. Lidé, kteří pracují pro EU a kteří jsou napojení na dotace, rozpad EU nechtějí, protože z této prasnice žijí, ale pokud EU nerozložíme dohodou, začne se rozpadat a historicky každý rozpad takového politického celku provázely potoky krve. Co se týče Ukrajiny, to je na dlouhé povídání, ale v zásadě jsem proti jakémukoliv propojování ČR s Ukrajinou. Ani územně, ani politicky, ani migračně, ani smluvně. Jediné, co chci s Ukrajinou vyřešit, je vrátit, co Ukrajině dlužíme. Ukrajince. Ukrajina Ukrajince potřebuje a Ukrajinci přece nadevše milují svou zemi.
5. Souhlasíte s migračním paktem? Posledních dvacet let jsem aktivně bojoval proti imigraci. Spoluzakládal jsem Centrum pro studium politického islámu, provozoval několik imigrací a politickým islámem se zabývajících platforem, byl jsem v úzkém vedení skupiny Islám v ČR nechceme. Psal jsem články o ženách, které díky obřízce nikdy nezažijí uspokojení, o malých nevěstách a jejich zneužívání, o kamenování žen za cizoložství, o tisících znásilněních v Západní Evropě. Osobně respektuji výdobytky civilizace, především rovnost všech před právem a rovnoprávnost žen a mužů. Jsem přesvědčený, že ženy musíme chránit a ctít. A právě kvůli našim dcerám, je třeba se na cestách do zahraničí prokazovat pasem. Co nejdřív.
6. Jak hodnotíte uzavírání hranic států v schengenském prostoru, například v souvislosti s migrací či v době pandemie covidu-19? Je to v podobných případech nutnost, nebo nepřijatelné porušení principu volného pohybu? Prokazovat se na hranicích pasem mi nevadí. Je to malá oběť za to, že naše ženy, dcery a sestry mohou chodit večer venku beze strachu. Ale i ve dne. A také o vánocích na trh. A také že je někdo nenapadne jen tak na ulici, protože mají sukni nebo že jsou jim vidět ramena. Volný pohyb osob může fungovat pouze, když se všichni respektují. A Evropa je navíc na pokraji občanské války. Lidé z (v minulosti) kolonizovaných zemí najednou chtějí vrátit dluhy. Chtějí peníze. Chtějí odplatu. My jsme nikoho nekolonizovali, není důvod, abychom sdíleli dluhy anglosaských zemí z minulosti.
7. Měla by Česká republika zavést euro? Co se další integrace Česka do Evropské unie týče, jste pro, nebo proti? Zaprvé nejsme "Česko", ale Česká republika. Neříkáme "integrace", nýbrž "začleňování". A jsem proti začleňování. Každá země, která přešla na euro okamžitě zchudla. Jakmile rozměníme koruny na eura, je možné peníze vyvézt do zahraničí a tam je utratit. Dokud máme koruny, dají se utratit jen v České republice. Od roku 1989 ztrácíme suverenitu, majetek, výrobu, potravinářskou, lékovou i oděvní samostatnost. Čím víc začleňování, tím méně České republiky. Moje mise je opačná. Obrození České republiky, jejích tradic, hodnot a suverenity. Republiku je třeba opravit. Změnit systém řízení. A k tomu je třeba suverenita. A k tomu je třeba nebýt v EU.
8. Jste pro deregulaci pravidel Evropské unie pro zvýšení konkurenceschopnosti? Nebo se toho dá podle vás dosáhnout i jiným způsobem? Konkurenceschopnost je přirozenou vlastností ve fungující ekonomice. EU je organizací, která přirozené ekonomické procesy volného trhu zlikvidovala centrálním řízením skrze dotace, sankce přerozdělování fondů a podpory. Podniky v EU nemohou být konkurenceschopné, protože v EU není volný trh. Ekonomiku je třeba vidět jako proces, který má svá pravidla. Pokud se máme bavit o trhu, kde budou firmy soutěžit, je třeba nejprve vytvořit soutěžní prostředí, tedy volný trh. Nelze soutěžit, když rozhodčí dopředu rozděluje medaile svým favoritům.
9. Měla by se zemědělská politika nadále řešit společně na evropské úrovni, nebo by měla být výlučně v rukou jednotlivých členských států? Veškerá ekonomika by měla být řešena na úrovní států. Centrální řízení ekonomiky nakonec vždy zkrachuje, navíc, když je celá cesta peněz propletená korupcí. EU v současné podobě je odsouzena k rozpadu a pravděpodobně i zániku. Koloniální země mají historicky úplně jiné karmické závazky vůči v minulosti kolonizovaným zemím. I k nám anglosaské země přistupují jako k nějaké kolonii. Takový vztah nikdy nemůže fungovat udržitelně. Je třeba se dostat k suverenitě zemí a z této úrovně k partnerství.
volební program najdete zde
zdroj: TN.cz / odpovědi politických stran, hnutí či koalic

Strana zelených (12)

Odpovídala Gabriela Svárovská, kandidátka na europoslankyni za Zelené
1. Podporujete společnou unijní bezpečnostní a obrannou politiku? Byli byste pro vytvoření společné armády Evropské unie? Evropskou bezpečnostní a obrannou politiku potřebujeme posílit a prohloubit. Ruská agrese proti Ukrajině to dost jasně potvrdila. Evropa se nemůže v obraně nadále v takové míře spoléhat na Spojené státy. NATO zůstává garantem kolektivní bezpečnosti v Evropě, ale např. mise CSDP jako nástroj k posilování stability a bezpečí v bezprostředním okolí EU by měly být odpovědností Evropské unie. Proto chceme posílit evropské́ obranné́ schopnosti, např. i koordinovaným systémem nákupů, výroby, údržby a zajišťování dodávek vojenských systémů a materiálu. Cílem je integrace a interoperabilita schopností a ozbrojených sil EU a NATO, společnou armádu EU nikdo vážně nenavrhuje.
2. Měla by mít Evropská unie větší pravomoci v boji proti energetické krizi? Evropská unie dokázala obstát v energetické krizi v letech 2021/22 při náhlém růstu cen a řízeném poklesu ruských dodávek. Společným postupem v EU se rychleji zbavíme závislosti na fosilních palivech a jejich rizikových dodavatelích jako je Rusko nebo státy Blízkého východu. Proto Zelení v celé Evropě prosazují společná pravidla pro zjednodušení instalace obnovitelných zdrojů a investice do jejich rozvoje, budování energetické infrastruktury, posilování distribučních soustav, výstavby interkonetorů a bateriových a jiných sdílených úložišť energie. Evropská spolupráce je cesta k dekarbonizaci a zajištění levnější, bezpečnější a dostupnější energie pro všechny.
3. Je podle vás správně, že by se členským státům EU zrušilo právo veta? A to třeba i v souvislosti s energetickou bezpečností EU? Krize posledních let, především ruská agrese proti Ukrajině ukázaly, že Evropská unie musí zásadně zvýšit svou akceschopnost, sílu a viditelnost v globální politice. Už teď členské státy hledají možnosti zefektivnění pracovních metod Rady pro zahraniční věci v rámci stávající Smlouvy o Evropské unii. Postupné omezování a výhledově i zrušení práva veta, kdy jediný členský stát může i z účelových důvodů zablokovat klíčová rozhodnutí, je nevyhnutelné.
4. Souhlasíte s dalším rozšiřováním Evropské unie? Jste pro přičlenění Ukrajiny? Podporujeme členství Ukrajiny jak v Evropské unii, tak v Severoatlantické alianci. Úkolem Evropské unie pro příštích pět let bude připravit druhé velké rozšíření. Ukrajina, Moldavsko, Gruzie, stejně jako země západního Balkánu mají budoucnost ve sjednocené Evropě. Jako evropští Zelení podporujeme úsilí těchto zemí na jejich cestě ke splnění všech podmínek členství. Stejně tak jsme připraveni podílet se na reformě evropských politik, které fungování rozšířené Evropy umožní a usnadní.
5. Souhlasíte s migračním paktem? Nesouhlasíme s nově schváleným Paktem o migraci a azylu. Nově dohodnutá pravidla jsou nejen nehumánní, ale nebudou ani funkční. Jsme proti Dublinskému systému rozdělování uprchlíků, který není solidární se zeměmi na vnější hranici Evropy. Azylová řízení se musí změnit. Že to jde, jsme si otestovali v případě přijímání uprchlíků z Ukrajiny. Tahle zkušenost nám v Česku také ukázala, jak zaostáváme – ke své škodě – v integraci uprchlíků a využití jejich potenciálu pro naši ekonomiku i společnost. Evropa si dokáže poradit s migrací a do určité míry ji potřebuje, aby získala na své pracovní trhy, do vědy a kultury nové talenty.
6. Jak hodnotíte uzavírání hranic států v schengenském prostoru, například v souvislosti s migrací či v době pandemie covidu-19? Je to v podobných případech nutnost, nebo nepřijatelné porušení principu volného pohybu? Základní právo občanů pohybovat se svobodně po Evropě je možné omezovat jen odůvodněně a přiměřeně. Jsou situace, kdy je to nutné, ale i zkušenost z pandemie ukázala, že opatření byla někdy přehnaná, nekoordinovaná a způsobila mnoha lidem zbytečně značné potíže. Mnoho českých občanů pracuje v zahraničí a Schengen pro ně představuje obrovskou výhodu. Stejně tak pro studenty. Schengen je velký výdobytek pro Česko a určitě nechceme, aby se rozdrolil kvůli nadužívaným, nepromyšleným a zbytečným omezením.
7. Měla by Česká republika zavést euro? Co se další integrace Česka do Evropské unie týče, jste pro, nebo proti? Česko patří do ekonomického jádra Evropy, proto pro něj bude výhodné přijmout euro a přímo se podílet na dalším prohlubování evropské integrace. Považujeme za velké selhání současné vlády i vlád minulých, že k přijetí eura dosud nepřipravily dostatečně ani českou ekonomiku ani společnost. Žádná ze současných vládních stran neprosadila přijetí eura do koaliční smlouvy. Teď, ve třetím roce vládnutí, najednou téma eura některé z nich používají pro konkurenční boj. To je ukázka jejich politikaření a nezodpovědnosti.
8. Jste pro deregulaci pravidel Evropské unie pro zvýšení konkurenceschopnosti? Nebo se toho dá podle vás dosáhnout i jiným způsobem? Konkurenceschopnost Česka a Evropy zvýšíme především modernizací a investicemi do výzkumu, vývoje a inovací. Ne ochranářstvím zastaralých technologií, které poškozují životní prostředí. V rámci deregulace bychom měli rozhodně snižovat třeba administrativní zátěž pro malé a střední podniky včetně zemědělských. Chránit – například prostřednictvím opatření jako uhlíkové clo – však budeme ty evropské podniky, které přejdou na čistší procesy výroby v rámci snižování emisí CO2 nebo začnou produkovat potraviny podle lepších standardů ve prospěch ochrany krajiny, přírody a zdraví spotřebitelů.
9. Měla by se zemědělská politika nadále řešit společně na evropské úrovni, nebo by měla být výlučně v rukou jednotlivých členských států? Společná evropská zemědělská politika je špatně nastavená, léta upřednostňuje zájmy velkých agropodniků. 80 % unijních dotací plyne pouhým 20 % největších podniků. Systém je složitý a byrokratický. To je třeba na evropské úrovni změnit. Prosadíme proto povinné zastropování dotací pro velké agropodniky a navýšení podpory pro zemědělství šetrné k přírodě. Navážeme dotace na povinnost lokálního zpracování a regionálního odbytu. Cílem jsou zdravé potraviny za slušnou cenu, přímo od farmářů, snížení používání zemědělské chemie, pestrá a odolná krajina a prosperující venkov. Správně nastavená Společná zemědělská politika pomůže farmářům vyrovnat se s dopady klimatické změny.
volební program najdete zde
zdroj: TN.cz / odpovědi politických stran, hnutí či koalic

ČSSD – Česká suverenita sociální demokracie
koalice ČSSD (13)

Odpovídal Jiří Paroubek, expremiér a lídr kandidátky
1. Podporujete společnou unijní bezpečnostní a obrannou politiku? Byli byste pro vytvoření společné armády Evropské unie? V zásadě unijní bezpečnost a obrannou politiku podporujeme, ale zdaleka ne ve všem. EU se prakticky nestará o ochranu svých vnějších hranic. Z toho důvodu by bylo asi vhodné vytvoření společné armády EU. Ne jako expedičního sboru k zásahům do konfliktů mimo EU, nebo dokonce mimo Evropu, ale jako sborů k ochraně vnějších hranic.
2. Měla by mít Evropská unie větší pravomoci v boji proti energetické krizi? Vše, co se "povedlo" centralizovat v EU (a mám na mysli především lipskou energetickou burzu), je útokem na konkurenceschopnost evropských firem, ale zejména na životní úroveň Evropanů. Na jednom z prvních míst občanů ČR. Elektřinu levně vyrábíme a draze nakupujeme přes burzu a nadhodnota, která se takto vytvoří, jde mimo republiku.
3. Je podle vás správně, že by se členským státům EU zrušilo právo veta? A to třeba i v souvislosti s energetickou bezpečností EU? V žádném případě. Nepřipustíme zrušení práva veta. Bez něj by se Česká republika stala státem třetího řádu. Jen jedním z bezvýznamných regionů EU.
4. Souhlasíte s dalším rozšiřováním Evropské unie? Jste pro přičlenění Ukrajiny? Jen v případě, že státy, které mají zájem o vstup do EU, budou všestranně připraveny ke vstupu. Ekonomicky i institucionálně. Přičlenění Ukrajiny k EU je zbožným přáním našich "Bruselanů" a je v nejbližších cca 20 letech nerealistické.
5. Souhlasíte s migračním paktem? V žádném případě.
6. Jak hodnotíte uzavírání hranic států v schengenském prostoru, například v souvislosti s migrací či v době pandemie covidu-19? Je to v podobných případech nutnost, nebo nepřijatelné porušení principu volného pohybu? Pokud to má rozumné zdůvodnění, jako byla např. pandemie covidu-19 či živelná migrace, lze to pochopit.
7. Měla by Česká republika zavést euro? Co se další integrace Česka do Evropské unie týče, jste pro, nebo proti? V nejbližších letech je zavedení eura u nás nesmyslné. Současný kurz pro přepočet eura do korun by byl pro Čechy krajně nevýhodný, neboť česká měna je ve vztahu k euru a k dolaru zhruba o pětinu podhodnocená. Za této situace by jít do eura znamenalo ožebračit dále české občany, což po inflační lázni posledních dvou let by znamenalo další významný pokles životní úrovně, včetně znehodnocení platů, důchodů a vkladů. V současné době nevidíme pro prohlubování integrace v rámci EU žádnou významnější oblast, kde by se to mohlo povést. Vývojové etapy nelze přeskakovat.
8. Jste pro deregulaci pravidel Evropské unie pro zvýšení konkurenceschopnosti? Nebo se toho dá podle vás dosáhnout i jiným způsobem? Nevím, co si pod tou "deregulací pravidel EU pro zvýšení konkurenceschopnosti" představit. Pokud by to byl nekontrolovatelný růst cen výrobků a zboží, nikdy bychom to nepodpořili.
9. Měla by se zemědělská politika nadále řešit společně na evropské úrovni, nebo by měla být výlučně v rukou jednotlivých členských států? Zemědělská politika je prakticky od začátku EU řešena tak, aby respektovala především zájmy velkých producentů zemědělských výrobků v rámci EU, tedy zejména Francie a Nizozemí. To, že se tento systém přežil, je zřejmé, ale ze dne na den jej nelze nahradit jiným systémem. Taková změna by totiž měla více respektovat zájmy národních států. Ale pokud budou protesty zemědělců po celém kontinentu pokračovat, ke změnám dojde...
volební program najdete zde
zdroj: TN.cz / odpovědi politických stran, hnutí či koalic

ANO 2011 (14)

Odpovídala Klára Dostálová, exministryně pro místní rozvoj a lídryně kandidátky
1. Podporujete společnou unijní bezpečnostní a obrannou politiku? Byli byste pro vytvoření společné armády Evropské unie? Ne. Jsme společně s drtivou většinou členských států součástí nejsilnější obranné aliance na světě –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ NATO. Smysl Evropské unie je jiný a měla by se spíše vracet k té původní myšlence a nevytvářet další vojenský subjekt.
2. Měla by mít Evropská unie větší pravomoci v boji proti energetické krizi? EU by naopak neměla bránit členským státům realizovat vlastní klimaticko-energetickou politiku a obzvlášť to platí pro období krize. Na evropské úrovni jsou stanoveny společné cíle a cesta k jejich naplnění má být záležitostí jednotlivých států Unie.
3. Je podle vás správně, že by se členským státům EU zrušilo právo veta? A to třeba i v souvislosti s energetickou bezpečností EU? Absolutně ne. Právo veta je pro nás nezpochybnitelné, a pokud STAN, Piráti a část koalice SPOLU navrhují, abychom se ho vzdali, de facto odevzdávají velkou část naší suverenity do Bruselu.
4. Souhlasíte s dalším rozšiřováním Evropské unie? Jste pro přičlenění Ukrajiny? V boji s nelegální migrací by pomohlo rozšíření Evropské unie o země západního Balkánu, které na připojení čekají už mnoho let. Vstup Ukrajiny v tuto chvíli není tématem a dlouho ještě nebude. Ke vstupu do EU je nutné splnit řadu podmínek a Ukrajina je zatím neplní a pravděpodobně ani dlouho plnit nebude.
5. Souhlasíte s migračním paktem? Migrační pakt, který dojednal a prosadil Vít Rakušan a celá vláda Petra Fialy během českého předsednictví, zavádí kvóty na přerozdělování ilegálních migrantů a ohrožuje naši bezpečnost a naši kulturu. Místo aby migraci řešil, tak ji naopak podporuje. Celý migrační pakt po evropských volbách změníme nebo úplně zrušíme.
6. Jak hodnotíte uzavírání hranic států v schengenském prostoru, například v souvislosti s migrací či v době pandemie covidu-19? Je to v podobných případech nutnost, nebo nepřijatelné porušení principu volného pohybu? Uzavření hranic představuje vždy zásadní zásah do svobody pohybu osob či zboží mezi státy Unie. Pokud se k něčemu takovému přistoupí, měla by to být až ta úplně nejzazší možnost, jak zajistit bezpečnost obyvatelstva, jako tomu bylo při covidu. Odpovědnost za bezpečnost obyvatelstva má ale stát a ten má mít možnost učinit nezbytné kroky. I bruselským úředníkům navzdory.
7. Měla by Česká republika zavést euro? Co se další integrace Česka do Evropské unie týče, jste pro, nebo proti? Jsme absolutně proti zavedení eura. Máme silnou českou korunu, která je jedna z nejstabilnějších měn v Evropě.
8. Jste pro deregulaci pravidel Evropské unie pro zvýšení konkurenceschopnosti? Nebo se toho dá podle vás dosáhnout i jiným způsobem? Regulace a byrokracie v EU již nabrala obludných rozměrů a evropské podniky neúměrně zatěžuje oproti jejich konkurenci ze zahraničí a podráží jejich konkurenceschopnost. Projevuje se zejména ve zvýšených nákladech na plnění standardů, které podniky mimo EU nemusí dodržovat a také v pružnosti realizovat projekty. Mnoho podniků v důležitých oborech, jako jsou například těžký průmysl nebo chemie, se v EU raději ani nepokouší překonat roky papírování a získávání všemožných povolení a raději výrobu realizují mimo EU. V rámci deregulace by mělo platit jasné pravidlo pro příští Evropskou komisi. Pokud navrhne nějaký nový předpis či formulář, měla by zároveň navrhnout zrušení dvou jiných již existujících.
Samozřejmě se dá na celou věc nahlížet i z druhé strany, a to efektivně zabránit dovozům ze zemí, které evropské standardy nemusí dodržovat. To je ale běh na mnohem delší trať, protože mezinárodní dohody, kterými se řídí obchod, byly sjednávány v době, kdy pro ně žádné sociální a ekologické požadavky neplatily, a ty země se jim pochopitelně až na malé výjimky velmi brání.
9. Měla by se zemědělská politika nadále řešit společně na evropské úrovni, nebo by měla být výlučně v rukou jednotlivých členských států? Pokud nechceme vytvořit ještě větší nerovné podmínky pro naše zemědělce a potravináře, je třeba společnou zemědělskou politiku zachovat, ale narovnat evropské dotace konečně na stejnou úroveň pro všechny a zároveň výrazně omezit právě národní dotace jednotlivých států. Pokud by došlo k převedení zemědělské politiky do rukou jednotlivých členských států, rozběhla by se pouze dotační soutěž jednotlivých národních rozpočtů. V takové soutěži by na to určitě doplatili jak naši zemědělci, tak zemědělci ze zemí, jejichž rozpočty si nemohou dovolit dorovnávat tolik prostředků, jako by dávali například ve Francii nebo v Polsku.
volební program najdete zde
zdroj: TN.cz / odpovědi politických stran, hnutí či koalic

koalice ALIANCE ZA NEZÁVISLOST ČR – proti přijetí eura! (15)

Odpovídal Hynek Blaško, europoslanec a lídr kandidátky
1. Podporujete společnou unijní bezpečnostní a obrannou politiku? Byli byste pro vytvoření společné armády Evropské unie? Rozhodně nepodporuji. Podporuji úplně jiné pojetí bezpečnostní a obranné politiky, inspirované neutrálními zeměmi jako například Rakousko. Rozhodně by se neměla účastnit útočných vojenských akcí, jako byly kampaně v Afghánistánu nebo Iráku. Obranná a bezpečnostní politika nesmí být centrálně řízena orgány z EU, které nemají odpovědnost vůči občanům evropských států.
2. Měla by mít Evropská unie větší pravomoci v boji proti energetické krizi? Evropská unie energetickou krizi vytváří politikami jako Green Deal. Nedává tedy smysl, aby se proti ní pokoušela bojovat. Je třeba rozšířit jadernou energetiku, kterou má Česká republika na vysoké úrovni. Elektřinu nepřeprodávat a neprodražovat přes burzy, ale zajistit nízké ceny, které odpovídají realitě a nákladům na výrobu.
3. Je podle vás správně, že by se členským státům EU zrušilo právo veta? A to třeba i v souvislosti s energetickou bezpečností EU? Rozhodně není správně uvažovat o zrušení práva veta. Není žádný důvod, aby se z EU stala centrální mocnost, která bude diktovat všem. Pokud se k některému nařízení nebude chtít některý stát připojit, nemá být nucen. Ostatní klidně mohou. Je potřeba opustit filosofii založenou na centrálním řízení, a přesunout se k vzájemnému uznávání standardů, a že něco může být v jiném státě jinak.
4. Souhlasíte s dalším rozšiřováním Evropské unie? Jste pro přičlenění Ukrajiny? Evropská unie není rozhodně na další rozšiřování připravena a také dochází prostor, kam by se mohla rozšířit. Hodně se diskutuje o Balkánu. Nebo stále také i o Turecku. Přijetí nestabilních států s úplně odlišnou kulturou by stav EU ještě zhoršil. Mnohem lepší je mít mezi sebou zónu volného obchodu, a vzájemně si uznávat normy ale nikoliv snažit se politicky centrálně řídit Evropu. Ukrajina je ve válečném stavu, takže o přijetí nemůže být řeč. Navíc snahy přitáhnout Ukrajinu do struktur EU a NATO již způsobily dostatek škod na životech i ekonomice. Mělo by se začít s plánem na ukončení války a do budoucna by to měl být neutrální stát, tak jako se jím, po dohodě mocností, stalo například Rakousko po druhé světové válce.
5. Souhlasíte s migračním paktem? Rozhodně ne. Je to zoufalá snaha přehodit následky nezodpovědné politiky Německa a Francie na státy východní Evropy, které naopak hranice zodpovědně chránily. Nesmíme trpět za to, že koloniální mocnosti řeší následky své minulosti. Máme zde dostatečný počet cizinců, které se povedlo relativně integrovat, a nikdo nás nemůže nutit nechat si zničit bezpečnost a pravidla, tak jako se to stalo v mnohých západních zemích. Jediné funkční řešení zatím ukázala Austrálie, kdy se prokázalo, že pokud se odstraní ekonomické výhody, zajistí se pobyt v bezpečné zemi třetího světa, tak většina migrantů přestane přicházet.
6. Jak hodnotíte uzavírání hranic států v schengenském prostoru, například v souvislosti s migrací či v době pandemie covidu-19? Je to v podobných případech nutnost, nebo nepřijatelné porušení principu volného pohybu? Je to paradox. Na jednu stranu EU stále chce otevřené hranice a vytváření migračních cest pro migranty z celého světa, a na druhou stranu omezila pohyb vlastních občanů brutálním způsobem. I v době těch karantén, se občané EU pohybovat nesměli, a migranti měli výjimku, včetně očkování. Praxe ukazuje, že Schengenský prostor je mýtus. Na papíře funguje, ale v praxi Němci i Rakušané hlídají hraniční přechody s námi. Kdykoli se objeví nějaká krize státy se začnou chránit a smlouvy se stávají cárem papíru. Moje představa je, že stát by měl být připraven hranice kontrolovat. V době, kdy se nic neděje, lidé mohou klidně cestovat bez kontrol. Pohraniční policie by však měla být kdykoli připravena naše hranice střežit a kontrolovat.
7. Měla by Česká republika zavést euro? Co se další integrace Česka do Evropské unie týče, jste pro, nebo proti? Jsem jednoznačně pro zachování koruny. Potřebujeme mít kontrolu nad vlastní měnou a moci ji ovlivňovat. Nechci, aby se tato kontrola přesunula do Frankfurtu nad Mohanem, kde budou rozhodovat bankéři ECB hájící v první řadě zájmy velkých zemí. Česká republika už je natolik integrovaná, že je potřeba zařadit zpátečku. Musíme se dostat do stavu, kdy svobodné státy Evropy fungují v zóně volného obchodu, vzájemného uznávání norem, vědecké a kulturní spolupráce. A musíme odejít od filosofie centrálního řízení každého detailu života lidí v Evropě.
8. Jste pro deregulaci pravidel Evropské unie pro zvýšení konkurenceschopnosti? Nebo se toho dá podle vás dosáhnout i jiným způsobem? Ano, jsem rozhodně pro. Deregulace a konkurenceschopnost jsou spojené nádoby. Žádnými dotacemi se nikdy konkurenceschopnost nezvýší, protože ty peníze vždycky musíte jednomu vzít, abyste je mohli druhému dát. Jedině deregulace, snížení administrativní zátěže a vytvoření jednoduchého prostředí pro firmy a živnostníky zvýší konkurenceschopnost vůči zbytku světa.
9. Měla by se zemědělská politika nadále řešit společně na evropské úrovni, nebo by měla být výlučně v rukou jednotlivých členských států? Jsem obecně pro to, aby co nejvíce pravomocí bylo v rukou členských států, tedy i zemědělská politika. Specificky tato politika patří k jedněm z nejsložitějších, jelikož státy se předhánějí, kdo více podpoří vlastní zemědělce, což vypadá dobře na domácí politice, ale poškozuje to zemědělce za hranicí. Je třeba, aby jednotlivé země spolu jednaly o nastavení spravedlivých pravidel, které nebudou fungovat jako soutěž, kdo své zemědělce více zadotuje a ti pak levnějšími produkty budou likvidovat ty za hranicí.
volební program najdete zde
zdroj: TN.cz / odpovědi politických stran, hnutí či koalic

ANO LEPŠÍ EU S MIMOZEMŠŤANY (zastavíme drahotu a válku) (16)

Odpovídal Tomáš Franěk, předseda strany
1. Podporujete společnou unijní bezpečnostní a obrannou politiku? Byli byste pro vytvoření společné armády Evropské unie? Ano, bezpečnost a obranu je potřeba řešit společně, tak aby Evropská unie byla konkurenceschopná i v tomto ohledu. Proto potřebujeme společnou armádu. V té musí být jasné, kdo a za jakých podmínek jí v případě napadení či nenadálé situace velí.
2. Měla by mít Evropská unie větší pravomoci v boji proti energetické krizi? Ano, větší pravomoci přinesou mimo jiné snazší omezení vlivu korporací a různých kartelů.
3. Je podle vás správně, že by se členským státům EU zrušilo právo veta? A to třeba i v souvislosti s energetickou bezpečností EU? V otázce obrany, kde je potřeba rychle reagovat ano a rozhodnutí následně potvrdit standardním schvalovacím procesem. Dále k rušení práva veta není důvod.
4. Souhlasíte s dalším rozšiřováním Evropské unie? Jste pro přičlenění Ukrajiny? Ano, je však potřeba vždy pečlivě prodiskutovat konkrétní stát, o který by se Evropská unie měla rozšířit.
Na Ukrajině se nejdříve musí ukončit válka. Následně musí nová Ukrajina vyřešit problém s korupcí a splnit další podmínky pro vstup do Evropské unie. Poté jsme pro postupné přičlenění. Toto bude pro obě strany výhodné, jelikož i firmy z České republiky budou moci expandovat na tento trh.
5. Souhlasíte s migračním paktem? Ne v současném znění. Je dobré, že se okolo této otázky něco děje. Je potřeba řešit problém s převaděči a obchodem s lidmi. Zejména je zapotřebí neřešit až důsledek, tedy již samotnou migraci, ale snažit se jí předcházet a pomáhat v místě vzniku.
Dále pak je nutné zmínit fakt, že Česká republika v migraci velmi pomohla i bez migračního paktu. Vždy je potřeba jednat s ostatními státy a hledat řešení.
6. Jak hodnotíte uzavírání hranic států v schengenském prostoru, například v souvislosti s migrací či v době pandemie covidu-19? Je to v podobných případech nutnost, nebo nepřijatelné porušení principu volného pohybu? V případech jako migrační krize či pandemie covidu-19 je přiměřená ochrana hranic jednotlivých států nutná.
7. Měla by Česká republika zavést euro? Co se další integrace Česka do Evropské unie týče, jste pro, nebo proti? Toto téma je značně zpolitizované. Do budoucna ano, ale až v takovém stavu ekonomiky, kdy Euro bude České republice přinášet nikoliv mínusy, ale plusy.
8. Jste pro deregulaci pravidel Evropské unie pro zvýšení konkurenceschopnosti? Nebo se toho dá podle vás dosáhnout i jiným způsobem? Ano, pro zajištění zvýšení konkurenceschopnosti jsme pro rozumnou deregulaci.
9. Měla by se zemědělská politika nadále řešit společně na evropské úrovni, nebo by měla být výlučně v rukou jednotlivých členských států? Některé státy si mohou dovolit dotovat své zemědělství takovým způsobem, kterým ostatní nemohou, což by dotčeným státům a jejich zemědělcům přineslo značné potíže. Mimo jiné i proto jsme pro společné a vyvážené řešení zemědělské politiky.
volební program zatím není dostupný, stránky strany najdete zde
zdroj: TN.cz / odpovědi politických stran, hnutí či koalic

Občanská demokratická strana
koalice SPOLU (17)

Odpovídal Alexandr Vondra, lídr za ODS a europoslanec
1. Podporujete společnou unijní bezpečnostní a obrannou politiku? Byli byste pro vytvoření společné armády Evropské unie? Ano, ale s respektem k tomu, že hlavní záruky pro společnou obranu nám poskytuje NATO. Proto bychom měli v první řadě plnit naše závazky v rámci NATO tak, aby Američané nemohli Evropu označovat za černého pasažéra. V praxi to znamená vydávat dostatečné prostředky na obranu a modernizovat ozbrojené síly. A pokud jde o evropskou armádu, je nesmysl stavět dům od střechy. Nepotřebujeme ani nové instituce, ani nové uniformy nebo víc generálů. Potřebujeme vůli alokovat zdroje, moderní zbraně a s nimi spojenou sílu a respekt ze strany protivníků. Teprve pak se můžeme bavit o evropské obraně. Realitou dneška je, že patřičnou odstrašující sílu mají v rámci NATO především Spojené státy. V Evropě jsme se dosud stříleli do vlastních nohou. Třeba tím, že jsme hloupě bránili bankám úvěrovat zbrojní průmysl. Proč? Kvůli pošahaným ideologům, kteří tvrdili, že válka nám nehrozí a zbrojařina je špinavý byznys. Kvůli dekarbonizačním regulacím dnes Evropa není schopna vyrobit ani pancíř, musí ocel dovážet odjinud. Opět nás musejí tahat z bryndy Američané. Takže nejdříve makejme na vlastních obranných schopnostech, teprve pak se můžeme bavit o tom, jaký tomu dát evropský rámec.
2. Měla by mít Evropská unie větší pravomoci v boji proti energetické krizi? Má jich už dost. Jen v posledních několika letech schválila EU mnoho legislativních návrhů, které mění trh s energiemi, umožňují společné nákupy plynu, motivují k inovacím, energetickým úsporám a rozvoji obnovitelných zdrojů. Zbývá ještě dokončit plnou rehabilitaci jaderné energie, bez níž nemají státy, které mají jen omezený prostor pro obnovitelné zdroje, šanci transformaci zvládnout. K tomu ale není nutné svěřovat víc pravomocí EU. Stačí jen, když země jako Německo přestanou mít proti jádru zbytečné a hysterické předsudky.
3. Je podle vás správně, že by se členským státům EU zrušilo právo veta? A to třeba i v souvislosti s energetickou bezpečností EU? Rozhodně ne. Právo veta se už dnes omezuje na velmi malou část rozhodování v oblasti daní nebo zahraniční či bezpečnostní a obranné politiky. Dá se také různými způsoby obcházet, ale jeho samotná existence má tendenci vytvářet větší ochotu ke konsenzu. Stále ještě nemohou velké státy ty menší jen tak bezohledně přejet, pořád to není vnímáno jako běžná věc a vždy existuje snaha se domluvit. Jednotě neprospěje, když jsou někteří členové válcováni. Požadovat z pozice menšího státu zrušení práva veta je nesmysl. Uchovat právo veta je v našem zájmu. V oblasti daní například umožňuje konkurenci. Pokud by se zrušilo, povede to jen k růstu daňové zátěže, A v oblasti zahraniční politiky bychom přišli třeba o naše nadstandardní vztahy s Izraelem.
4. Souhlasíte s dalším rozšiřováním Evropské unie? Jste pro přičlenění Ukrajiny? Ano, jsem zastáncem rozšiřování, i když si uvědomuji, že to nebude vůbec jednoduché. Zejména některé státy západní Evropy budou tvrdě bojovat za své ekonomické a jiné zájmy a rozšiřování mohou blokovat. A to nemluvím jen o Ukrajině, velké problémy mají dlouhodobě například státy západního Balkánu
5. Souhlasíte s migračním paktem? Hlasoval jsem pro ty části migračního paktu, které situaci oproti dnešku zlepšují, například posílení screeningu na hranicích. Hlasoval jsem proti těm, které zahrnují takzvanou "povinnou solidaritu". Zásadní problém, tedy jak migranty od cesty do Evropy odradit, tento migrační pakt neřeší. Musejí si ho vyřešit cílové členské státy. Některé z nich svou podobou migrační, azylové a hlavně sociální legislativy migranty přímo zvou, a není žádný důvod, proč bychom se na tom měli podílet. Ať tyto státy zásadním způsobem – tak jako to nedávno udělalo Dánsko - ořežou své sociální systémy, které migranty lákají, ať důsledně dohlížejí na návratovou politiku, ať uzavřou dohody se třetími zeměmi, kam budou migranty umisťovat, a okamžitě se bavíme o jiných číslech. Všichni chtějí do Německa, do Rwandy nikdo.
6. Jak hodnotíte uzavírání hranic států v schengenském prostoru, například v souvislosti s migrací či v době pandemie covidu-19? Je to v podobných případech nutnost, nebo nepřijatelné porušení principu volného pohybu? Někdy to může být nutnost, ale vždy je to zároveň i selhání. Dnešní migrační hlídky na vnitřních hranicích jsou důsledkem toho, že neumíme ochránit vnější hranice Schengenu. Volný pohyb lidí a zboží uvnitř EU je přitom klíčový benefit evropské integrace. Je proto důležité dělat takovou politiku, abychom se uzavírání či hlídání vnitřních hranic mohli vyhnout.
7. Měla by Česká republika zavést euro? Co se další integrace Česka do Evropské unie týče, jste pro, nebo proti? Až to pro nás bude výhodné. Hlavním argumentem ve prospěch zavedení eura bylo konvergenční sblížení členských zemí. Příslib, že chudší země na jihu EU rychleji doženou ty bohatší na severu. Víc než 20 let společné měny to nepotvrzuje. Platí to jak pro Itálii, Španělsko nebo Řecko, tak pro Slovensko i Slovinsko. Jižní země jsou pak daleko víc zadlužené, než byly před vstupem, a daleko víc než třeba Švédsko či Dánsko, které v eurozóně nejsou. Proto pečlivě zvažujme přínosy i náklady konkrétně pro nás a nesnažme se tímto krokem jen něco deklarovat.
8. Jste pro deregulaci pravidel Evropské unie pro zvýšení konkurenceschopnosti? Nebo se toho dá podle vás dosáhnout i jiným způsobem? Deregulace je dnes zásadní, a to jak pro podporu podnikání a inovací, tak pro hospodářský růst, posílení jednotného trhu či flexibilitu státní správy. Byrokracie a nesmyslných regulací je v EU tolik, že to jen podvazuje růst, omezuje konkurenci a zvyšuje náklady. Výsledkem je, že Američané inovují, Číňané vyrábějí a Evropa to platí. Ujíždí nám vlak, což je zdokumentováno na klesajícím podílu EU ve všech možných metrikách - největší firmy, start-upy, inovace, jakož i celková ekonomická síla. Musíme se vážně zamyslet nad tím, co děláme špatně. Heslo naší skupiny Evropských konzervativců a reformistů: do less, do better. Dělejte méně, zato pořádně. To platí u regulací dvojnásob.
9. Měla by se zemědělská politika nadále řešit společně na evropské úrovni, nebo by měla být výlučně v rukou jednotlivých členských států? Máme společný trh a zemědělská politika je jeho nedílnou součástí. Nejde o to ji rušit nebo vyvést zpět na národní úroveň. Jde o to ji modernizovat, zpružnit, oprostit od neúměrných nákladů a umožnit, aby mohla těžit z vývoje vědeckého a technologického poznání, bez zbytečných a ideologicky motivovaných překážek. Příkladem jsou nové šlechtitelské metody. Kdyby kdysi moravský rodák Georg Mendel musel čelit nesmyslným omezením, které dnes prosazují zelení ideologové, byli bychom stále ve středověku. A za druhé, nesmíme v Evropě rezignovat na potravinovou bezpečnost. Stejně jako elektřina je potrava životní nutností. Nelze ji outsourcovat.
volební program najdete zde
zdroj: TN.cz / odpovědi politických stran, hnutí či koalic

KDU-ČSL
koalice SPOLU (17)

Odpovídal Tomáš Zdechovský, lídr za KDU-ČSL a europoslanec
1. Podporujete společnou unijní bezpečnostní a obrannou politiku? Byli byste pro vytvoření společné armády Evropské unie? Podporuji větší koordinaci v oblasti evropského obranného průmyslu a posílení obranyschopnosti EU. Nevidím přínos ve vytvoření evropské armády, když dobře funguje NATO.
2. Měla by mít Evropská unie větší pravomoci v boji proti energetické krizi? Je důležité, aby EU nastavila férové prostředí na evropském energetickém trhu. Energetická krize ukázala, že evropský energetický trh má určité trhliny. Pokud přijde energetická krize, pak EU jako celek je mnohem silnější v hledání řešení, než kdyby se o to pokoušely nekoordinovaně samotné státy.
3. Je podle vás správně, že by se členským státům EU zrušilo právo veta? A to třeba i v souvislosti s energetickou bezpečností EU? Podporuji zachování práva veta v daných oblastech. Politika je o umění se dohodnout, ne někoho převálcovat a nebrat v potaz jeho názory. Lídři EU v drtivé většině dokázali najít řeč a působit tak nadále jednotně.
4. Souhlasíte s dalším rozšiřováním Evropské unie? Jste pro přičlenění Ukrajiny? Ano, jsem pro rozšiřování Evropské unie za předpokladu, že dané státy splní všechna potřebná kritéria pro vstup, a to platí i pro Ukrajinu, kterou ještě čeká pořádný kus. Je ale na dobré cestě.
5. Souhlasíte s migračním paktem? Nesouhlasím se současnou podobou migračního paktu. Souhlasím však s nutností mít funkční migrační pakt, který ochrání vnější hranice EU, efektivně navrátí ty, kteří nemají právo na azyl v EU, zrychlí procedury o azyl, a především nebude nutit státy platit za nepřijetí migrantů.
Státy a evropské instituce rezignovaly na zavedení přísnějších migračních pravidel, které by byly adekvátní reakcí na rostoucí nelegální migraci směrem do EU. A to mě velmi štve.
6. Jak hodnotíte uzavírání hranic států v schengenském prostoru, například v souvislosti s migrací či v době pandemie covidu-19? Je to v podobných případech nutnost, nebo nepřijatelné porušení principu volného pohybu? Důležitá je bezpečnost občanů EU. Nejsem v žádném případě příznivcem zavírání hranic, ale pokud příslušné úřady a orgány vyhodnotily, že je v zájmů zdraví a bezpečnosti občanů z krátkodobého hlediska uzavřít hranice a dostatečně a adekvátně to odůvodnily, pak jejich jednání respektuji.
7. Měla by Česká republika zavést euro? Co se další integrace Česka do Evropské unie týče, jste pro, nebo proti? Euro nesouvisí s volbami do Evropského parlamentu. Zavedení je zcela v kompetenci členských států. Nejprve musíme splňovat všechny potřebné podmínky, až pak se můžeme o euru bavit.
8. Jste pro deregulaci pravidel Evropské unie pro zvýšení konkurenceschopnosti? Nebo se toho dá podle vás dosáhnout i jiným způsobem? Deregulace a odstranění byrokratických překážek musí být prioritami budoucí Komise, která tím zlepší pravidla pro fungování firem na evropský trhu.
9. Měla by se zemědělská politika nadále řešit společně na evropské úrovni, nebo by měla být výlučně v rukou jednotlivých členských států? Ano, evropský rámec je potřebný. Do zemědělství jde třetina všech evropských peněz, proto je důležité mít určitá pravidla, jak a na co finance čerpat. Členské státy by pak měly mít dostatek svobody pro dotvoření podmínek pro své zemědělce.
volební program najdete zde
zdroj: TN.cz / odpovědi politických stran, hnutí či koalic

TOP 09
koalice SPOLU (17)

Odpovídal Luděk Niedermayer, europoslanec
1. Podporujete společnou unijní bezpečnostní a obrannou politiku? Byli byste pro vytvoření společné armády Evropské unie? Posílení unijní bezpečnosti a obranyschopnosti považuji za prioritu. Pilířem naší bezpečnosti by mělo zůstat NATO a unijní bezpečnostní a obranná spolupráce by ho měla doplňovat.
2. Měla by mít Evropská unie větší pravomoci v boji proti energetické krizi? Je velkým úspěchem spolupracující Evropy, že jsme porazili Putina v energetické části jeho války. Osamoceně bychom toho nikdy nedosáhli. Energetický trh ale potřebuje vylepšit. Musíme udělat všechno pro cenově dostupnou energii v celé Unii bez závislosti na dodavatelích z autoritativních režimů.
3. Je podle vás správně, že by se členským státům EU zrušilo právo veta? A to třeba i v souvislosti s energetickou bezpečností EU? Žádná změna rozhodovacích procedur nemůže nahradit vůli členských zemí se dohodnout. A o možném omezení jednomyslnosti lze rozhodnout jen jednomyslně. Část zemí otevírá tuto otázku v souvislosti s rozšířením EU, což je podle mě strategická priorita.
4. Souhlasíte s dalším rozšiřováním Evropské unie? Jste pro přičlenění Ukrajiny? Ukrajina, ale i Moldavsko a Gruzie si zaslouží evropskou budoucnost. Musíme ukázat, že tuto perspektivu mají, ale je na nich, zda a jak rychle splní nesnadné vstupní podmínky. Bylo by podle mě účelné, kdyby byl proces přistupování do EU rozfázován tak, aby po dosažení určitých cílů země získaly, byť částečné, benefity.
5. Souhlasíte s migračním paktem? Nejde o dokonalé texty (část jsem podpořil, u části se zdržel), ale jde o dohodu, která zajistí, že si Unie s migrací v budoucnu lépe poradí. Je to potřeba, protože zachování dnešních pravidel by bylo v případě zhoršení situace poukazem na vážnou schengenskou krizi.
6. Jak hodnotíte uzavírání hranic států v schengenském prostoru, například v souvislosti s migrací či v době pandemie covidu-19? Je to v podobných případech nutnost, nebo nepřijatelné porušení principu volného pohybu? Nutnost to za jistých okolností může být, ale jen na nezbytnou dobu. Evropa bez vnitřních hranic je jedním z nejvíce viditelných a oceňovaných úspěchů společné Evropy. A též jeden z důvodů evropské prosperity. Pokud je třeba přistoupit ke krajním opatřením, mělo by to být po dohodě a ve spolupráci.
7. Měla by Česká republika zavést euro? Co se další integrace Česka do Evropské unie týče, jste pro, nebo proti? Ano. Naší zemi pomůže s konkurenceschopností, podpoří ekonomický růst, udělá nás atraktivnější pro investory, v souhrnu tedy zvýší kvalitu života lidí. Také posílí náš vliv, klíčová jednání o zásadních ekonomických iniciativách totiž probíhají mezi zeměmi eurozóny.
8. Jste pro deregulaci pravidel Evropské unie pro zvýšení konkurenceschopnosti? Nebo se toho dá podle vás dosáhnout i jiným způsobem? Evropa se musí vrátit do první ekonomické ligy a Česko mezi země, které si vedou nejlépe. Je to priorita Unie i moje. Snížit administrativní zátěž je jedním z úkolů dne. Spolu s ním lepší fungování společného i energetického trhu, podpora modernizace ekonomiky nebo účinná ekonomická diplomacie.
9. Měla by se zemědělská politika nadále řešit společně na evropské úrovni, nebo by měla být výlučně v rukou jednotlivých členských států? Na evropské úrovni i skrz čerpání evropských peněz či pomocí stanovení jasných pravidel, jak se využívají peníze "domácí". Otevření prostoru pro země Unie k libovolné podpoře zemědělství je cesta, která by skoro jistě vedla k velké krizi společného trhu a ten považuji za jeden z největších aktiv naší společné Unie.
volební program najdete zde
zdroj: TN.cz / odpovědi politických stran, hnutí či koalic

REFERENDUM – Hlas Lidu (18)

Odpovídal Václav Sogel, předseda hnutí
1. Podporujete společnou unijní bezpečnostní a obrannou politiku? Byli byste pro vytvoření společné armády Evropské unie? Ne, bezpečnostní a obranná politika svrchovaného státu je základním pilířem svobodných, svrchovaných občanů národních států, kteří sídlí na svém území.
2. Měla by mít Evropská unie větší pravomoci v boji proti energetické krizi? Ne, bezpečnostní a obranná politika svrchovaného státu je základním pilířem svobodných, svrchovaných občanů národních států, kteří sídlí na svém území.
3. Je podle vás správně, že by se členským státům EU zrušilo právo veta? A to třeba i v souvislosti s energetickou bezpečností EU? Zásadně jsme proti zrušení práva veta, hnutí REFERENDUM – Hlas Lidu usiluje toto právo veta rozšířit o přednostní lidové veto.
4. Souhlasíte s dalším rozšiřováním Evropské unie? Jste pro přičlenění Ukrajiny? Rozhodně ne, v současné době a podání by Evropská unie měla zaniknout.
5. Souhlasíte s migračním paktem? Ne, nesouhlasíme, je potřeba zrušit neziskové organizace, které podporuji migraci. Žádný pakt nesmí rozhodovat, kdo bude umístěn na území svrchovaného státu, jedná se o ohrožení bezpečnosti občanů.
6. Jak hodnotíte uzavírání hranic států v schengenském prostoru, například v souvislosti s migrací či v době pandemie covidu-19? Je to v podobných případech nutnost, nebo nepřijatelné porušení principu volného pohybu? Mít vlastní ochranu nad vlastní hranicí státu a kdykoliv tyto hranice uzavřít je v pořádku, jde o bezpečnostní politiku svrchovaného státu a o ochranu jeho občanů.
7. Měla by Česká republika zavést euro? Co se další integrace Česka do Evropské unie týče, jste pro, nebo proti? Svévolně, tedy bez rozhodnutí občanů nelze zavést euro, došlo by k potlačení vůle lidu garantované čl. 2 Ústavy ČR. Musí být vyhlášeno celostátní referendum. O euru se rozhodovalo v jiné Evropské unii, po podpisu Lisabonské smlouvy se fungování EU změnilo.
8. Jste pro deregulaci pravidel Evropské unie pro zvýšení konkurenceschopnosti? Nebo se toho dá podle vás dosáhnout i jiným způsobem? EU by neměla zasahovat do vnitřních zákonů a určovat pravidla svrchovaných a důstojných států, nařizovat národům, jak se chovat. Dá se toho dosáhnout mnoha jinými způsoby. Základ je rozhodování ponechat na svrchovaném státu a jeho občanech.
9. Měla by se zemědělská politika nadále řešit společně na evropské úrovni, nebo by měla být výlučně v rukou jednotlivých členských států? Zemědělství i další odvětví jsou a musí být z bezpečnostního důvodu, ale také v rámci krizového řízení výsostnou prioritou svrchovaného státu, přičemž do této politiky nemá zasahovat žádná mezinárodní organizace.
volební program najdete zde
zdroj: TN.cz / odpovědi politických stran, hnutí či koalic

Svobodní (19)

Odpovídal Libor Vondráček, předseda strany a lídr kandidátky
1. Podporujete společnou unijní bezpečnostní a obrannou politiku? Byli byste pro vytvoření společné armády Evropské unie? Vytvoření armády EU nepodporujeme, zavedlo by to nutnost financovat paralelní důstojnický a jiný aparát v Bruselu, což by oslabilo již dnes příliš slabé národní armády. Právě do vlastní armády bychom nyní měli chytře a efektivně investovat, abychom byli připraveni bránit vlastní území a zajistit si na něm bezpečnost. EU by tomuto měla přestat škodit a ukončit přetrvávající negativní klasifikaci zbrojařských firem, která způsobuje problémy s financováním výroby. Vzhledem ke katastrofálnímu fungování ostatních bruselských institucí bychom vznik armády EU považovali za bezpečnostní riziko. Polsko je příkladem toho, že jednotlivé státy mohou být v budování ozbrojených sil výrazně rychlejší a efektivnější.
2. Měla by mít Evropská unie větší pravomoci v boji proti energetické krizi? Neměla. Postoj EU k energetice jako celku je to, co krizi v první řadě způsobuje. Svobodní prosazují strategický rozvoj jaderné energetiky, která v mnoha velkých zemích EU naráží na iracionální odpor.
3. Je podle vás správně, že by se členským státům EU zrušilo právo veta? A to třeba i v souvislosti s energetickou bezpečností EU? Není to správně. Naopak by to znamenalo odstranění poslední překážky pro implementaci těch největších nesmyslů, které by prosazovalo Německo a jeho spojenci. Energetickou krizi by zrušení práva veta pravděpodobně naopak zhoršilo. Už zrušení práva veta v některých oblastech kvůli přijetí Lisabonské smlouvy bylo velkou chybou. Chceme-li zabránit divokému rozpadu EU, měli bychom obnovit platnost hesla "naše země, naše pravidla". Tlaky na federalizaci totiž vytvořily mezi státy již dost zlé krve. Naším cílem tak musí být obnovení práva veta ve všech oblastech, aby mohly evropské země vzkvétat v přátelském prostředí a při zachování volného obchodu i pohybu.
4. Souhlasíte s dalším rozšiřováním Evropské unie? Jste pro přičlenění Ukrajiny? Pokud by byla EU ve stavu před rokem 1986, mohla by přijmout kohokoliv. Za současného stavu bychom přijetím každé další země jen zvýšili šanci, že bude Česká republika přehlasována v citlivých otázkách, a tomu se musíme bránit. Pokud by byla EU jen zónou volného obchodu, pak bychom byli pro přijetí Ukrajiny, Turecka i kohokoliv jiného. Po přijetí Lisabonské smlouvy ale funguje v EU hlasovací systém založený na velikosti populace a např. Turci jsou nejpočetnějším národem v Evropě. Nechceme se jednou dočkat toho, že nám směrnice EU budou nařizovat turecké záchody. Nesmíme do současné EU další velké země jako Turecko pouštět.
5. Souhlasíte s migračním paktem? S migračním paktem zásadně nesouhlasíme a považujeme jeho přijetí za zradu českých voličů ze strany ministra Rakušana. Řešením migrační krize není jiná obdoba migračních kvót, ale inspirování se v Austrálii. Musíme posílit ochranu vnější hranice schengenského prostoru, aby Frontex začal opět fungovat jako bezpečnostní složka a přestal fungovat jako neziskovka. Vedle toho navrhujeme najít zemi mimo EU, kam nelegální migranty dočasně přemístíme k absolvování azylového řízení, a výrazně zvýšit tresty pro převaděče. Podporujeme turistiku a individuální migraci, ale odmítáme mávat rukou nelegální masovou migrací, která způsobila zemím na západ od nás obří problémy.
6. Jak hodnotíte uzavírání hranic států v schengenském prostoru, například v souvislosti s migrací či v době pandemie covidu-19? Je to v podobných případech nutnost, nebo nepřijatelné porušení principu volného pohybu? Ve výjimečných případech je to pochopitelné. Chování některých států EU během covidové pandemie ale ukázalo, že i ve skutečně krizových situacích se můžeme spolehnout jen na sebe.
7. Měla by Česká republika zavést euro? Co se další integrace Česka do Evropské unie týče, jste pro, nebo proti? ČR by euro v žádném případě jako jedinou měnu zavádět nemělo. Jedná se o špatný politický projekt a pro některé státy jako například Itálie je ekonomicky vyloženě škodlivý. Naopak bychom chápali, pokud by takové státy tento megalomanský projekt začaly opouštět. EU není tzv. optimální měnovou zónou a česká ekonomika se od průměru eurozóny v tento okamžik odlišuje natolik, že přijetí eura by českou ekonomiku nevratně poškodilo. Splnění Maastrichtských kritérií zdaleka nezaručuje, že euro je pro českou ekonomiku vhodné. Navíc je pro nás nepřijatelný tlak na rušení hotovosti a zavádění digitální měny, tedy technologie, která je podobně zneužitelná jako čínské sociální kredity.
8. Jste pro deregulaci pravidel Evropské unie pro zvýšení konkurenceschopnosti? Nebo se toho dá podle vás dosáhnout i jiným způsobem? Deregulace často zcela absurdních pravidel je jednoznačně preferovaná cesta proti současnému dotačnímu peklu, které firmy v Evropě zažívají. Bojíme se ale, že EU v současném nastavení a složení jejích institucí včetně parlamentu takového kroku není schopna.
9. Měla by se zemědělská politika nadále řešit společně na evropské úrovni, nebo by měla být výlučně v rukou jednotlivých členských států? Jednoznačně by se měla přesunout na úroveň členských států. Současný systém se vyznačuje obrovskými nejasnostmi a plýtváním na byrokratickou zátěž a nesmyslné dotační programy.
volební program najdete zde
zdroj: TN.cz / odpovědi politických stran, hnutí či koalic

Sociální demokracie (20)

Odpovídal Lubomír Zaorálek, exministr a lídr kandidátky
1. Podporujete společnou unijní bezpečnostní a obrannou politiku? Byli byste pro vytvoření společné armády Evropské unie? Posílení společné bezpečnostní politiky i diplomacie jsou nezbytnými předpoklady, aby Evropská unie mohla hrát roli ve světové politice. Armáda EU je projekt na desítky let, dnes je důležité pracovat na efektivní spolupráci a vzájemné propojitelnosti armád jednotlivých členských států. Musíme také posílit svoji soběstačnost v obranném průmyslu. Politické dění poslední let jasně ukazuje, že ve vojenské oblasti nesmíme spoléhat na pomoc Spojených států. Zajištění evropské bezpečnosti musíme mít ve vlastních rukou.
2. Měla by mít Evropská unie větší pravomoci v boji proti energetické krizi? Rozhodně. Energetiku bychom měli chápat čím dál více v evropském měřítku, vždyť cena se nejvíce odvíjí od evropské burzy s energiemi. Evropská unie by měla mít možnost více regulovat ceny energií a zajistit dostupnost tepla a elektřiny i nejvíce zranitelných skupinám jako seniorům nebo rodinám s dětmi. Na tzv. energetické krizi se velké korporace nemorálně obohatily a zaplatily to všechny domácnosti. Korunu tomu dala vláda Petra Fialy, která místo pomoci občanům dotovala hlavně energetické barony a dodatečné zdanění nepřiměřených zisků připravila tak, že se vybralo pár korun.
3. Je podle vás správně, že by se členským státům EU zrušilo právo veta? A to třeba i v souvislosti s energetickou bezpečností EU? Právo veta v klíčových otázkách je pro zachování soudržnosti států v EU klíčové. Jeho zrušení by znamenalo výrazné narušení vztahů mezi státy a důvěry občanů. Jestli chce být Evropa silná a jednotná, nemůže se rozpadnout do frakcí, které spolu budou soupeřit. Naopak by měla hledat shodu a nevylučovat opoziční názory, které mají většinou své opodstatnění.
4. Souhlasíte s dalším rozšiřováním Evropské unie? Jste pro přičlenění Ukrajiny? Ukrajina by měla dostat šanci, ale nelze slibovat věci, které nemůžeme splnit. Rozšiřování je podmíněno pravidly a Ukrajina je bude muset splnit stejně jako země západního Balkánu, které o vstup do EU usilují. Nejbližším úkolem bude hledání společného zájmu na uzavření konfliktu a následně obnova zničené země. Až poté připadají v úvahu otázky na plnění potřebných ukazatelů nutných pro přijetí do EU.
5. Souhlasíte s migračním paktem? Hlavní problémy spojené s migrací – lepší ochranu vnější hranice EU, efektivní návratovou politiku, řešení příčin migrace nebo integraci příchozích – migrační pakt nevyřešil. Je to kompromis, který neuspokojí nikoho. Za vlády sociální demokracie premiér Sobotka využil práva veta, aby vetoval povinné kvóty na přerozdělování migrantů. Současná vláda je připustila a ministr Rakušan se nás snažil ještě obalamutit, že vyjednal výjimku, kterou nemáme. Za dva roky nás proto čeká zvažování, zda přijímat migranty z jiných států EU, nebo platit pokuty půl miliardy korun i více. Takto se politika pro lidi nedělá.
6. Jak hodnotíte uzavírání hranic států v schengenském prostoru, například v souvislosti s migrací či v době pandemie covidu-19? Je to v podobných případech nutnost, nebo nepřijatelné porušení principu volného pohybu? Pandemická vlna ukázala, jak nepředvídatelný a rychlý může být postup nemoci, která se ukázala jako velmi nebezpečná. V roce 2020 nedokázala EU hrozbě čelit koordinovaně, vznikla řada zmatků a nejasností. Mnoho lidí se ocitlo v těžko řešitelných situacích. Tomu musíme příště předejít. Hranice by se měly uzavírat jen ve výjimečných a odůvodněných případech. Je třeba stanovit jasná pravidla pro to, kdy lze výjimku ze schengenských pravidel uplatnit.
7. Měla by Česká republika zavést euro? Co se další integrace Česka do Evropské unie týče, jste pro, nebo proti? Česká republika závazek přijetí eura schválila v přístupových dohodách. Je třeba ale na něj naši ekonomiku nejdříve připravit. To znamená v prvé řadě konečně vyrovnat rozdíly ve mzdách a platech mezi západními a východními zeměmi. Přijetí eura nevyřeší problém, že jsou z Česka vyváděny stovky miliard v dividendách a vnitropodnikových transakcích. Další integrace v rámci EU pro mne tak hlavně znamená společný postup v daňové oblasti. Kdo podniká v členském státu EU, musí také tam odvést daně. Je třeba zamezit možnosti zisky převést někam, kde zaplatí daně nižší, nebo dokonce žádné. Stejný přístup musí Evropa uplatňovat i ve vztahu k tzv. digitálním gigantům, kteří v Evropě vůbec nesídlí.
8. Jste pro deregulaci pravidel Evropské unie pro zvýšení konkurenceschopnosti? Nebo se toho dá podle vás dosáhnout i jiným způsobem? Jak budeme konkurenceschopnosti dosahovat, je jednou z hlavních politických otázek v dalším období Evropského parlamentu. Sociální demokracie zastává postoj, že dosahovat vyšší konkurenceschopnosti není možné na úkor pracujících. Určitě je namístě omezit přílišnou byrokratizaci EU a nesmyslné regulace a pravidla. Nelze ale připustit takové změny, které by ohrožovaly životní úroveň a jistoty pracujících. Naopak je třeba posílit investice státu do rozvoje nových technologií a více chránit na evropské úrovni naše podniky před nekalou konkurencí ze třetích zemí.
9. Měla by se zemědělská politika nadále řešit společně na evropské úrovni, nebo by měla být výlučně v rukou jednotlivých členských států? Jsme pro zachování společné zemědělské politiky, ale EU musí víc podporovat malé a střední zemědělce. Jen díky společné politice EU je možné stanovit rovná pravidla pro dotace, aby nikdo nebyl nepřiměřeně zvýhodněn. Je třeba více naslouchat samotným zemědělcům a hledat rovnováhu mezi ambicemi v oblasti ochrany životního prostředí a schopností zajistit potravinovou soběstačnost. Evropská unie musí chránit naši vlastní zemědělskou produkci před levným a nekvalitním dovozem. Je zcela nesmyslné, když naši pěstitelé likvidují sady jabloní, protože se jejich pěstování nevyplatí.
volební program najdete zde
zdroj: TN.cz / odpovědi politických stran, hnutí či koalic

Starostové a nezávislí
koalice Starostové a osobnosti pro Evropu (21)

1. Podporujete společnou unijní bezpečnostní a obrannou politiku? Byli byste pro vytvoření společné armády Evropské unie? Bezpečnost Evropy je pro nás klíčová. Nesmíme se při jejím zajištění spoléhat pouze na USA. Nechceme tvořit jednotnou evropskou armádu, ale vybudovat silný obranyschopný evropský pilíř NATO, který vytvoří naši obrannou nezávislost a v rámci nějž budeme společně investovat do své obrany, technologií i potřebných inovací. Chceme být plnohodnotnými spojenci, kteří nesou svůj podíl na obraně Evropy. Náš kontinent je v úzkém spojení s celým světem a nelze přehlížet možné budoucí krize. O to důležitější je zajistit naši obranu, surovinovou i energetickou nezávislost a dlouhodobě budovat odolnou společnost, která bude připravena na případné krize.
2. Měla by mít Evropská unie větší pravomoci v boji proti energetické krizi? Je zásadní předcházet dalším energetickým krizím a nestabilitě na energetickém trhu. Budeme nadále podporovat společné nákupy surovin, díky kterým máme jako Evropané lepší vyjednávací pozici. Klíčové je zajistit také svoji energetickou nezávislost, aby energetická politika EU skutečně fungovala, musíme diverzifikovat zdroje (hledat nové obchodní partnery) a dodávky energie. Podporujeme jádro (včetně modulárních reaktorů) i další investice do obnovitelných zdrojů a nových technologií s cílem zajistit koncovému spotřebiteli nízkou cenu energií i širokou dostupnost moderních technologií, které šetří spotřebu energie a ve finále i náklady firem a domácností.
3. Je podle vás správně, že by se členským státům EU zrušilo právo veta? A to třeba i v souvislosti s energetickou bezpečností EU? Plně rozumíme tomu, že je otázka rušení veta v různých oblastech citlivá (v některých oblastech musí veto zůstat). Rozhodně nechceme ztratit naši národní suverenitu a oslabit náš hlas v Evropě. Naopak chceme do Evropy poslat politiky, kteří budou přinášet vlastní řešení. Chceme však otevřít debatu, jak udělat EU více akceschopnou, a zamezit těm, kteří pouze boří a něco blokují, aby si ji a její občany brali jako rukojmí. Stačí se podívat na politiku Viktora Orbána. Je k debatě, jak omezit možnost, že jedna země zablokuje celé fungování EU. Navrhujeme např. možnost otevřít diskuzi, zda by v některých oblastech veto nemohlo být aplikováno až při souhlasu dvou a více zemí.
4. Souhlasíte s dalším rozšiřováním Evropské unie? Jste pro přičlenění Ukrajiny? Podporujeme další rozšíření EU o státy západního Balkánu, Ukrajinu, Moldavsko a potenciálně i Gruzii. Jsme přesvědčeni, že rozšíření představuje ekonomickou příležitost pro nás i naše firmy. Zároveň ale jednoznačně říkáme, že státy musí být splnit Kodaňská kritéria a všechny další podmínky, které jsme také museli splnit. Je to v zájmu celé Evropské unie i nově přistupujících států.
5. Souhlasíte s migračním paktem? V první řadě – nikdo nechce v Evropě nelegální migraci. Evropa musí trvat na dodržování svých pravidel a jednoznačně se postavit těm, kteří je odmítají. Nelegální migraci však nevyřešíte tím, že si dáte na billboard heslo "stop migraci". Migrační pakt je po letech průchozí hranice první řešení, které dává jasná pravidla pro boj s migrací. Není dokonalý, ale obsahuje ochranu vnějších hranic, detenci i pravidla pro návrat těch, kteří v Evropě nemají co dělat. Je to nový začátek, který dává základní pravidla, a bude nutné pokračovat – například v řešení migrace v původních státech. Populistické strany paktem pouze straší.
6. Jak hodnotíte uzavírání hranic států v schengenském prostoru, například v souvislosti s migrací či v době pandemie covidu-19? Je to v podobných případech nutnost, nebo nepřijatelné porušení principu volného pohybu? Princip volného pohybu v rámci Schengenu je naprosto klíčová hodnota, kterou jsme vstupem do EU získali. Měli bychom tedy omezené uzavírání volit pouze v nutných a ospravedlnitelných případech (migrační vlna, covid, bezpečnostní otázky), které nesmí přesahovat smysluplnou a ospravedlnitelnou délku uzavření.
7. Měla by Česká republika zavést euro? Co se další integrace Česka do Evropské unie týče, jste pro, nebo proti? Euro nechceme přijímat zítra. V Česku jsme výrazným způsobem přispěli k rozproudění diskuze o přijetí eura. V této diskuzi hodláme pokračovat a věříme, že nakonec veřejnost o výhodnosti eura přesvědčíme. Koruna je pro naše firmy zátěží kvůli transakčním nákladům. Ty nás znevýhodňují v zahraničním obchodě a nakonec dopadají i na české spotřebitele. Euro by pomohlo i Čechům, kteří cestují za prací nebo tráví dovolenou v zahraničí, a celkově by vytvořilo podmínky pro to, aby naše ekonomika více prosperovala. Zároveň však platí, že potřebujeme reformy, které pomůžou nastartovat naši ekonomiku a sníží rekordní deficit. Tyto domácí úkoly za nás přijetí eura nevyřeší.
8. Jste pro deregulaci pravidel Evropské unie pro zvýšení konkurenceschopnosti? Nebo se toho dá podle vás dosáhnout i jiným způsobem? Evropa potřebuje více inovací než regulací. Nadměrná regulace ze strany EU zpomaluje ekonomický růst Evropy. Přebírání pravidel EU na národní úrovni by mělo být minimalistické a nad rámec minimálních požadavků (tzv. gold-plating) by mělo jít jen výjimečně a pouze v případě jasně odůvodněných národních požadavků veřejného zájmu nebo specifických podmínek národního prostředí. Naším cílem je vytvoření takového prostředí, ve kterém budou mít evropské start-upy možnost rozvíjet se bez přehnaných regulací, aby měly šanci uspět i na trzích mimo EU. Chceme posílit pozici Evropy na globálním trhu tak, aby evropské firmy byly hybatelem digitální revoluce, nikoliv pouze svědky vývoje.
9. Měla by se zemědělská politika nadále řešit společně na evropské úrovni, nebo by měla být výlučně v rukou jednotlivých členských států? Největší část evropského rozpočtu dnes tvoří dotace pro zemědělce. Usilujeme o to, aby se silnějším těžištěm zemědělské politiky EU stala udržitelnost – tedy péče o půdu, krajinu a zadržování vody v ní. Naším cílem je poskytnout podporu místním zemědělcům při výrobě kvalitních potravin a omezit dovoz těch potravin, které mají negativní vliv na životní prostředí. Nechceme, aby platby šly primárně do rukou velkopodnikatelů a silných zemědělsko-industriálních skupin, naopak je hodláme směřovat k malým farmám a k lidem, kteří se podílejí na udržitelném rozvoji zemědělství.
volební program najdete zde
zdroj: TN.cz / odpovědi politických stran, hnutí či koalic

Česká pirátská strana (23)

Odpovídal Marcel Kolaja, europoslanec a lídr kandidátky
1. Podporujete společnou unijní bezpečnostní a obrannou politiku? Byli byste pro vytvoření společné armády Evropské unie? Piráti dlouhodobě podporují myšlenku posílení společné obrany Evropské unie. Jak ukázala i ruská agrese na Ukrajině, je extrémně důležité, aby se Evropa v otázkách bezpečnosti koordinovala. Ovšem v okamžiku, kdy mají jednotlivé členské země například několik různých typů tanků, je koordinace velmi náročná. Postupné sbližování povede k vyšší efektivitě i lepší spolupráci v rámci NATO. Jde samozřejmě o dlouhodobý a postupný proces, ke kterému dochází již dnes prostřednictvím konkrétních projektů, které se zaměřují třeba na oblast vojenské mobility nebo výcvikových misí. Ideálně by nás měl časem tento vývoj dovést k vytvoření společné evropské armády.
2. Měla by mít Evropská unie větší pravomoci v boji proti energetické krizi? Jen za posledních pět let jsme byli svědky hned několika krizí, ve kterých EU prokázala, že jednotný přístup se vyplácí. Náš jednotný trh má větší váhu než rozdrobených 27 menších, a to platí i v oblasti energetiky. Už jen dodržování základních pravidel jednotného trhu a ukončení nesmyslných dotací do fosilních zdrojů by pomohlo ke zlevnění cen pro koncového zákazníka. Společné nákupy energetických surovin či efektivnější přístup v období krize by pro nás bylo výhodné.
3. Je podle vás správně, že by se členským státům EU zrušilo právo veta? A to třeba i v souvislosti s energetickou bezpečností EU? Energetický mix je v rukou členských zemí a nevidím důvod to měnit. Ve většině oblastí, včetně energetiky, se v Radě EU rozhoduje kvalifikovanou většinou. Tato skupina oblastí by se podle nás měla rozšířit třeba o zahraniční a bezpečnostní politiku, Současný stav totiž zásadně narušuje akceschopnost Evropské unie. Příkladem může být schvalování další pomoci Ukrajině, kdy Viktor Orbán blokoval šestadvacet zemí, zatímco napadené zemi chyběly potřebné zbraně. Pokud mají ostatní mocnosti brát Evropu vážně, nesmí naše základní geopolitické směřování narušovat jeden trojský kůň.
4. Souhlasíte s dalším rozšiřováním Evropské unie? Jste pro přičlenění Ukrajiny? Z dlouhodobého hlediska má pro nás rozšíření EU strategický význam. Až žadatelské země splní podmínky, což je poměrně dlouhodobý proces, Evropská unie je má přijmout. Je třeba si uvědomit, že pokud těmto zemím nenabídneme perspektivu toho, že jednou budou patřit do Evropy, hrozí, že spadnou do vlivové sféry Ruska. A jakékoliv posilování Ruska je riziko pro naši bezpečnost.
5. Souhlasíte s migračním paktem? Migrační pakt je tvořen několika různými legislativami. Většinu z nich jsme nepodpořili. Migraci je třeba řešit ve spolupráci s ostatními evropskými zeměmi. Migrační pakt ale v současné podobě nepřináší žádné zásadní zlepšení. Nenabízí řešení, spíše nadbytečnou byrokracii. Výsledkem je, že země nebudou zvládat důkladně uprchlíky prověřovat.
6. Jak hodnotíte uzavírání hranic států v schengenském prostoru, například v souvislosti s migrací či v době pandemie covidu-19? Je to v podobných případech nutnost, nebo nepřijatelné porušení principu volného pohybu? Volný pohyb osob je jednou z hlavních výhod členství v Evropské unii. Přináší nám svobodu, firmám usnadňuje podnikání a je důležitý i symbolicky – ukazuje, evropskou jednotu. Každé uzavření vnitřních hranic musí být velmi dobře odůvodněno, což v některých momentech pandemie podle mě nebylo naplněno. Abychom se vyhnuli uzavírání vnitřních hranic kvůli migračním vlnám, musíme migraci v Evropě řešit společně.
7. Měla by Česká republika zavést euro? Co se další integrace Česka do Evropské unie týče, jste pro, nebo proti? Česká republika by nyní měla začít dělat kroky k přijetí eura. Pro Česko jako pro silně exportní ekonomiku to dává velký smysl. Řada firem už k obchodování eurem přechází sama. To jasně ukazuje, že českému byznysu může změna jen pomoct. V kontextu války na Ukrajině vidíme, že Evropskou unii potřebujeme, že jsme díky ní silnější. V mnoha oblastech povede užší spolupráce ke zvyšování životní úrovně a bezpečnosti Evropanů.
8. Jste pro deregulaci pravidel Evropské unie pro zvýšení konkurenceschopnosti? Nebo se toho dá podle vás dosáhnout i jiným způsobem? Určitě bychom měli osekat zbytečnou byrokracii. Třeba v oblasti zemědělství to za Piráty říkáme dlouhodobě. c Pro zvýšení konkurenceschopnosti Evropy je klíčové úspěšně provést ekonomickou transformaci, která probíhá po celém světě. Proto za Piráty prosazujeme menší důraz na dotace a větší důraz na chytré daňové úlevy pro firmy, které inovují a dbají na udržitelnost. To je podle nás recept, jak nastartovat evropskou ekonomiku.
9. Měla by se zemědělská politika nadále řešit společně na evropské úrovni, nebo by měla být výlučně v rukou jednotlivých členských států? Vzhledem k propojení evropských trhů by výlučné přenechání do rukou členských států nutně vedlo k tomu, že někteří zemědělci prostě nebudou schopni konkurovat zboží ze zahraničí. Proto by řešení mělo být společné. To však neznamená, že souhlasíme s tím, jak Evropská unie řeší společnou zemědělskou politiku dnes. Při jejím schvalování jsme se postavili proti, je totiž příliš zatížená byrokracií a příliš podporuje velké agrobarony oproti malým zemědělcům.
volební program najdete zde
zdroj: TN.cz / odpovědi politických stran, hnutí či koalic

SDRUŽENÍ PRO REPUBLIKU – REPUBLIKÁNSKÁ STRANA
ČECH, MORAVY A SLEZSKA
koalice PRO vystoupení z EU (24)

Odpovídal Pavel Mužný, předseda strany
1. Podporujete společnou unijní bezpečnostní a obrannou politiku? Byli byste pro vytvoření společné armády Evropské unie? Ne, nepodporujeme. Nejsme pro vytvoření společné armády Evropské unie.
2. Měla by mít Evropská unie větší pravomoci v boji proti energetické krizi? Větší pravomoci ne.
3. Je podle vás správně, že by se členským státům EU zrušilo právo veta? A to třeba i v souvislosti s energetickou bezpečností EU? Jsme pro zachování práva veta.
4. Souhlasíte s dalším rozšiřováním Evropské unie? Jste pro přičlenění Ukrajiny? Jsme proti přičlenění Ukrajiny.
5. Souhlasíte s migračním paktem? Jsme proti migračnímu paktu.
6. Jak hodnotíte uzavírání hranic států v schengenském prostoru, například v souvislosti s migrací či v době pandemie covidu-19? Je to v podobných případech nutnost, nebo nepřijatelné porušení principu volného pohybu? Pro migranty zavést přísnou kontrolu na hranicích.
7. Měla by Česká republika zavést euro? Co se další integrace Česka do Evropské unie týče, jste pro, nebo proti? Jsme pro zachování koruny české.
8. Jste pro deregulaci pravidel Evropské unie pro zvýšení konkurenceschopnosti? Nebo se toho dá podle vás dosáhnout i jiným způsobem? Jsme pro deregulaci.
9. Měla by se zemědělská politika nadále řešit společně na evropské úrovni, nebo by měla být výlučně v rukou jednotlivých členských států? Výlučně v rukou jednotlivých států.
volební program najdete zde
zdroj: TN.cz / odpovědi politických stran, hnutí či koalic

koalice PRO vystoupení z EU (24)

Odpovídal Ctirad Musil, předseda strany Moravané a lídr kandidátky koalice
1. Podporujete společnou unijní bezpečnostní a obrannou politiku? Byli byste pro vytvoření společné armády Evropské unie? Ne. Západ EU hraje na sebe a společná armáda z nás udělá žoldáky v zájmu Francie a Německa.
2. Měla by mít Evropská unie větší pravomoci v boji proti energetické krizi? Žádné další pravomoci EU. Už toho pokazila dost.
3. Je podle vás správně, že by se členským státům EU zrušilo právo veta? A to třeba i v souvislosti s energetickou bezpečností EU? Jsme proti zrušení práva veta.
4. Souhlasíte s dalším rozšiřováním Evropské unie? Jste pro přičlenění Ukrajiny? Ukrajina je nástroj USA pro rozložení Evropy.
5. Souhlasíte s migračním paktem? Migraci má řešit každá země za sebe, případně domluvou se sousedy.
6. Jak hodnotíte uzavírání hranic států v schengenském prostoru, například v souvislosti s migrací či v době pandemie covidu-19? Je to v podobných případech nutnost, nebo nepřijatelné porušení principu volného pohybu? Opatření kolem epidemie covidu-19 byla jen pokusem, co si EU může dovolit. Může být hůř.
7. Měla by Česká republika zavést euro? Co se další integrace Česka do Evropské unie týče, jste pro, nebo proti? Jsme proti zavedení eura a žádáme vystoupení z EU.
8. Jste pro deregulaci pravidel Evropské unie pro zvýšení konkurenceschopnosti? Nebo se toho dá podle vás dosáhnout i jiným způsobem? Deregulace i regulace v EU je ohýbána jejími lobbiysty vždy proti nám. Pryč z EU!
9. Měla by se zemědělská politika nadále řešit společně na evropské úrovni, nebo by měla být výlučně v rukou jednotlivých členských států? O zemědělství bychom si měli rozhodovat sami.
volební program najdete zde
zdroj: TN.cz / odpovědi politických stran, hnutí či koalic

STAČILO!, koalice Komunistické strany Čech a Moravy, Spojených demokratů – Sdružení nezávislých, České strany národně sociální (26)

Odpovídala Kateřina Konečná, předsedkyně KSČM a volební lídryně
1. Podporujete společnou unijní bezpečnostní a obrannou politiku? Byli byste pro vytvoření společné armády Evropské unie? Ne. Vlastní armáda, a tedy vlastní obranyschopnost, jsou znakem suverénního státu. Není důvod tyto kompetence, byť částečně, svěřovat EU a zbavit se tak další části suverenity. Jsme kategoricky proti dalšímu zbrojení a zvyšování výdajů na válečné choutky některých evropských politiků. Zvláště ve chvíli, kdy lidé ze všech stran poslouchají, že nejsou peníze na zdravotnictví, sociální oblast, školství a všude možně, ale na zbraně se vždy najdou!
2. Měla by mít Evropská unie větší pravomoci v boji proti energetické krizi? Myslím, že energetická krize ukázala, jak špatná cesta byla v ČR privatizace strategických odvětví. Liberalizace, na kterou tlačila i EU naprosto selhala a kvůli ní a politikům, kteří ji prosazovali, ceny energií vyletěly nahoru o astronomické částky. A mezitím úzká skupina energobaronů zbohatla. EU už to jednou zpackala, a tak si nemyslím, že by se o to měla pokoušet po druhé.
3. Je podle vás správně, že by se členským státům EU zrušilo právo veta? A to třeba i v souvislosti s energetickou bezpečností EU? Ne. Jsme zásadně proti jakémukoli zvyšování pravomocí EU. Je naprosto skandální, že k zrušení práva veta se přihlásil i prezident ČR Pavel a tleská mu Danuše Nerudová i někteří další politici vládních stran.
4. Souhlasíte s dalším rozšiřováním Evropské unie? Jste pro přičlenění Ukrajiny? EU by se měla soustředit na sebe a problémy svých občanů. I v rámci stávající sedmadvacítky jsou propastné rozdíly. Je děsivé, že 35 let po listopadu 89 stále naši pracující v průměru neberou ani polovinu toho, co jejich sousedé. Stejně tak je naprosto nepochopitelné, když za našimi hranicemi koupíte kvalitnější a levnější potraviny, což je mimochodem jedno ze selhání eurokomisařky za ANO Věry Jourové.
Jsme jednoznačně proti přičlenění Ukrajiny, a to zejména s ohledem na fakt, že zdaleka nesplňuje evropské standardy o boji proti korupci a není ani demokratickým právním státem respektující lidská práva, což se po členských státech požaduje. Ale také proto, že pro stabilitu regionu by bylo ideální, kdyby Ukrajina zůstala neutrální!
5. Souhlasíte s migračním paktem? Ne. Migrační pakt neřeší příčiny přílivu uprchlíků, pouze nás nutí být "solidární" se státy, které si původně migranty zvaly a které nejsou schopny či ochotny hlídat si hranice. Zavádí mechanismus jejich povinného přerozdělení do migrací dosud nezasažených zemí. Migrační pakt považujeme za jednu z největších ostud pětikoaliční vlády Petra Fialy a předsedy hnutí Dozimetr Rakušana.
6. Jak hodnotíte uzavírání hranic států v schengenském prostoru, například v souvislosti s migrací či v době pandemie covidu-19? Je to v podobných případech nutnost, nebo nepřijatelné porušení principu volného pohybu? Kontrola nad vlastním územím (a tedy hranicemi) a nad osobami, které se na tomto území pohybují, je jedním ze znaků suverénního státu. Jakkoli podporujeme myšlenku volného pohybu, plně respektujeme právo každého státu v případě potřeby rozhodnout o režimu na hranicích.
7. Měla by Česká republika zavést euro? Co se další integrace Česka do Evropské unie týče, jste pro, nebo proti? Euro není nástrojem soudržnosti, ale naopak přispělo k vytvoření jižní a východní periferie EU, tedy jeho existence je přímým protikladem hospodářské soudržnosti, snahy o ekonomické vyrovnání regionů a trvale udržitelný rozvoj.
Přijetím eura by se naše země vzdala vlastní monetární politiky. Euro je měna „univerzální velikosti“. ECB musí volit, na koho zaměří svou úrokovou politiku, což vždy některé státy poškodí. Dosavadní zkušenost ukazuje, že prioritou ECB jsou především ekonomiky Německa, Francie či Itálie - nikoli ekonomiky východní periferie EU, kam patří i Česká republika.
Česká republika by tedy neměla zavést euro. Jeho zavedení by vedle ekonomických nevýhod přineslo zejména ztrátu politické suverenity České republiky. Odmítáme také vstup do Evropského mechanismu směnných kurzů ERM II.
8. Jste pro deregulaci pravidel Evropské unie pro zvýšení konkurenceschopnosti? Nebo se toho dá podle vás dosáhnout i jiným způsobem? V EU existuje celá řada pravidel, která konkurenceschopnost bezprostředně zhoršují, mj. jich mnoho je součástí zelených iniciativ (Green Dealu apod.). Veškerá pravidla je třeba důsledně vyhodnocovat a ta, která nepřinášejí požadovaný pozitivní efekt, revidovat či zrušit.
9. Měla by se zemědělská politika nadále řešit společně na evropské úrovni, nebo by měla být výlučně v rukou jednotlivých členských států? Takzvané řešení na evropské úrovni je tvrdým bojem o individuální zájmy jednotlivých států, z nichž mnohé svou vlastní zemědělskou politiku i přes snahu o společný postup pevně drží v ruce. Výsledkem je, že státy, které společný postup respektují, jsou jím „bity“, zatímco benefitují ty, které systém obchází. Naše vláda navíc několikrát na evropské úrovni naprosto selhala a zemědělce hodila přes palubu!
volební program najdete zde
zdroj: TN.cz / odpovědi politických stran, hnutí či koalic

Demokratická strana zelených – ZA PRÁVA ZVÍŘAT (27)

Odpovídala Hana Janišová, jednička na kandidátce strany
1. Podporujete společnou unijní bezpečnostní a obrannou politiku? Byli byste pro vytvoření společné armády Evropské unie? V podstatě ano, ale velmi by záleželo na konkrétních podmínkách, za kterých by tato armáda vznikala a jaké by byly práva a povinnosti jednotlivých států EU.
2. Měla by mít Evropská unie větší pravomoci v boji proti energetické krizi? Tato otázka zní velmi nekonkrétně. Je třeba se ptát jaké pravomoci a vůči komu atd… Ale obecně by EU měla mít co největší pravomoci v boji proti čemukoli, co může poškodit zájmy jejích členských států.
3. Je podle vás správně, že by se členským státům EU zrušilo právo veta? A to třeba i v souvislosti s energetickou bezpečností EU? Domnívám se, že právo veta obecně není dobré, protože pak může docházet k čemusi, co se velmi podobá vydírání jedním státem všech ostatních. Na druhé straně v současné době právo veta v EU vyvažuje fakt, že velké státy mohou kdykoli přehlasovat státy malé. Takže řešit by se mělo obojí současně.
4. Souhlasíte s dalším rozšiřováním Evropské unie? Jste pro přičlenění Ukrajiny? Další rozšiřování EU by, pokud vůbec, mělo probíhat nesmírně opatrně, aby nenastala situace, kdy EU bude už tak velká, že nebude možnost jakéhokoli jednotného řízení. Co se týče připojení Ukrajiny, zatím si nejsem jistá, mohlo by to mít pro celou EU pozitivní, ale i negativní dopad.
5. Souhlasíte s migračním paktem? Podle mého názoru je současná podoba Paktu o migraci nedopracovaná a v případě uvedení do praxe by se situace mohla velmi nepříjemně dotknout některých států, zejména vnitrozemských. Obecně s myšlenkou solidarity mezi státy EU nelze nesouhlasit, ale je třeba nastavit přesnější pravidla. Jako jeden příklad bych uvedla, že je nutné dořešit, jak donutit migranty, aby v zemi, která je přijala pracovali, přinášeli jí nějaké hodnoty a ne pouze brali.
6. Jak hodnotíte uzavírání hranic států v schengenském prostoru, například v souvislosti s migrací či v době pandemie covidu-19? Je to v podobných případech nutnost, nebo nepřijatelné porušení principu volného pohybu? Opět záleží na konkrétní situaci – pandemie je přece něco zcela jiného, než migrace.
7. Měla by Česká republika zavést euro? Co se další integrace Česka do Evropské unie týče, jste pro, nebo proti? Euro by podle mě mělo být zavedeno ve všech členských zemích. Nemá smysl si hrát na jednotný obchodní prostor, a přitom platit různými měnami.
8. Jste pro deregulaci pravidel Evropské unie pro zvýšení konkurenceschopnosti? Nebo se toho dá podle vás dosáhnout i jiným způsobem? Domnívám se, že EU by měla udělat vše proto, aby na celosvětovém trhu byla jedním z předních hráčů. Ovšem s předpokladem, že se její posílení konkurenceschopnosti podepíše na prosperitě všech členských států, nej jen těch největších.
9. Měla by se zemědělská politika nadále řešit společně na evropské úrovni, nebo by měla být výlučně v rukou jednotlivých členských států? Zemědělská politika by se měla řešit společně, ale nikoli tím, že se menším zemím zakážou vyrábět jejich tradiční produkty. Například náš tuzemský rum, olomoucké tvarůžky či cukr. Ráda bych však zmínila oblast, která je do jisté míry součástí zemědělství – ochranu práv zvířat. Do Evropského parlamentu kandiduji za Demokratickou stranu zelených – ZA PRÁVA ZVÍŘAT. Chtěla bych se tedy vyjadřovat primárně ve věci práv zvířat, která bohužel ani na úrovni EU ani jednotlivých států nejsou vyřešena. Není zajištěna jejich vymahatelnost a zpravidla není vůle se jimi zabývat. Přitom mnoha lidem leží práva zvířat na srdci více než některé ze zde diskutovaných témat.
volební program najdete zde
zdroj: TN.cz / odpovědi politických stran, hnutí či koalic

Volte Pravý Blok - stranu za snadnou a rychlou ODVOLATELNOST politiků a státních úředníků PŘÍMO OBČANY, za NÍZKÉ daně, VYROVNANÝ rozpočet, MINIMALIZACI byrokracie, SPRAVEDLIVOU a NEZKORUMPOVANOU policii a justici, REFERENDA a PŘÍMOU demokracii WWW.CIBULKA.NET, kandidující s nejlepším protikriminálním programem PŘÍMÉ demokracie a hlubokého národního, duchovního a mravního obrození VY NEVĚŘÍTE POLITIKŮM A JEJICH NOVINÁŘŮM? NO KONEČNĚ! VĚŘME SAMI SOBĚ!!! - ale i s mnoha dalšími DŮVODY, proč bychom měli jít tentokrát VŠICHNI K VOLBÁM, ale - pokud nechceme být ZNOVU obelháni, podvedeni a okradeni - NEVOLIT ŽÁDNOU PARLAMENTNÍ TUNEL - STRANU vládnoucí (post) komunistické RUSKO - ČESKÉ totalitní FÍZLOKRACIE a jejich likvidační protinárodní politiku ČÍM HŮŘE, TÍM LÉPE!!! - jenž žádá o volební podporu VŠECHNY ČESKÉ OBČANY a daňové poplatníky, kteří chtějí změnit dnešní kriminální poměry, jejichž jsme všichni obětí, v jejich pravý opak! V BOJI MEZI DOBREM A ZLEM, PRAVDOU A LŽÍ, NELZE BÝT NEUTRÁLNÍ A PŘESTO ZŮSTAT SLUŠNÝ!!! Proto děkujeme za Vaši podporu!!! Nevěříte-li na pokoru u popravčí káry, zdá-li se vám naše kandidátka málo dokonalá nebo postrádáte-li na ní zástupce své obce nebo města a přitom MÁTE ODVAHU v této válce Lidí Dobra s vládnoucími Lidmi Zla povstat z jimi naordinovaného občanského bezvědomí, kterým nás ničí a dnešní DEMOKRATURU, SKRYTOU TOTALITU a OTROKÁŘSTVÍ VYŠŠÍHO ŘÁDU zásadním způsobem změnit, KANDIDUJTE ZA NÁS!!! Kontakt: Volte Pravý Blok www.cibulka.net, PO BOX 595, 170 00 Praha 7“ a zkratkou „Volte Pravý Blok www.cibulka.net (28)

Odpovídal Petr Cibulka, předseda a volební lídr strany
1. Podporujete společnou unijní bezpečnostní a obrannou politiku? Byli byste pro vytvoření společné armády Evropské unie? Protože se za cca 15 let nikomu nepodařilo najít mezi západními politiky na státní úrovni ani jednoho jediného politika, který by nepracoval pro Moskvu (viz odkaz), a protože všechny západní volby jsou až k nepoznání zfalšované, problémy Západu mohou vyřešit pouze a jedině popravčí čety. Proto je společná evropská armáda, řízená agenty Moskvy, produktem Moskvy a proto naprostý nesmysl.
2. Měla by mít Evropská unie větší pravomoci v boji proti energetické krizi? Evropská unie byla pověřena Moskvou, aby do začátku ostré fáze 3. světové války v roce 2025 srazila Západ na kolena, což se jí velice úspěšně daří. Proto je zapotřebí Evropskou unii zrušit, a ne dále posílit. Pokud snad někdo nevěří tomu, co říkám, ať se podle knihy Alexandra Svijaše Jak získávat informace z jemnohmotného světa naučí pracovat s kyvadlem, což je otázkou pěti minut, a všechno si sám ověří.
3. Je podle vás správně, že by se členským státům EU zrušilo právo veta? A to třeba i v souvislosti s energetickou bezpečností EU? Se zrušením práva veta členských států v žádném případě nesouhlasím, a to ze všech výše uvedených důvodů. Pokud snad někdo nevěří tomu, co říkám, ať se podle knihy Alexandra Svijaše Jak získávat informace z jemnohmotného světa naučí pracovat s kyvadlem, což je otázkou pěti minut, a všechno si sám ověří.
4. Souhlasíte s dalším rozšiřováním Evropské unie? Jste pro přičlenění Ukrajiny? Pokud se dnešní sovětská "Evropská unie" transformuje z euro-sovětského svazu ve švýcarskou konfederaci svobodných občanů, s právem občanů odvolat snadno a rychle každého politika nebo státního úředníka, který ztratil jejich důvěru, pak jsem pro to, aby do takové Evropské unie vstoupily i další státy, včetně Ukrajiny. Pokud snad někdo nevěří tomu, co říkám, ať se podle knihy Alexandra Svijaše Jak získávat informace z jemnohmotného světa naučí pracovat s kyvadlem, což je otázkou pěti minut, a všechno si sám ověří.
5. Souhlasíte s migračním paktem? Migrační pakt, stejně jako "zelenou energetiku", inkluzi a tisíce dalších protizápadních sabotáží Bruselu vymyslela Moskva. Pouze naprostý politický idiot nebo fízl ruské špionáže by s tím souhlasil! Pokud snad někdo nevěří tomu, co říkám, ať se podle knihy Alexandra Svijaše Jak získávat informace z jemnohmotného světa naučí pracovat s kyvadlem, což je otázkou pěti minut, a všechno si sám ověří.
6. Jak hodnotíte uzavírání hranic států v schengenském prostoru, například v souvislosti s migrací či v době pandemie covidu-19? Je to v podobných případech nutnost, nebo nepřijatelné porušení principu volného pohybu? Zákony národních států musí stát vždycky nad zákony Bruselu a nikdy jinak! Pokud snad někdo nevěří tomu, co říkám, ať se podle knihy Alexandra Svijaše Jak získávat informace z jemnohmotného světa naučí pracovat s kyvadlem, což je otázkou pěti minut, a všechno si sám ověří.
7. Měla by Česká republika zavést euro? Co se další integrace Česka do Evropské unie týče, jste pro, nebo proti? Euro je další smyčka tandemu Moskva–Brusel na našem krku! Pokud se po volbách do EP v roce 2024 nepodaří rychle transformovat EU z euro-sovětského svazu ve švýcarskou konfederaci svobodných občanů, s právem občanů odvolat snadno a rychle každého politika nebo státního úředníka, který ztratil jejich důvěru, pak je životně důležité z Unie okamžitě vystoupit, jak si většina českých, ale i evropských občanů už mnoho let výslovně přeje.
8. Jste pro deregulaci pravidel Evropské unie pro zvýšení konkurenceschopnosti? Nebo se toho dá podle vás dosáhnout i jiným způsobem? Hlavním problémem konkurenceschopnosti Evropy je Evropská unie, řízená už mnoho let záškodnickou agenturou ruské špionáže GRU, s přispěním konkurenční ruské špionáže KGB, která má v zahraničí 6x méně agentů než konkurenční GRU, když v Rusku je to naopak. Pokud EU zmizí v propadlišti dějin, konkurenceschopnost Evropy bude plně obnovena!
9. Měla by se zemědělská politika nadále řešit společně na evropské úrovni, nebo by měla být výlučně v rukou jednotlivých členských států? Ruskými tajnými službami plně infiltrovaná Evropská unie za desítky let předvedla, že dokáže Evropě pouze a jedině škodit. Proto jí žádné rozhodování o evropských státech a jejich občanech nepřísluší!!!
volební program najdete zde
zdroj: TN.cz / odpovědi politických stran, hnutí či koalic

SENIOŘI SOBĚ (29)

Odpovídal Jaroslav Pollák, předseda strany
1. Podporujete společnou unijní bezpečnostní a obrannou politiku? Byli byste pro vytvoření společné armády Evropské unie? Společná bezpečnostní a obranná politika EU je jedinou alternativou pro dlouhodobý úspěšný projekt společného fungování jednotlivých členských států. Vytvoření společné armády by byl časově náročný a drahý projekt, který by potažmo sloužil především k udržování bezpečnosti hranic proti příchozím migrantům do Schengenského prostoru. Členství většiny zemí EU v NATO je správná alternativa pro zajištění obranyschopnosti jednotlivých členů. Je zde velký prostor pro zdokonalení a prohloubení součinnosti jednotlivých států, (členů NATO, případě i nečlenů) tak, aby na Evropském kontinentu působila flexibilní armáda NATO s přiměřenými náklady na financování své činnosti. To by měl být nový cíl pro příští období EU v oblasti obrany a bezpečnosti EU.
2. Měla by mít Evropská unie větší pravomoci v boji proti energetické krizi? Ano, vzhledem k propojení energetické soustavy v Evropě by bylo zcela samozřejmé, že by EU mohla tuto soustavu ovládat a ev. určovat i ceny.
3. Je podle vás správně, že by se členským státům EU zrušilo právo veta? A to třeba i v souvislosti s energetickou bezpečností EU? Jsme zásadně pro zachování práva veta. Jeho zrušení by dostalo menší státy, jako jsme i my, do vleku, tedy přímo podřízenosti větším státům. EU je přitom unií rovnoprávných a suverénních států. Zrušením práva veta by byla tato rovnoprávnost vlastně zrušena.
4. Souhlasíte s dalším rozšiřováním Evropské unie? Jste pro přičlenění Ukrajiny? Ano, souhlasíme s rozšiřováním EU, pokud stát splní členské podmínky. Ukrajina je zatím bohužel nesplňuje a asi je nebude splňovat ani po skončení války. Pokud tedy bude náročné podmínky splňovat, pak proti jejímu přičlenění nejsme. Nyní to bohužel nejde.
5. Souhlasíte s migračním paktem? Zásadně nesouhlasíme. V první řadě je třeba chránit území EU tak, aby se sem ilegální migranti vůbec nedostali a v druhé řadě nelze migranty přerozdělovat, neboť jakmile budou v EU, půjdou do státu kam chtějí jít.
Je to celé velký paskvil.
6. Jak hodnotíte uzavírání hranic států v schengenském prostoru, například v souvislosti s migrací či v době pandemie covidu-19? Je to v podobných případech nutnost, nebo nepřijatelné porušení principu volného pohybu? Vzhledem k vnitřní bezpečnosti a ochraně zdraví obyvatel toho, kterého státu s uzavíráním hranic za tímto účelem souhlasíme.
7. Měla by Česká republika zavést euro? Co se další integrace Česka do Evropské unie týče, jste pro, nebo proti? Nejsme pro přijetí eura a myslíme si, že je to zbytečná debata, neboť podmínky přijetí eura jsme ještě ani nezačaly jako stát plnit. Co se týká větší integraci Česka do EU jsme zatím proti, neboť současná hospodářská a politická situace není Česka a ani EU není proto vhodná.
8. Jste pro deregulaci pravidel Evropské unie pro zvýšení konkurenceschopnosti? Nebo se toho dá podle vás dosáhnout i jiným způsobem? Konkurenceschopnost EU, "zlatý grál", který se bude velmi těžce hledat a prosazovat napříč členskou základnou EU. Pokud se jednotliví členové EU jednoznačně nedohodnou na jasných pravidlech, jejich dodržování a respektování v čase, bude Evropa postupně zaostávat za hlavními světovými hráči. Co to přepokládá? Zbavit se skrytého protekcionalismu v mnoha zemích. Odstranění velké části dotovaných sektorů uvnitř EU a vytvoření jednoznačné podpory pro projekty, které přinášení vysokou přidanou hodnotu pro členy EU. Je to úkol, který země Evropské unie těžko naplní částečně, natož jako celek. Česká republika je vzorovým příkladem, jak byl promrhán lidský potenciál v minulých 30 letech v oblasti podpory inovativních projektů. Základní infrastrukturní projekty nejsou dodnes dokončeny.
9. Měla by se zemědělská politika nadále řešit společně na evropské úrovni, nebo by měla být výlučně v rukou jednotlivých členských států? Pokud nebude zemědělská politika pro všechny země EU skutečně stejná, bude lépe pokud si zemědělství budou řídit jednotlivé země samostatně.
volební program najdete zde
zdroj: TN.cz / odpovědi politických stran, hnutí či koalic

Levice (30)

Odpovědi zpracovala programová komise strany
1. Podporujete společnou unijní bezpečnostní a obrannou politiku? Byli byste pro vytvoření společné armády Evropské unie? Ano, podporujeme koncept společné unijní bezpečnostní a obranné politiky, která by však musela splňovat jasné podmínky: respektování a dodržování mezinárodního práva a Charty OSN. Dále by politika měla být zásadně antiimperialistická, což znamená, že se nebude používat k rozšiřování zájmů mocností na úkor slabších států nebo regionů. Prioritou musí být ochrana životů nejen občanů EU, ale i neprivilegovaných skupin, jako jsou uprchlíci, kteří často utíkají před konflikty a chudobou. Naše podpora je podmíněna tím, že cílem politiky bude obrana míru a prevence konfliktů.
Pouze za výše uvedených předpokladů. Naše podpora vytvoření společné armády Evropské unie by byla možná, pouze pokud by armáda byla zřízena s jasnými a striktními mandáty pro obranu míru a podporu humanitárních akcí v konfliktních krizových situacích a na záchranu životu při přírodních katastrofách. Taková armáda by nesměla být využívána pro ofenzivní vojenské operace nebo jako nástroj geopolitického vlivu.
2. Měla by mít Evropská unie větší pravomoci v boji proti energetické krizi? Ano, podporujeme rozšíření pravomocí Evropské unie v boji proti energetické krizi. EU by měla koordinovat sdílení zdrojů energií a podporovat koordinovaný přechod od fosilních paliv a k čistým a obnovitelným zdrojům udržitelné energie. Navrhujeme zavedení základní nepodmíněné dávky energie pro všechny občany, zahrnující elektřinu, teplo, teplou vodu a energii potřebnou pro přípravu jídla jako základní bezplatnou službu nebo alespoň s garantovanou regulovanou cenou. Podporujeme místně a komunitně spravované energetické zdroje ve sdíleném vlastnictví.
3. Je podle vás správně, že by se členským státům EU zrušilo právo veta? A to třeba i v souvislosti s energetickou bezpečností EU? V otázce zrušení práva veta pro členské státy EU věříme, že by se měl zachovat určitý mechanismus pro vyjádření nesouhlasu, avšak v modifikované formě, která by podporovala větší jednotu a efektivitu rozhodování. To by v případě přechodu na hlasování kvalifikovanou většinou znamenalo upravit stávající pravidla pro tvorbu blokační menšiny.
4. Souhlasíte s dalším rozšiřováním Evropské unie? Jste pro přičlenění Ukrajiny? Ano, jsme. Předpokládáme dodržení stejných podmínek a souhlas obyvatel dané země (referendum). Je důležité řešit nejen sjednocování tržních, ale především dodržení sociálních standardů (garantovat dostatečnou výši mezd), řešení demokratického deficitu EU a odstraňování zdrojů pro regionální rozdíly. Za těchto podmínek nejsme proti přijetí kohokoliv.
5. Souhlasíte s migračním paktem? Považujeme jej za nedostatečný, zaobírá se prakticky pouze "obranou tzv. pevnosti Evropa", méně nebo vůbec pak lidskými právy uprchlíků. Handlování s právy lidí ve formě tzv. "povinné solidarity" je zneuctění vztahu k člověku jako takovému. Pakt také nijak neřeší strukturální příčiny migrace, kterou vyvolává ekonomické vykořisťování států globálního Jihu ze strany států globálního Severu a s ním spojená enviromentální destrukce.
6. Jak hodnotíte uzavírání hranic států v schengenském prostoru, například v souvislosti s migrací či v době pandemie covidu-19? Je to v podobných případech nutnost, nebo nepřijatelné porušení principu volného pohybu? V době pandemií se nejedná o efektivní opatření na omezení šíření patogenů, když většina přenosů se konala na pracovištích, kde se na zabránění šíření důrazně netlačilo. Uzavírání v souvislosti s uprchlíky odmítáme. Jde o nepřijatelné porušení principu volného pohybu.
7. Měla by Česká republika zavést euro? Co se další integrace Česka do Evropské unie týče, jste pro, nebo proti? Pouze za splnění určitých podmínek – nesmí se stát, že drobní střadatelé prodělají v důsledku nevýhodné parity kupní síly. Požadujeme demokratizaci ECB (mohl by se stát garantem Evropského základního příjmu, popř. dividendy; také je zde možnost půjček na vlastní bydlení), společnou fiskální a měnovou politiku EU. Také by ECB měla/mohla garantovat spravedlivou ekologickou transformaci.
Jsme pro federaci s garancí sociální soudržnosti a ochrany přírody. Další integraci spojujeme s všelidově projednanou novou ústavou EU, na které se budou lidé podílet – přijatelného rozsahu a na principu solidarity (sociální politika interní i externí – vzhledem k chudému globálnímu Jihu) subsidiarity (co lze řešit lokálně, řešit lokálně) a odstraňující současný demokratický deficit.
8. Jste pro deregulaci pravidel Evropské unie pro zvýšení konkurenceschopnosti? Nebo se toho dá podle vás dosáhnout i jiným způsobem? Na deregulaci pracovního práva musí velký kapitál zapomenout! No pasarán! Jsme pro zvýšení úlohy odborů v rámci Evropské unie, jsme pro kolektivní vyjednávání o pracovních podmínkách na úrovni států. Jednotné pracovní právo, podmínky a bezpečnostní předpisy a jejich vymáhání v rámci EU. Požadujeme stejný přístup pro pracující platformové, agenturní, poloprofesionální umělce, sportovce, zajišťující jim stejná práva, jako mají kmenoví zaměstnanci/kyně.
9. Měla by se zemědělská politika nadále řešit společně na evropské úrovni, nebo by měla být výlučně v rukou jednotlivých členských států? EU by měla pomáhat vyrovnávat rozdíly, stejné podmínky kontroly kvality potravin, preferovat lokální soběstačnost (zajištění lidí u půdy a omezí to neekologické přesouvání plodin na velké vzdálenosti). Dodržování spravedlivých obchodních podmínek interně i externě (vzhledem k EU). Potřebujeme dozor nad kvalitou potravin a jejich dostupností. Výživa by měla být součástí základních nepodmíněných služeb. Měl by vzniknout jednotný systém spotřebních daní vázaný na skutečný obsah alkoholu, tabáku a rafinovaného cukru.
volební program najdete zde
zdroj: TN.cz / odpovědi politických stran, hnutí či koalic

Veškeré informace a data k eurovolbám 2024 a volebním preferencím najdete zde na TN.cz

Volební komise vylosovala volební čísla pro strany a uskupení do eurovoleb. Podívejte se na dubnovou reportáž TV Nova:

Kate prozradila, co ji na Williamovi přivádí k šílenství. Dělá to skoro každý

[chooze:gallery;value:22194]

Ačkoliv jednou princ William jednou usedne na britský trůn, od obyčejných lidí se minimálně v některých věcech vůbec neliší. A má stejné zlozvyky. Jeden z nich dokonce nenápadně prozradila sama jeho manželka princezna Kate během návštěvy základny Královského letectva na Kypru v roce 2018, píše deník Mirror.  

Při otevírání nového rekreačního zařízení tehdy varoval William příslušníky Královského letectva, aby se s jídlem nepřibližovali k nábytku. "Držte tu pizzu dál od gauče," zavtipkoval princ.

Jeho manželka ovšem tuto poznámku nenechala bez odpovědi a pohotově zareagovala. "V tom jsi moje noční můra," poznamenala se smíchem. Zlozvyky obyčejných lidí se tak očividně nevyhýbají ani budoucím vladařům.

[chooze:article;value:553582]

Princ William v poslední době ale veškeré královské povinnosti vykonává bez své ženy. Ta se totiž léčí s rakovinou a jak připomíná web People, podstupuje preventivní chemoterapii. Na veřejnosti se tak oblíbená princezna naposledy objevila o Vánocích. Zákeřnou nemoc ji pak lékaři diagnostikovali začátkem letošního roku. 

Ačkoliv princ se k jejímu zdravotnímu stavu téměř nevyjadřuje, tento týden udělal výjimku a prozradil, jak na tom nemocná princezna je. "Všem se daří dobře, děkuji vám. Ano, máme se dobře," řekl William během své úterní návštěvy Newcastlu. Na Kate se totiž ptalo hned několik příznivců královské rodiny, kteří na něj čekali. 

Kate s Williamem také tento týden oslavili narozeniny princezny Charlotte. V rámci jejích čtvrtečních devátých narozenin navíc Kate dodržela tradici a na sociálních sítích zveřejnila novou fotografii. Jako obvykle je i autorkou nového snímku. 

Princezna Kate vede jako nejoblíbenější člen královské rodiny:

Policie 10 let hledala muže z Vysočiny. Normálně chodil do práce

Necelých deset let byl v policejních evidencích muž z Vysočiny veden jako celostátně hledaná osoba. Až nedávno dostali pražští kriminalisté z třetího policejního obvodu důležité informace od kolegů z Vysočiny, kde měl muž trvalý pobyt.

Tamní policisté totiž v průběhu posledních měsíců získali informace, že by se hledaná osoba měla pohybovat na území metropole a předali je kolegům do Prahy. "Ti kromě informací o pohybu obdrželi i fotografie hledaného v době vyhlášení pátrání, tedy jak osoba vypadala před deseti lety," uvedl mluvčí policie Jan Rybanský.

[chooze:article;value:553757]

​Během měsíce a půl se policistům podařilo zjistit, kde přesně se muž pohybuje. Dozvěděli se také, že vlakem jezdí za prací mimo Prahu. "Zadržení proběhlo v průběhu uplynulého týdne na Nádraží Libeň, odkud byl hledaný předveden na příslušné místní oddělení k provedení příslušných úkonů. Poté byl převezen do vězení," dodal Rybanský.

Muž byl od roku 2014 hledaný pro neplacení výživného. Po dalších dvou letech na něj byl vydán příkaz k dodání do výkonu trestu odnětí svobody.

Největší vedra za 249 let. Česko zažívá absolutní extrém, děsí meteorology

Počasí jako na houpačce – i tak by se dal shrnout letošní duben. Mezitím, co jeho první polovina byla teplotně nadprůměrná, druhá byla spíše chladnější. Jenže právě teplotní výkyvy v první polovině měsíce zaráží meteorology. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) byla totiž letošní první polovina dubna měřená na stanici v pražském Klementinu nejteplejší za 249 let.

Průměrná denní teplota v první půlce měsíce tam dosahovala 16,1 stupně Celsia. "To je bezkonkurenčně nejteplejší první polovina dubna od roku 1775. Na 2. místě skončila s určitým odstupem první polovina dubna 2009 s průměrnou teplotou 15,4 °C, na 3. místě, rovněž s odstupem, se umístila první polovina dubna 1803 s průměrnou teplotou 13,8 °C," uvádí ČHMÚ.

Výrazný náskok má i od normálu. "V dubnu 2024 byla v Praze-Klementinu průměrná měsíční teplota 13,4 °C, což znamená, že odchylka od normálu 1991–2020 byla +1,9 °C, s touto odchylkou byl duben teplotně nadnormální. Odchylka od starého normálu 1961–1990 by byla +3,6 °C, podle tohoto normálu by duben byl teplotně mimořádně nadnormální," upozorňují meteorologové.

[chooze:article;value:553645]

Oproti tomu druhá půlka měsíce se nesla spíše v duchu teplotního propadu. "Druhá polovina dubna měla průměrnou teplotu 10,6 °C, se kterou se umístila na 129. až 134. místě z 250 a byla tedy v podstatě naprosto průměrná," uvádí meteorologové. Během nejchladnějšího období letošního dubna, které připadlo na 16. až 25. den, klesly teploty i pod 5 stupňů.

Mráz v dubnu ale není žádným unikátem – právě naopak. "Z 250 dubnů od roku 1775 se ve 29 dubnech vyskytla v Klementinu průměrná denní teplota nižší než 0 °C, a to nejen v dávných dobách, ale i například v roce 2003, kdy 6. 4. byla průměrná denní teplota -0,4 °C. Od roku 1775 se v Klementinu v dubnu vyskytlo 70 dnů s průměrnou teplotou pod 0 °C," uvádí meteorologové. Celkově se tak letošní duben zařadil jako 8. nejteplejší ze všech dubnů od roku 1775.

Napříč Evropou bylo ale dubnové počasí všelijaké. Lyžování v Alpách bylo prý lepší než v sezóně:

Studenti vraha měli před střelbou potkat na fakultě. Policie ho zatím hledala

Studenti při výsleších policii řekli, že vraha z filozofické fakulty viděli několik desítek minut před střelbou. Dvoučlenná policejní hlídka už jej v tu dobu hledala o čtyři patra níž s tím, že je ozbrojený a chce spáchat sebevraždu. Zjistil to deník MF DNES ze zprávy o získaných údajích úřadu vnitřní kontroly policejního prezidia.

Lidem měla hlídka ukazovat fotku střelce a ptát se na něj v přízemí budovy, kantýně, knihovně a chodbě v prvním patře. Následně podle zprávy zamířila do druhého patra.

To, že studenti střelce zahlédli, potvrdil i sociálnědemokratický politik Lubomír Zaorálek. Ten zrovna vyučoval ve třetím patře. "Ano, když jsme následně seděli a rekonstruovali si, co se stalo, tak mi to říkali. Že jej viděli, ale ne v nejvyšším patře, ale v nižších," řekl listu.

[chooze:article;value:552692]

Podobně se vyjádřila i matka jedné z obětí Lenka Šimůnková. Ta policii vyčítá, že budovu nevyklidila. Údajně jí blízký člen rodiny vraha řekl, že vždy ve čtvrtek jezdil na střelnici a pak do školy.

Na místo podle zprávy vyslala policie tým zásahové jednotky. "Když jsem vstupoval do budovy filozofické fakulty, zhruba mezi 14.00 a 14.20, oslovili mě dva uniformovaní policisté, kteří mi ukázali fotku s informací, že se jedná o ozbrojeného sebevraha. Protože jsem se obával, že by mohl být u nás v knihovně, zavedl jsem je tam," řekl deníku jeden z pracovníků knihovny.

Policisté odešli a uplynulo několik desítek minut. Následně slyšel střelbu a křik.

[chooze:article;value:536604]

Před střelbou dorazil před půl třetí podle zaměstnance studijního oddělení ještě policista v civilu. Ten žádal rozvrh vraha. Tam mu ale nedokázali poradit a dali mu kontakty na oddělení informačních systémů. Poté odešel.

Ve 14:38 zaměřili policisté střelcův telefon v Pařížské ulici, která je pár desítek metrů od fakulty. "Výsledek vyšel v okolí ulice Pařížská, mimo jiné v blízkosti objektu synagog a židovského muzea," popisuje policie v dokumentu. Podle MF DNES je to další náznak, že v té době už mohl být ve škole.

Policie se k informacím o střelci nevyjadřuje. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) je v zájmu společnosti se detaily, jako je například motiv, dozvědět. Policie by je mohla zveřejnit ještě v květnu, avizoval dříve v pořadu TV Nova Za pět minut dvanáct.  

Zpochybnění psychické nemoci. Žalobkyně promluvila o motivu střelce z univerzity (4/2024):

Kelímková kauza graduje. Za problémy mohou zloději, říká pořadatel Majálesu

Na festivalech se nápoje čepují do vratných kelímků. Na Majálesu na ně byla záloha 70 korun. Po skončení akce se ale strhla mela. "Šli jsme je vrátit ke stánku, kam nás nasměrovali pořadatelé, po 20 až 30 minutách čekání vyšel jeden z pořadatelů v oranžové vestě, řekl, že vracení kelímků skončilo, došla hotovost a že už se kelímky nebudou dál vykupovat," popsal situaci účastník akce Michal Ryšavý.

Podle Michala Šamánka ze společnosti Sherwood Digital, která festival pořádá, měli mít pracovníci dost hotovosti na vracení záloh. Proč tomu tak nebylo, festival vyšetřuje. Šamánek naznačil, že buď někdo udělal chybu, nebo mohly být peníze i ukradeny. Problém se ale podle něj týkal jen několika set lidí. "Z nich ale bylo nemalé množství tzv. sběračů, to jsou lidé, kteří kradou kelímky v průběhu dne, mají pak štos deseti až dvaceti kelímků. A tito lidé, kteří si mysleli, že na tom vydělají peníze, začali být agresivní," poznamenal Šamánek.

Nařčení z toho, že kradli kelímky, rozčílilo ty, kteří je vraceli třeba za větší partu lidí. Podle odborníků je navíc právo na jejich straně. "Pokud ale posbíráte kelímky, zaplatíte těm lidem za to, že si je vezmete, a ušetříte jim práci. I tak je povinen je vrátit. On musí prokázat to, že vy jste k nim prošel tím špatným způsobem," upozornil Martin Pitron z dTestu.

[chooze:article;value:553232]

​Pořadatelé v úterý zřídili e-mailovou adresu kelimky@majales.cz, kde je možné je kontaktovat a domluvit se na předání. Tvrdí, že všem žádostem vyhoví. S přibývajícím časem se měnila ochota se k situaci vyjadřovat. Zatímco v neděli a v pondělí se Michal Šamánek, který je v obchodním rejstříku vedený jako prokurista a jediný akcionář pořádající společnosti, vyjadřoval po telefonu, v úterý už žádost o rozhovor odmítl s tím, že nemá čas a na otázky odpoví e-mailem. Další kritiku ale odmítá, třeba stížnosti účastníků, že nebyly dostupné nealkoholické nápoje.

"Když jsme obešli okolo páté hodiny celý areál, nikde nebyla k dostání pitná voda," postěžoval si dále účastník akce Michal Ryšavý. "Na vybraných stáncích došla voda v průběhu dne pouze na chvíli, průměrná doba dozásobení byla 20 minut," reagovali písemně provozovatelé festivalu.

Redakce pořadu Na vaší straně zjišťovala, zda měla stejná společnost problémy na Majálesu v Hradci Králové, který způsobil o týden dříve v okolí dopravní kolaps. "No, prostě hrůza, to tady ještě nebylo, všechno to hnali přes Předměřice, tou jednou cestou. Bylo to naprosto ucpaný, třeba dvě hodiny nikdo nemohl vyjet z domu. Lidé tady nechávali po vesnici auta," popsala situaci starostka Předměřic nad Labem Stanislava Marková (ODS).

"Hradecký majáles zasáhlo vůbec nejhorší počasí, jaké jsme za mnoho let pořádání festivalu zažili, a to vybudilo v den akce v lidech touhu přijet na akci autem (v sousedství areálu bylo možné předplatit parkovací místo), což vytvořilo nepříjemné zácpy," uvedli ve svém vyjádření provozovatelé festivalu. 

[chooze:article;value:552528]

​Žádost o rozhovor Šamánek odmítl i ve středu. Zeptat jsme se ho chtěli i na to, co má festival ještě společného s původní ideou studentských oslav. Například studentská organizace Českého vysokého učení technického (ČVUT) s festivalem ukončila spolupráci a v roce 2018 spustila vlastní akci pojmenovanou LesaMáj. "Vedlo nás k tomu to, že ten pražský Majáles, jak ho většina lidí zná, se stále stával více a více komerčním hudebním festivalem, který se jenom snažil tvářit jako studentská akce," sdělil Stanislav Jeřábek, bývalý prezident Studentské unie ČVUT.

Studenty ČVUT ale překvapilo chování pořadatelů Majálesu. "Reakce od pana Šamánka respektive Sherwood Digital byla dvojí. Určitě komunikoval v tom smyslu, že ho mrzí, že se chceme odpojit. Na druhou stranu jsme si zjistili, že on si vlastně už v lednu 2018 zaregistroval domény LesaMaj.com a zároveň LesaMaj.cz, aby nám co nejvíce znemožnil naše začátky," dodal Jeřábek.

Negativní zkušenosti s pořadatelem Majálesu má i Česká asociace univerzitního hokeje (ČAUH). Sherwood Digital totiž v minulosti pořádal i hokejovou bitvu univerzit. "Pro nás v univerzitním prostředí je firma pana Šamánka bohužel velmi známá firma, ví se o nich, že dlouhodobě parazitují na jménech univerzit. Když jsme se rozhodli dělat si bitvu univerzit sami, tak nás napadl na sociálních sítích, označil nás za zloděje," řekl předseda ČAUH Tomáš Hlaváč.

[chooze:article;value:535312]

​S podněty na problémy spojené s pořadateli kulturních akcí se na pořad Na vaší straně lidé obrací lidé často. Například zklamaní fanoušci vokálního uskupení Gregorian, kteří se těšili na koncerty. Ty byly zrušeny kvůli covidu, pořádat je měla firma FP PRO. Lidé se ale svých peněz nedočkali, firma přestala komunikovat. Šance na vymožení peněz je prakticky nulová. "Společnost v rámci našeho smírného řešení sporů nekomunikovala, " uvedl Pitron z dTestu.

Někdy to ale nejsou jen návštěvníci, kteří jsou zklamaní. Bývají to i firmy, kterým zůstali dlužni provozovatelé festivalů. To je i případ festivalu Votvírák, jehož první ročník některé firmy nedobrovolně zasponzorovaly. Stál za ním podnikatel Artur Kaiser. 

"S panem Arturem Kaiserem a jeho firmou PromoProdukce-Media jsme v roce 2008 spolupracovali na prvním ročníku festivalu Votvírák, kdy jsme mu dodali naše služby oplocení, toalety, kontejnery, vyfakturovali jsme naše služby. Od té doby začaly problémy, výmluvy, že svůj závazek uhradí, požádali jsme ho o podpis splátkového kalendáře, ten nám nepodepsal, splátkový kalendář nám nedoručil zpět, začali jsme pohledávku řešit soudní cestou, následovalo soudní líčení, kam se pan Kaiser také nedostavil," popsal Karel Svoboda, jednatel společnosti TOI TOI, sanitární systémy.

Dluh ve výši 935 tisíc korun dosud nikdo neuhradil a pořadatelská firma skončila v likvidaci. O vyjádření jsme požádali i pana Kaisera. "Zcela upřímně, mám hodně práce a nevím, jakým směrem se ten rozhovor bude ubírat, takže já vám pošlu e-mailovou adresu a pošlete mi tam otázky, zavoláme si a domluvíme se," reagoval Kaiser. Nakonec se vyjádřil písemně. "Vždy jsem se snažil své závazky splnit a ve stovkách uspořádaných akcí a eventů se to také podařilo, a to včetně roku 2008," napsal. Ve věci pohledávek nás odkázal na likvidátora společnosti. 

Jeho bývalé obchodní partnery pak překvapila zpráva, že se Artur Kaiser znovu ujal organizace festivalu Votvírák. Na webu je uvedený jako hlavní dramaturg. Například dodavatel mobilních toalet už kvůli tomu další spolupráci vyloučil, pokud nedostane zaplacenou alespoň část peněz dopředu. I to podtrhává skutečnost, že festivalový byznys je podle odborníků i účastníků mnohdy čirou loterií.

Hudební svět v slzách. Zemřel klávesista legendární kapely

Zprávu o Tandyho smrti zveřejnil na sociální síti X frontman kapely ELO Jeff Lyne. "S velkým zármutkem sdílím zprávu o úmrtí mého dlouholetého spolupracovníka a drahého přítele Richarda Tandyho," stálo v příspěvku.  

"Byl to pozoruhodný muzikant a kamarád a naše společné vzpomínky si budu pamatovat do konce života. Sheile a celé rodině posílám lásku," dodal.

Jak připomíná web Guardian, Tandy se narodil v roce 1948 v anglickém Birminghamu. V roce 1972 se připojil ke skupině Electric Light Orchestra, která vznikla o dva roky dříve. Ačkoliv v ní nejprve hrál na basovou kytaru, nakonec se stal jejím klávesistou. Jako jeden ze tří hlavních členů v kapele zůstal až do roku 1986, kdy se rozpadla.

[chooze:article;value:553540]

Kapela slavila velký úspěch v Británii i za jejími hranicemi a po celém světě prodala více než 50 milionů alb. Mezi ta nejúspěšnější patřila alba jako Face The Music, A New World Record, Discovery a zejména dvojalbum Out of the Blue. Ve spolupráci s Olivií Newton-Johnovou a její kapelou také skupina na přelomu 70.a 80. let nahrála soundtrack k muzikálu Xanadu.

S Lynem ale Tandy spolupracoval i později, když se kapelu v roce 2014 rozhodl obnovit pod názvem Jeff Lynne's ELO. Z kapely ale o tři roky později odešel. V roce 2017 byl také uveden do Rokenrolové síně slávy.

Tragická nehoda na důležité trati. Po srážce zemřel člověk, vlaky mají zpoždění

K tragické události došlo v pátek krátce před půl šestou ráno. Na svém webu o ní informovaly České dráhy. "Na trati [010] Kolín - Česká Třebová (PID S10) v úseku Pardubice hlavní nádraží - Kostěnice. Srážka s osobou," uvedl dopravce na síti X.

"V ulici Dašická v Pardubicích srazil vlak jedoucí ve směru od Moravan osobu, která zemřela,“ potvrdila zprávu pro TN.cz mluvčí pardubických policistů Andrea Muzikantová. Okolnosti nehody budou předmětem policejního vyšetřování. 

[chooze:article;value:553691]

Provoz na důležité trati byl po tragické události zcela přerušen a v omezeném množství ho nahradila autobusová doprava. K jeho částečnému obnovení došlo v 6:45. Dopravce ale upozorňuje na to, že vlaky mohou mít zpoždění.

"Provoz mezi stanicemi Pardubice hlavní nádraží a Kostěnice je veden omezeně po jedné traťové koleji, vlaky mohou za místem omezení navýšit svá zpoždění o 5 - 25 minut," uvedly České dráhy na svých stránkách.

Kuriózní nehoda vlaku. Strojvedoucímu ujel před očima a skončil ve stráni:

Čína překročila hranici s Tchaj-wanem. K ostrovu zamířily letouny

Tchajwanské ministerstvo obrany zachytilo pohyb 26 čínských letounů a pěti lodí mezi čtvrteční a páteční šestou hodinou ráno tamního času (půlnoc našeho času. Informoval o tom web Taiwan News.

Čína v poslední době zvyšuje aktivitu v Tchajwanském průlivu. V květnu už letouny zachytil v blízkosti ostrova 30krát, lodě 16krát.

Tentokrát navíc 14 letadel překročilo střední linii, která funguje jako neoficiální hranice. Čína ji ale neuznává. Peking totiž vnímá Tchaj-wan jako své území.

[chooze:article;value:553445]

Podle Tchaj-peje jde o "společné cvičení bojové připravenosti". Peking to nekomentoval. Na sociální síti WeChat ale zveřejnil fotografie z cvičení. "Předvoj výsadku je vždy připraven k boji," napsal k nim.

​"Zvláštní pozornost si vyžaduje období po 20. květnu až do listopadu, kdy má komunistická Čína uspořádat pravidelné vojenské cvičení," řekl podle asijského deníku Strat News Global šéf tchajwanského Národního bezpečnostní úřadu Caj Ming-jie. Tvrdí, že Peking chce letos vojenské manévry eskalovat, a na Tchaj-wan tak vyvinout větší tlak.

Tématy eurovoleb jsou Ukrajina i Čína. Europoslanci toho ale moc nezmění (5/2024):

Martina chtěla přihlásit dcerku do školky. Jste bez šance, řekly jí učitelky

Začínají zápisy do mateřských škol a teoreticky mohou trvat od 2. až do 16. května, samosprávy ale většinou vypisují termíny jen v několika jednotlivých dnech z tohoto období stanoveného ministerstvem školství.

Rodiče i radnice jsou většinou jako na trní, jestli bude stačit kapacita volných míst. Ty mohou částečně nahradit i dětské skupiny, jejichž zřízení je jednodušší než v případě školek.

[chooze:article;value:524874]

​K maminkám, které chtěly umístit dítě do mateřské školy, patří i 29letá Martina z pražských Horních Měcholup. Obce a města mají povinnost umístit do školek děti od tří let, pokud radnice nejsou úspěšné, spoléhají na obce či města ve svém okolí.

"Dceři budou tři roky teprve v listopadu. Byly jsme ve školkách na dvou dnech otevřených dveří, kde mi řekli, že nemáme šanci, aby nás kdekoli na Praze 15, kam spadáme, vzali," uvádí maminka.

Zaběhnutý kolektiv

Do celé záležitosti vstoupily i další okolnosti. "Po poradě s jednou učitelkou z MŠ, kterou máme v rodině, jsme se rozhodly, že by přihláška do školky stejně nebyla dobrý nápad. Pokud by nastoupila, patřila by k nejmenším, protože řada dětí má odklad pro nástup na ZŠ. A také by se nemusela uchytit v už zaběhnutém kolektivu," dodává Martina.

Právě území poblíž hranic metropole, kde v poslední době probíhala a bude dál probíhat intenzivní výstavba, patří k místům, kde je to podle Kateřiny Lánské z organizace EDUin s kapacitou školek nejhorší.

[chooze:article;value:545543]

​"Kapacity se od minulého roku moc nezvětšily, takže i letos očekáváme problémy. Kromě prstence okolo Prahy je to nejsložitější i v okolí dalších velkých měst," upřesňuje Lánská.

Na okraji metropole je také Zličín. "Ve školkách máme připraveno okolo 90 volných míst, zatím však nevíme, kolik dětí odejde na ZŠ, protože některé z nich mohou mít odklady," říká pro TN.cz starostka městské části Praha-Zličín Marta Koropecká (Pro Zlíčín a Sobín).

Prostory pro školku si pronajímali

Ve Svitavách z Pardubického kraje předpokládají, že mají už nejsilnější ročníky za sebou. "V období baby boomu jsme to vyřešili tak, že jsme si pronajali prostory, v nichž jsme školku provizorně vytvořili. To nejhorší období jsme tedy byli schopni překonat," domnívá se starosta Svitav David Šimek (nez.)

V Letohradě ze stejného kraje nic neponechávají náhodě a ke školce přistavují tři třídy. "Měli bychom je otevřít v září. Počítám proto, že budeme mít dostatečnou kapacitu, tedy pro děti, které budou na začátku školního roku už tříleté," vysvětluje pro TN.cz starosta Letohradu a senátor Petr Fiala (Společně pro kraj).

[chooze:article;value:520277]

​Pro děti je povinný až poslední ročník před nástupem na ZŠ. Školky mohou nahrazovat částečně i dětské skupiny, jejichž zřizování i provoz je levnější a vypisuje pro ně dotace ministerstvo práce a sociálních věcí. Mohou do nich chodit i předškoláci, musí ale občas docházet do MŠ, kde posoudí, jestli předškolní příprava probíhá správně.

Pro dětskou skupinu se rozhodla i maminka Martina z úvodu článku. Dceru tam posílá zatím na tři dopoledne v týdnu. Pokud by ale zvolila celý týden, platila by i se stravou 15 tisíc korun měsíčně.

Startuje projekt sousedského hlídání. Má pomoct s přeplněnými školkami (4/2023):

Trump ztrácí kontrolu nad svým tělem. Jeho diagnóza je krutá, říká expert

Minulý týden začal soudní proces s republikánským prezidentským kandidátem Donaldem Trumpem. Ten čelí obvinění kvůli kauze úplatku pornoherečce Stormy Daniels, a stal se tak historicky prvním trestně stíhaným americkým exprezidentem. Právě vystupování Trumpa před newyorským Nejvyšším soudem však vyvolalo vlnu znepokojení.

Prezidentský kandidát totiž hned během prvního dne slyšení v soudní síni usnul, píše web New York Magazine. Podle přítomných reportérů měl ale Trump klimbat i v dalších dnech. Když se ho jeho právníci snažili probudit, začal prý jen přikyvovat.

Podle některých odborníků by se dokonce mohlo jednat o příznaky demence. "Nedokáže to ovládnout. Nekontrolovatelné usínání je něco, co je u pacientů s demencí velmi běžné," uvedl pro deník Mirror psycholog John Gartner z Lékařské školy Johnse Hopkinse. To, že by obžalovaní usínali v soudní síni, se prý totiž běžně nestává.

[chooze:article;value:553438]

"Přirozená stresová reakce adrenalinu je taková, že i když jsme vyčerpaní, dává nám další dávku energie. Takže kdyby byl kdokoliv na jeho místě, bylo by to opravdu neobvyklé, že by ten člověk usnul," vysvětlil lékař.

"Já jsem třeba usnul v opeře," zavtipkoval. "Ale on usnul během pěti dnů ze sedmi. Kdyby se to stalo jednou, tak bych si řekl, že měl špatnou noc nebo tak něco, že třeba nemohl usnout. Ale tohle je jiné," dodal už vážně.

Gartner věří tomu, že se Trump nachází v tak pokročilé fázi demence, že už ztratil kontrolu nad spánkovými funkcemi. "Jedna věc, která Donalda Trumpa děsí více než cokoliv jiného, je to, že by vypadal jako slaboch. A je mu jasné, že to, že usne v soudní síni, ho tak vykresluje," dodal psycholog.

Trump momentálně jakožto republikánský kandidát usiluje o to, aby se jako americký prezident po podzimních volbách znovu vrátil do Bílého domu. Funkci prezidenta už jednou zastával, a to mezi lety 2017–2021. Kandidoval i ve volbách v roce 2020, tehdy ale zvítězil Joe Biden. 

Donald Trump a pornoherečka: V New Yorku začal soudní proces s bývalým prezidentem:

Manželé čekají na stavbu domu tři roky. Přišli o miliony a stále nemají kde bydlet

Na rok 2021 rodina z Mikulčič nikdy nezapomene. Jejich dům zpustošilo tornádo, které řádilo po jižní Moravě. Po živelní katastrofě byl abnormální nedostatek firem, ale i materiálu a rodina zůstala bez střechy nad hlavou. "Byl problém sehnat stavební firmu, která by měla čas a materiál. V obci visela reklama, našla jsem si Keramické domy z Brna a zaujala nás rychlost stavby. Byla osm měsíců od zahájení stavby a slibovali, že vše stíhají," začala Eva Ševelová. 

Příběh její rodiny odvysílala TV Nova loni v září v pořadu Střepiny. Podle původních slibů měli Vánoce 2022 už slavit v novém, a tak podepsali smlouvu a firmě převedli zálohu ve výši 2,7 milionu korun. Loni v létě už měli půl roku bydlet, ve skutečnosti měli jen vykopané základy a udělaný sklep a firma téměř nekomunikovala. Navíc byla se stavbou řada problémů. Na konci srpna 2023 proto Ševelovi odstoupili od smlouvy a požadovali navrácení částky. 

Redakce pořadu Na vaší straně proto oslovila nezávislou stavební firmu, aby zhodnotila, zda zhotovitel při stavě pochybil. "Není dodržený stavební projekt, izolace nedostatečná, stavba nedostatečná, výkopy nedostatečné, kontrola nedostatečná. Po monitoringu stavby je stavba profinancovaná maximálně 500 tisíc," sdělil majitel nezainteresované stavební firmy Jakub Lípa.

[chooze:article;value:551453]

​Tehdy jsme oslovili pracovníka společnosti Keramické domy, aby vše vysvětlil. "Řešíme to. Situace se má tak, že my nejsme tak velká firma, abychom veškeré práce byli schopni zajistit sami. To, co se stalo, není naše vina. My to s firmou, která to tam zkazila, řešíme, ale to je na soud. Máte pravdu, je to náš problém, protože jsme ji tam dodali, tak nejdříve musíme napravit to, co ta externí firma pokazila," poznamenal Václav Eliáš, zaměstnanec společnosti Keramické domy.   

Firma přislíbila, že když Ševelovi obnoví smlouvu, alespoň prostaví peníze, které jim rodina zaslala. "Byli tady v prosinci před Vánoci, udělali základovou desku, proběhlo měření, dobetonovávali základovou desku. Párkrát tu byli. Ze začátku chodili, než udělali desku, pak zjistili, že je krátká, a začali řešit, co dál. Potom ticho po pěšině. Ani nám nevolali, že je nějaký problém. Komunikace je to, co tu vázne," sdělila paní Ševelová.

Jednání firmy dostalo manžele do slepé uličky. Aby měli kde žít, museli se zadlužit. "Vzít si hypotéku, jelikož jsme jim dali skoro tři miliony. Takže na koupi domu už nezbylo a jsme zadlužení. Stěží to zvládáme," postěžovala si dále Eva Ševelová.

[chooze:article;value:553511]

​Zoufalá se na televizi opět obrátila s tím, že si neví rady. Firma ji prý ignoruje a stavba vázne. Manželé zaplatili i projektanta. "Je tu několik míst špatně. Když vezmu projektovou dokumentaci, kterou zpracovaly Keramické domy. Když pomineme, že od začátku je ta stavba špatně. Máme tu nějaké přesahy, které by měly být provedeny na základě zadání geodetem. Kamkoliv dám metr, tak to nesedí," nestačil se divit projektant Martin Osička.

Špatné přesahy jsou jedna věc, ovšem tím problémy zdaleka nekončí. Martin Osička vyjmenoval jednu závadu za druhou. Tou hlavní byla základová deska. "Jsou tady takové kovové jekly, je to velice nestandardní řešení. Ale nemáme k tomu žádné dokumenty. Nemám, co bych k tomu dodal," poznamenal projektant. "Jakým způsobem budou napojovat hydroizolaci objektu sklepa s hydroizolací části objektu, to tu nemají vůbec řešené. Když bude hydroizolace špatně udělaná, může dojít k tomu, že bude vlhkost, v nejhorším případě budou mít plíseň mezi podlahou. To je problém, který kdyby se do budoucna řešil, je v řádech několika set tisíc, ne-li milion korun," dodal Osička.

Stav rozestavěné základové desky je beze změn už od ledna. Začátkem tohoto roku tam Ševelovi dělníky viděli naposledy. Nemají tak ani dům, ani peníze, které firmě zaplatili. 

[chooze:article;value:553518]

​Redaktoři Na vaší straně se proto spolu s právničkou pokusili telefonicky spojit s jednatelem společnosti Keramické domy, ale marně. Proto se obrátili na zaměstnance, který nejčastěji chodil na stavbu. Alespoň do doby, než nastaly první větší komplikace. Ten ale po krátkém úvodu zavěsil. 

Jednatele firmy Patrika Šnoblta redakce zastihla až v sídle společnosti. Oháněl se svým právním zástupcem, na dotaz, zda bude firma to, na čem se se Ševelovými dohodla, realizovat, nereagoval. Později se ale postoj změnil. "My samozřejmě od toho nedáváme ruce pryč a snažíme se tu ústní dohodu dodržet," řekl Šnoblt. Dodal, že montáž panelů na domě proběhne. "Z naší strany je v plánu," sdělil. Ševelovi věří, že to nejsou prázdné sliby. Jinak se obrátí na soud.

"Já bych na základě prohlášení jednatele společnosti vyčkala do května, co se bude dít, zda přizpůsobí panely a stavbu desce tak, jak ji postavili, anebo zda dojde k tomu, že opět jejich slova nebudou platit, že budou hledat další výmluvy, jak se z toho vykroutit. Moje nejlepší doporučení, co mám, je: Přestože zazněla ústní dohoda o tom, že stavba bude realizována, tak bych odstoupila od této ústní dohody a vrátila bych se k systému, že budou požadovat veškeré plnění, co jim Ševelovi poskytli," poradila právnička Denisa Rohanová.

[chooze:article;value:553323]

Rady, jak nenaletět nepoctivé stavební společnosti

Recenze na internetu

Když jste si vybrali stavební firmu, podívejte se, jaké jsou na ni ohlasy. Rozhodně nestačí přečíst recenze na webových stránkách firmy, ty si je mnohdy píšou samy. Zkušenosti hledejte na webech, které se hodnocením společností zabývají.

Referenční stavby

"Je dobré pobavit se s nimi o tom, které stavby prováděli. Oni by vám měli dát bez problémů adresy domů, co dělali. Spousta firem má vzorové domy. Je dobré vidět, jak to dílo vypadá v reálu. Ono se taky velmi často stane, že tam potkáte majitele. A s ním se můžete pobavit, jak ta výstavba probíhala," řekla Rohanová.

Předložený rozpočet

"Každá firma by vám měla vydat rozpočet stavby. Je to věc, která je pro vás směrodatná, chcete vědět, kolik vás stavba bude stát. Má to samozřejmě svá úskalí, která by vám měl posléze vyřešit váš stavební dozor," upozornila právnička.

Stavební dozor investora

Odborníci radí zaplatit svůj stavební dozor, a to i v případě, kdy jen rekonstruujete. 

Prostudovaná smlouva

"Smlouva o dílo je to nejdůležitější pro vás i společnost. Je opravdu potřebné číst smlouvy slovo od slova. Někdy je potřebné požádat právního zástupce. Určitě nedoporučuji nikomu podepisovat smlouvu, ve které není stanovena konečná cena," dodala Denisa Rohanová.

Meteorologové se přepočítali. Letní vedra budou ještě horší, než si mysleli

Meteorologové už dříve upozornili na to, že léto 2024 by mohlo být vůbec nejteplejším v historii měření. Vlny veder v Evropě by ale mohly být v budoucnu dokonce ještě extrémnější, než si odborníci dosud mysleli, píše web NewScientist.

Regionální klimatické modely, na které se meteorologové spoléhají, prý totiž nezohledňují znečištění ovzduší. Míra znečištění ale údajně v poslední době klesá, což způsobuje, že sluneční paprsky jsou naopak intenzivnější. Regionální modely tak prý podhodnocují skutečné oteplování v průměru o více než 1 °C.

"Hlavním důvodem, proč tyto regionální klimatické modely nedokázaly reprodukovat toto člověkem způsobené oteplování, je to, že většina z nich předpokládá, že znečištění ovzduší je konstantní," vysvětlil Dominik Schumacher ze Švýcarského federálního technologického institutu v Curychu.

[chooze:article;value:553575]

"Je to problém, protože mnoho evropských zemí se na tyto modely silně spoléhá. Využívají je k tomu, aby získaly informace o budoucích změnách, takže by skutečně měly při zachycení pozorovaného oteplení odvádět dobrou práci," zdůraznil.

Schumacher během prezentace své nové studie na setkání Evropské geofyzikální unie ve Vídni také uvedl, že do roku 2100 by modely mohly letní teploty podcenit až o více než 2 °C. Ačkoliv budou modely upraveny tak, aby klesající znečištění ovzduší zaznamenaly, bude to prý nějakou dobu trvat.

[chooze:article;value:553296]

Jak připomíná web CBS News, letos v létě bychom se měli připravit na vlny veder, dusno a sucho. A to napříč kontinenty. Vyplývá to ze sezónní předpovědi, kterou vydal Národní úřad pro oceán a atmosféru.

"Sezónní výhledy počasí, které počítají velká evropská a americká centra, se shodují, že v Evropě střední a potažmo nad starým kontinentem máme před sebou další teplotně nadprůměrné léto," uvedla meteoroložka Dagmar Honsová.

Podívejte se, jaká je předpověď počasí na víkend:

Zajímavosti Puerto Plata

Puerto Plata s pevností San Felipe

Puerto Plata (v překladu Stříbrný přístav), je město a administrativní centrum stejnojmenné provincie na severu Dominikánské republiky. Jeho celý oficiální název zní San Felipe de Puerto Plata. Město má asi 130 000 obyvatel a je jedním z nejvýznamnějších přístavních měst v Dominikánské republice.

Oblast kolem města je celá pokrytá hustou vegetací a je kopcovitá. Na východě se pěstuje cukrová třtina pro místní továrnu na výrobu rumu.

Historie a současnost Santo Dominga

Santo Domingo - katedrála
Autor: edhi

Santo Domingo, první město "Nového světa" je s více než 3 milióny obyvatel nejen hlavním městem Dominikánské republiky, ale také největším městem celého Karibiku. Metropole leží na jihu země, u pobřeží Karibského moře.

Sosúa - historie

Dominikánská republika - Sosúa

Sosúa je nejmladším městem Dominikánské republiky, bylo založeno roku 1938 židovskými přistěhovalci. Na konferenci ve francouzském městě Évian vzniklo ujednání mezi USA a Dominikánskou republikou, že Židé, kteří byli již v té době po celé Evropě pronásledováni, měli cestu na ostrov otevřenou a bylo jim zde poskytnuto přístřeší.

Dominikánský prezident Rafael Trujillo se nabídl přijmout až 100 tisíc židovských uprchlíků, dalších asi 800 německých a rakouských uprchlíků obdrželo víza v letech 1940 - 1945 a usadilo se v dnešním místě Sosúa.

Santiago de los Caballeros a tabák

Dominikánská republika - Santiago de los Caballeros

Uprostřed úrodného údolí Cibao, vhodného pro pěstování snad všech druhů plodin, se rozkládá provincie Santiago de los Caballeros. Tvoří průmyslové centrum celé Dominikánské republiky.

Její hlavní město, nesoucí stejný název jako je název provincie, je druhým nejdůležitějším městem v zemi. Jedná se o město mezinárodního významu a to zejména díky jeho proslulým tabákovým výrobkům, které mají nejen dlouhou tradici, ale především dobré jméno i daleko za hranicemi republiky.

Město Ayutthaya, 1. část

Jen asi 70 km od hlavního města Bangkok je vzdálené město Ayutthaya.

Bývalé hlavní město Siamského království je dnes perfektní zastávkou na okružní cestě po Thajsku.

Stará část města se nachází na ostrově, který vytvořily řeka Chao Phraya a její přítoky Pa Sak a Lop Buri.

Historie

Hlavním městem království se stalo za vlády krále U Thonga (nebo také Ramathibodi I.) v roce 1351.

Alidhoo

Malý ostrůvek Alidhoo je součástí Haa Alifu Atolu.

Ten je nejsevernějším atolem na Maledivách.

Ostrov má tvar kruhu o průměru asi 500 m a je znám i pod označením Cinnamon Island.

Ve vnitrozemí ostrůvku uvidíte bujnou tropickou vegetací s kokosovými palmami.

Nedaleko směrem na západ se rozkládá další maledivský ostrov Utheemu, který má několik historických památek.

Severním směrem se rozkládá Dhidhoo (hlavní ostrov atolu Haa Alifu) s přibližně 3 000 obyvateli.

Neobývané Vnitřní ostrovy, 1.část

Félicité

Rozloha: 2,68 km²

Ostrov Félicité se rozkládá ve vzdálenosti 4 kilometrů od sousedního ostrova La Digue, v blízkosti ostrovů Sisters Islands, Marianne a Ile Cocos.

Rozloha ho řadí na 6. místo, co do velikosti mezi Vnitřními (žulovými) ostrovy.

Jeho velkou část tvoří Ramos National Park.

Tento idylický a malebný ostrůvek je dnes využíván jako prázdninový resort, ale až do 70. let minulého století byl jednou velkou kokosovou plantáží, na které pracovalo zhruba 50 zaměstnanců.

Phetchaburi

Phetchaburi (v překladu "Diamantové město") je hlavním městem stejnojmenné provincie, která se nachází v jihozápadní části centrálního Thajska.

Na západě provincie hraničí s Myanmarem a pohořím Tenerassim, které se svými rozlehlými deštnými pralesy dominuje velké části krajiny.

Zde se také nachází největší chráněná oblast v Thajsku, národní park Kaeng Krachan. Na "placatějším" východě tvoří přírodní hranici provincie Thajský záliv.

Letovisko Boca Chica

Boca Chica leží v Dominikánské republice a má kolem 22 tisíc obyvatel.

Nachází se asi 30 kilometrů východně od hlavního města Santo Domingo.

Právě blízkost Santo Dominga i mezinárodního letiště učinily z města velmi oblíbenou turistickou destinací.

Bohužel se ale musíte smířit se skutečností, že je tato bývalá rybářská vesnička dnes doslova přeplněna davy turistů, hotely, restauracemi a plážovými prodejci.

Aldabra

Seychely a želva obrovská
Autor: D-Stanley

Souostroví Aldabry se rozkládá v jižní části Indického oceánu, asi 360 km severně od Madagaskaru.

Řadí se k tzv. Vnějším Seychelám, a patří k němu stejnojmenný atol Aldabra, dále atol Cosmoledo a ostrůvky Astove a Assomption.

Od hlavních ostrovů Seychel, Mahé a Praslin (tzv. Vnitřní ostrovy), je vzdálené více než 1000 km.

Blue Bay

Pláž Blue Bay na ostrově Mauritius
Autor: brianfagan

"Nejprve byl stvořen Mauritius a až potom ráj. Ale ráj byla jen kopie Mauritia".

Tak popsal spisovatel Mark Twain ostrov ve své knize "Following the Equator" ("Podél rovníku").

Pokud chcete i vy poznat tento ráj, vypravte se na překrásná místa Blue Bay nebo Pointe d'Esny.

Leží jen několik minut jízdy autem od mezinárodního letiště Sir Seewoosagur Ramgoolam v oblasti Plaisance.

Na Pointe d'Esny najdete opravdu nádhernou bílou písečnou pláž u tyrkysově modrého Indického oceánu.

10 důvodů pro návštěvu

Budova Kapitolu ve městě Havana, Kuba
Autor: szeke

10 dobrých důvodů, proč navštívit právě ostrovní stát Kuba:

1)
Turistům je k dispozici více než kolem 50 000 lůžek k ubytování, z nichž asi tři čtvrtiny jsou umístěny ve čtyř a pětihvězdičkových zařízeních.

Moderní hotely typu all inclusive byly postaveny na těch nejkrásnějších plážích, kde ale najdete i okouzlující penziony a apartmány.

Britské Panenské ostrovy, 2. část

Pláž na ostrově Peter Island, Britské Panenské ostrovy
Autor: denisema4

Několik kilometrů jižně od ostrova Tortola se rozkládá další ostrov s luxusním 5* ubytováním - Peter Island, kde najdete i nádhernou pláž Deadman’s Bay.

A konečně je tady i ostrov Guana Island, oficiální přírodní rezervace vzácných ptáků, jako jsou např. terejové maskoví.

Aktivity a výlety

Krásné pláže najdete především na ostrovech Tortola, Virgin Gorda a Jost Van Dyke. Nejoblíbenějším ostrovem ke koupání a potápění je asi Cooper Island.

Golf, 2 .část

Pohled na pobřeží ostrova Mauritius
Autor: lublud

"The Link" je druhým ze dvou golfových hřišť v Constance Belle Mare Plage.

Také tady se jedná spíše o přírodní park s integrovaným golfovým hřištěm.

Zdejší krajina nabízí krásné výhledy na okolní hory a moře.

Kromě toho je "The Link" místem konání soutěže Mauritius Open, která se zde pořádá každý rok.

Místo je známé pro svůj skvěle udržovaný Rolling Fairway. Všeobecně jsou ale obě golfová hřiště velmi dobře udržovaná.

Na obou mohou hrát jak amatéři, tak profesionálové. "The Legend" je ale díky vodě a zčásti úzkým fairwayům o trochu náročnější.

Bonaire, 2. část

Hlavní město Kralendijk ostrova Bonaire
Autor: chris favero

Již z pobřežní silnice můžete spatřit kameny s názvy jednotlivých potápěčských lokalit a po dvou minutách plavání se pak dostanete k útesu.

Zdejší Drive-Through Stations, tedy jakési "průjezdní" potápěčské stanice, umožňují doplňování kyslíkových bomb, takže klidně můžete plavat k dalším lákavým místům.

Pod ochranou zákona ale není jen mořské pobřeží. Zhruba 20 % souše tvoří Washington Slagbaai Nationalpark, první chráněná přírodní rezervace v bývalých Nizozemských Antilách.

Golf, 1 .část

Ile aux Cerfs u ostrova Mauritius
Autor: Adamina

Dá se říci, že ostrov Mauritius se od roku 2000 vyvinul ve vynikající místo pro golfovou turistiku.

Roku 2006 byl dokonce tento malý ostrov v Indickém oceánu zvolen za nejlepší golfovou destinaci.

Spolu s oblastí cestovního ruchu a s vývozem cukrové třtiny se stal právě golf jedním z nejlepších zdrojů příjmů pro obyvatele ostrova.

Nákupy v Bangkoku, 3. část

Nejvyšší stavba v Bangkoku - Baiyoke Tower II.
Autor: nakhon100

Můžete si také koupit již použitý počítač nebo si nechat opravit vaše zařízení a platit budete velmi rozumnou cenu. Stejně jako na všech thajských náměstích, i tady je samozřejmě k dostání dobré jídlo. Klidně tady můžete strávit celý den.

V téhle městské čtvrti stojí také věž Baiyoke Tower II., nejvyšší stavba v Bangkoku (304 m), s restaurací na samém vrcholu a s opravdu úchvatným výhledem na město. Kolem ní je mnoho malých tržnic a nákupních ulic k prozkoumání.

Banglamphu

Baracoa

Baracoa (dříve celým názvem "Villa de Nuestra Señora de la Asunción de Baracoa") je město ve východní části Kuby, patří do provincie Guantánamo.

Leží u zátoky Bahía de Miel (v překladu něco jako Zátoka medu), a je obklopeno nedotčenou krajinou pohoří Sierra del Purial. Díky tomu bylo město kdysi přístupné pouze od Atlantského oceánu.

Bonaire, 1. část

Pobřeží ostrova Bonaire, Karibik
Autor: castledweller

Bonaire je jedním z nejjižnějších ostrovů Karibiku, a je součástí souostroví Malé Antily.

Celková rozloha ostrova je 288 km2, počet obyvatel asi 18 tisíc. Hlavním městem je Kralendijk, nejstarším osídlením je Rincon.

Oficiálním jazykem na ostrově je nizozemština. Domorodci ale hovoří jazykem papiamentu, a rozšířená je také angličtina a španělština.

Oslavy Nového roku

Západ slunce na Mauritiu
Autor: Br@hl

Tradiční novoroční oslavy každoročně vypuknou na ostrově Mauritius vždy již na Silvestra, tedy 31. prosince.

Je tomu tak ostatně asi všude na světě, protože většina států světa se řídí gregoriánským kalendářem.

Pokud si ostrov představujete jako obraz exotické dovolené s konejšivými letními večery, s jasnými a zářivými barvami, s hudbou, která se vám dostane doslova pod kůži, nejste určitě daleko od pravdy ani během těchto oslav.

Nákupy v Bangkoku, 2. část

Stánek s jídlem v Bangkoku
Autor: oksidor

Po čínské čtvrti Bangkoku vedou dvě hlavní cesty. Yaowarat Road vede na západ v blízkosti Wat Traimitu, a Sampheng Lane vedoucí souběžně s Yaowarat Road na jihu.

Velmi oblíbená Yaowarat Road je hlavní ulicí čínské čtvrti a je jistě jedním z nejkoncentrovanějších míst obchodů se zlatem na celém světě.

To potvrzuje pověstnou lásku ke zlatu, která se všeobecně připisuje těmto thajským Číňanům.

Existují tu skutečně desítky obchodů se zlatem, všechny v zářivých a jasných červených barvách a obvykle tady mají velmi dobré ceny.

Festivaly a svátky

Vlajka Dominikánské republiky
Autor: Space Ritual

Festivaly a oslavy svátků v Dominikánské republice mají jedinečnou karibskou atmosféru.

Nejdůležitější takovouto akcí je bezesporu karneval a festival Merengue v hlavním městě Santo Domingo.

Je možné, že i během vaší dovolené se někde v sousední vesnici bude konat nějaká lidová slavnost k poctě místního patrona a ochránce.

Jako katolická země je Dominikánská republika mimořádně bohatou právě na takové slavnosti - fiestas patronales.

Svatba

Seychely a jedna z romantických pláží
Autor: jmhullot

Uzavřít sňatek na souostroví Seychely je snem mnoha zamilovaných párů. Kdo ale chce takovýto obřad zažít na vlastní kůži, nemůže v žádném případě počítat s tím, že to bude jednoduché.

Je k tomu zapotřebí celá řada dokumentů přeložených i do angličtiny a úředně ověřených. Některé agentury se vysloveně specializují na tyto služby a jsou schopny se postarat v podstatě o cokoliv.

Surfování

Všeobecně se nejčastěji surfuje u jižního pobřeží ostrova Mauritius. Hlavní sezóna je v plném proudu v době místní zimy, tedy od května do října. Ovšem doslova po celý rok panují všude přímo znamenité podmínky k surfování.

Surfování, zejména pak v oblasti zálivu Tamarin Bay, se na ostrově Mauritius stalo známým na konci 60. let 20. století díky surfařům z řad hippies. V té době přijížděli na ostrov hlavně surfaři z Austrálie, aby tu provozovali do té doby neznámý druh sportu.

Nákupy v Bangkoku, 1. část

Chytří lidé přijíždějí do thajského města Bangkok s prázdnými zavazadly a zpět domů odjíždějí s plnými, protože tato thajská metropole je jedním z nejlepších nákupních center na světě.

Město totiž návštěvníkům nabízí mnoho výhod - vynikající kvalitu, rozumné ceny, dobré řemeslné zpracování a přátelské temperamentní obchodování.

Životní úroveň

Anse Royale na seychelské ostrově Mahé
Autor: jmhullot

Pokud se budete bavit se Seychelany, zjistíte, že jsou nespokojení s hospodářskou situací země. Jejich nespokojenost je z velké části způsobena také tím, že nedovedou správně odhadnout finanční možnosti průměrného cizince.

Většinou znají pouze turisty, kteří si mohou dovolit luxusní dovolenou v drahém seychelském hotelu. Z toho pak vyvodí, jaká životní úroveň je v zemi, z níž tito návštěvníci pocházejí. Neuznávají, že cestovatel, který přijede na Seychely, může pobírat i průměrný plat.

Provincie Camagüey, 2. část

Kubánské město Camagüey
Autor: versae

V roce 1668 tady přistál se svými piráty Henry Morgan a po jeho útoku město téměř celé vyhořelo. Od roku 1923 se město jmenuje Camagüey, jeho název pochází od jména jednoho indiánského vůdce, na jehož počest bylo takto pojmenováno.

V provincii Camagüey se nacházejí ještě dvě významnější města, a sice Florida a Nuevitas. Z pohledu geografického je tato kubánská provincie relativně plochá a rovná. Narazíte tu jen na pár nevýznamných vyvýšenin. Jihovýchod je považován za oblíbený turistický cíl.

Zajímavosti

Vodopády

Ostrov Mauritius a vodopád Chamarel
Autor: Ashok666

Chamarel

V jihozápadní části ostrova Mauritius se nachází vodopád Chamarel, pojmenovaný po francouzském důstojníkovi, který žil v této části ostrova. Vody řeky Rivière de Cap se tady řítí přes skalní hranu téměř 100 metrů do hloubky. Po úzké cestě se sem dá dojít pěšky.

Tamarinské vodopády

Svatý Bartoloměj, 2. část

Návštěvníci tohoto ostrova v Karibiku mají o zábavu dokonale postaráno, ovšem většina z nich nedělá nic jiného, než že jí, spí a užívá si. Tenhle malý ostrov má více než tucet pláží. Můžete vybírat třeba mezi osamělou pláží Anse du Grand Colombier, k níž se dá dojít pěšky po strmé stezce nebo připlout člunem, anebo pláží Baie de St. Jean, kam se také dostanete velice snadno.

Altos de Chavón

Pohled na jednu z budov v Altos de Chavón
Autor: Harry Pujols

Altos de Chavón je městečko, jemuž podobné jen tak neuvidíte. Toto "místo umělců" vysoko nad řekou Río de Chavón leží asi 25 minut jízdy od města La Romana ve stejnojmenné provincii.

Je to vlastně uměle vybudovaná kopie koloniálních vesniček z období 16. století. Její výstavba stála zhruba 40 miliónů amerických dolarů a byla zahájena v roce 1976.

Ostrov Anantara

Maledivy - část ostrova Anantara
Autor: nattu

Oficiální název maledivského ostrova Anantary je vlastně Dhigufinolhu, ovšem u turistů tento název dosud nezakořenil. Ostrov leží v atolu Jižní Malé, od maledivského mezinárodního letiště v Hulhulé vzdálen jen asi 30 minut plavby rychlým člunem.

Korálový útes kolem ostrova nabízí skvělé podmínky jak pro potápěče, tak i pro milovníky šnorchlování a nabízí opravdu působivé pohledy do tamějšího podmořského světa, který je tu reprezentován lagunou s korálovým útesem.

Svatý Bartoloměj, 1. část

Pobřeží karibských ostrovů
Autor: Pierre Lesage

Ostrov Svatý Bartoloměj (Saint Barthélemy) je jedním ostrovů v Malých Antilách v Karibiku. Někdy se mu též říká St. Barth. Slavný mořeplavec Kryštof Kolumbus objevil tento karibský ostrov v roce 1493 a pojmenoval jej podle svého bratra Bartoloměje.

Provincie Camagüey, 1. část

Kubánské město Camagüey s kostelem
Autor: Martha

Camagüey je provincie ve střední části ostrova Kuba, její metropolí je stejnojmenné město. Provincie je rozdělena do 13 tzv. "municipios". S výjimkou municipia Sierra de Cubitas jsou jejich administrativní střediska umístěna ve stejnojmenných městech.

Ekonomicky je celá provincie silně orientována na zemědělství. Pro danou oblast je typická výroba cukru a spolu s chovem dobytka představuje hlavní zdroj příjmů místních obyvatel.

Pobřeží drahokamů

Thajské město Chantaburi
Autor: D. Darricau

Thajská provincie Rayong je známá pro své dlouhé písečné pláže, klidné zátoky a půvabné malé rybářské vesničky s typickými trhy, které stojí za návštěvu. Charakteristické je pro ní také členité pobřeží, lemované palmami.

Východně od jejího hlavního, stejnojmenného města Rayong se táhne tzv. Pobřeží drahokamů. Oblast získala tuto přezdívku díky velkému množství těchto minerálů.

Ekonomika a politika

Mauritius a pole s cukrovou třtinou

Ekonomika

Mezi hlavní ekonomické aktivity na ostrově Mauritius patří textilie, cukr, cestovní ruch a finanční služby. Státní HDP je generováno cca 5% v zemědělství, přibližně 26% v průmyslu a přibližně 69% ve službách (obchod, finance, cestovní ruch, apod.).

Cukr byl v 70. letech minulého století hlavním vývozním artiklem ostrova. Vzhledem k tomu, že ceny cukru na světovém trhu trvale klesají a konkurenční tlak ze strany jiných zemí stoupá, usiluje se o různé diverzifikace. Textilie se tak staly další nejvýznamnější exportní komoditou.

La Romana a zajímavosti

La Romana a nedaleké pobřeží, Dominikánská republika
Autor: Francesco F.

La Romana je s přibližně 190 tisíci obyvateli čtvrtým největším městem v Dominikánské republice a zároveň je jedním z největších měst v celém Karibiku.

Je hlavním městem stejnojmenné provincie, která se nachází na jižním pobřeží státu. Metropole byla založena v roce 1502 Juanem de Esquinalem. Název města odkazuje na starou římskou váhu, která byla vystavena v přístavu La Romana. Provincie ale získala svoje pojmenování až v roce 1945.

Provincie Granma

Provincie Granma - jedna z ulic města Bayamo
Autor: marcel601

To, co zní podobně jako něžné pojmenování z anglického výrazu pro babičku, tedy Grandma, je název provincie Granma na jihovýchodě státu Kuba. Hlavním městem provincie je město Bayamo.

Geografie

Dobrodružství ve vodě

Šnorchlování

Nikdy není člověk příliš mladý ani příliš starý na to, začít se šnorchlováním. Zkuste se i vy potopit pod mořskou hladinu a vidět, co se tam děje! Šnorchlování je skutečně velkým dobrodružstvím a vy budete mít velkou šanci uvidět nádherný podmořský svět z bezprostřední blízkosti.

A to vůbec nejlepší je, že se šnorchlování může věnovat prakticky každý a zažívat tohle dobrodružství i spolu se svou rodinou. Karibik skýtá opravdu vzrušující výběr míst k šnorchlování pro jednotlivce, páry i rodiny. Je tu zkrátka něco pro každého.

Ostrov Meedhupparu

Maledivský ostrůvek Meedhupparu

Malý maledivský ostrůvek Meedhupparu se nachází v atolu Raa, leží v oceánu asi 40 minut jízdy vodním taxi od mezinárodního letiště na ostrově Hulhulé. Doprava mezi ostrovy Hulhulé a Meedhupparu je v ceně dovolené při ubytování na tomto ostrůvku.

Místní turistické středisko se nazývá Adaaran Select Meedhupparu Resort Island a specializuje se na milovníky wellness. Návštěvníci určitě ocení fakt, že se zde o dovolené mohou ponořit do skvělých aplikací maledivské léčebné ajurvédy.

Mahébourg

Mahébourg a jeho rušné autobusové nádraží
Autor: reibai

Městečko Mahébourg "dřímá" na jihovýchodě ostrova Mauritius. Bylo pojmenované po muži jménem Bertrand-François Mahé de La Bourdonnais, který byl jedním z nejúspěšnějších guvernérů francouzského koloniálního období na tomto ostrově.

Původně bylo osídlení vybudováno během krátkého období kolonizace ostrova Mauritius Nizozemskem. Bylo to blízko k přístavu, a lidé zde měli nejen dostatek vody z mnoha řek a potoků, ale i krásný výhled na velkou zátoku. Mahébourg měl období největšího rozkvětu kolem roku 1806, během éry francouzské kolonizace.

Muzea v Bangkoku, 2. část

Muzeum Kamthieng House - tkalcovský stav
Autor: nnice

Bílý slon stojí svým významem nad běžnými slony v Thajsku a je považován za posvátného. Ve starém Siamu uctívali králové tyto bílé slony a dokonce obraz jednoho z nich zdobil i novou vlajku. Poté, co slon ztratil svůj význam jako pomocník ve válkách, stával se lov těchto zvířat stále častějším a nakonec zůstalo naživu už jen pár bílých slonů.

Bani a zajímavosti

Bysta Máxima Gómeze
Autor: Maya83

Bani je malé a klidné městečko v jihozápadní části Dominikánské republiky, vzdálené asi 65 km od hlavního města Santo Domingo. Založeno bylo teprve v roce 1764 přistěhovalci z Kanárských ostrovů.

Dnes se vyznačuje četnými barevnými dřevěnými domky, z větší části postavené v koloniálním stylu, které místu dávají zvláštní kouzlo. Své jméno toto provinční městečko získalo podle slavného indiánského náčelníkai (kazika) jménem Baní.

Zajímavé stavby

Ve všech zemích Karibiku jsou místní lidé hrdi na svou historii a tak stále vyvíjejí velké úsilí na ochranu nejcennějších památek svého multikulturního dědictví.

Národní park Nelson's Dockyard leží uprostřed přístavu English Harbour na ostrově Antigua. Rozvinul se jako základna pro britské námořnictvo v období plachetnic, která byla opuštěna v roce 1889 a uzavřena. Dnes je to jediná zrestaurovaná georgiánská loděnice na světě.

Podmořská procházka

Ostrov Mauritius a podmořská procházka
Autor: Al@in76

Máte zájem o exotický podvodní svět ostrova Mauritius? Pak se určitě vydejte na Grand Baie a vyzkoušejte si podmořskou procházku Solar Underseawalk! Spolu s týmem několika vyškolených a zkušených potápěčů budete mít možnost poznávat Indický oceán zcela jinak, než bývá obvyklé.

Muzea v Bangkoku, 1. část

Královské národní muzeum slonů
Autor: Mike Behnken

Národní muzeum

Národní muzeum se nalézá v blízkosti Národního divadla, nedaleko od Sanam Luangu, a je bezpochyby jedním z největších a nejkomplexnějších muzeí v celé jihovýchodní Asii. Jsou zde umístěny některé opravdu významné a unikátní sbírky předmětů a uměleckých objektů od thajské doby bronzové, až do moderního období dnešního Bangkoku.

Zajímavá místa

Kubánská pevnost Fortalessa de San Carlos de la Cabana
Autor: Guillaume

Ostrov Kuba určitě stojí za návštěvu, protože se může pochlubit mnoha památkami a turistickými atrakcemi. V každém případě byste neměli vynechat návštěvu a prohlídku hlavního města této země.

Havana je velmi zajímavá, procházka malebnými uličkami a kolem zčásti zchátralých budov ve vás zanechá dojem, že určitě ještě přijde její lepší čas. Jednou z nejlépe dochovaných čtvrtí, která si zachovala sama sebe, je Miramar.

Americké Panenské ostrovy, 2. část

Charlotte Amalie
Autor: roger4336

Charlotte Amalie je také hlavním městem souostroví Americké Panenské ostrovy, nejzajímavější památkou je zde pevnost Fort Christian, kterou nechal v roce 1671 postavit dánský král Christian V.. Za návštěvu určitě stojí také luteránský kostel Frederick, zámek Blackbeard, zahrady Tillet, St. Peter Great House a botanické zahrady.

Historic Marine

Je několik věcí, které si automaticky vybavíme, když se řekne ostrov Mauritius. Je to třeba rum Arrangé, pták dodo a někdo si vzpomene i na známé modely lodí. Továrna na jejich výrobu se nachází v místě Goodlands a nese název Fabric Historic Marine. Přispěla rozhodně k tomu, že se modely lodí staly také jedním ze symbolů tohoto ostrova.

Boca de Yuma

Pobřeží u vesnice Boca de Yuma
Autor: Mellagi

Rybářskou vesničku Boca de Yuma najdete v provincii La Altagracia na jihovýchodním pobřeží Dominikánské republiky, asi 30 km jižně od města Higüey. V 15. a 16. století byla vesnička známá také jako jeho přístav. Asi jednu hodinu jízdy je vzdálená od letoviska Punta Cana a hodinu a půl od hlavního města Santo Domingo.

Provincie Guantánamo

Kubánská provincie Guantánamo a Baracoa
Autor: miss mass

Obrázky, kdy vidíte vězně v oranžových overalech a před nimi jejich strážce. Potrestaní vězňové jsou tady uzamčeni a bedlivě střeženi jako zvěř v ohradě pro zvířata. Každý, kdo zaslechne název této provincie, okamžitě vidí vězně, kteří plní dál a dál titulky novin po celém světě.

Provincie Guantánamo se nachází v jižní části východu ostrova Kuba a je její hlavní město má stejný název jako provincie.

Historie a USA